Království potoků

Nemám moc rád filmové pohádky ,většinou mě nudí,krom těch retroklasických. Tahle mě zaujala právě proto,že není klasickou pohádkou, anýbrž více historickým pohádkovým filmem s dokonale padnoucí hudbou, s krásně nasnímanou českou krajinou - především lednického areálu, což mě zcela nahradilo absenci nějakého nosného příběhu. Je pravdou, že hodnocení této pohádce ubralo strategicky nevhodně zvolené časové nasazení premiéry. Není to klasická štědrovečerní pohádka, na kterou jsou svátečně napapaní čeští rodinní příslušníci zvyklí. (26.12.2013)

Filmy Pavla Jandourka mám moc rád. Ale tohle je prostě úlet, tedy především scenáristický. Na začátku sledujeme krále, jak si vybírá podle obrazů nevěstu - a najednou pic bum, sledujeme změny ročních období, a najednou na hradě pobíhá nějaký kluk. Ahá, domyslíme si, tak on si jednu z nich vzal a tohle je syn. Ale proč nebyla ani naznačena svatba? Syn má najednou ne osm, ale dvacet let, míří na laň, a najednou se vedle něho objeví dva kumpáni a začnou rozdávat rady a vůbec hýbat dějem, když jedou za odmítnutou královnou. Ta po dvaceti letech vypadá furt stejně, a světe div se!, má dceru! Kdy, kde, s kým? A proč o ní nejprve mluví jako o neteři, a ve skleníku jako o dceři? A princ, kdovíproč, dostane tři úkoly... Královna připraví past v místech, která zná, a pak sama špatně odbočí?... Zkrátka, nic na sebe nenavazuje, chybí ústřední linka děje, zmateně skáčeme sem, a tam, a divák netuší proč, protože se sice něco jemně naznačuje medailonem a kachnami, ale pro diváka je nutno otevřít karty více. Nakonec tedy vede jedině vymazlený vizuál, hudbu a solidní vedení herců, ale to je tak vše. (02.01.2013)

To bude asi nějaká pohádka, říkám si, když jsem to zapnula. Hm, to nevypadá moc jako pohádka. Ale co to teda je? Hele, ti dva maníci se umí objevit a zase zmizet. Tak to asi přece jenom bude pohádka. No, možná by to chtělo nějakou zajímavější zápletku, když už je to ta pohádka. Na druhou stranu, kdyby ji to mělo, možná by to bylo ještě horší. (28.03.2016)

A druhá dnešná mokrá rozprávka! Potom, čo sa mi pred časom zdalo, že tieto vody nadobro ovládol Zdeňek Troška, a nič iného sa tam nenachádza, narazil som na svieže televízne prekvapenie bez typických neduhov tohto žánru - ktoré ma už ani nerozčuľujú, len unavujú - naivných dialógov, otravnej repetitívnosti a amatérskej snahy o hollywoodske efekty... Naproti tomu som v telke dostal film lacnejší, no príjemný, svieži, citlivý, s dôrazom na krásu prírody, nápadito využívajúci domácich exteriérov, s rozumnými dialógmi a postavami, čo nie sú iba plochou figúrkou, prachsprostým stelesnením typu. (13.09.2014)

Sledoval jsem tuhle pohádku tak napůl oka, takže to, že tam pro mě byly jakési nesrovnalosti, může být i moje vina, ale jako celek to dost drhlo. Ústřední zamilované postavy na mě působily hodně prkenně a tu jejich lásku jim nemohl uvěřit ani slepý s hluchým, a tak snad jediná postava, která na mě trošku zapůsobila, byla jakoby zlá tetička v podání Jany Krausové. Problém je, že ani jí jsem tu zlost moc nevěřil, jakoby zde nějaká opravdu zákěřná postava chyběla. A to je v pohádce problém. Ale koukat se na to dalo, narozdíl od Troškových taškařic. 30% (02.01.2013)