Království potoků

Co to, proboha, bylo? Neuvěřitelně nudný scénář (i když musím přiznat, že jsem se třikrát zasmál) je na cestě ke zkáze podpořen mrtvolně bledým a uspávajícím obrazem. Prostě hrůza, která je, troufám si říct, ještě horší než Malvína s Luckou Vondráčkovou. Snad jen hudba za něco stála. Ale to nestačí. (24.12.2005)

Studio Ostrava natočilo pro Českou televizi tak trochu tradiční novodobou televizní pohádku - výprava, exteriéry, lokace výborné, herci slušní, zato příběhově takové .... slušně řečeno DIVNÉ. Osobně se mi to celkově líbilo vizuálně, ale příběhu jsem příliš nerozuměl nebo mi prostě nepřišel dobrý. Úkoly pro prince jsou vycucané z prstu, motivaci královny chápu, ale je výrazně nepravděpodobná, princ Václav sice vypadá jako vandrák, ale je aspoň milí, dva kamenní patroni Království potoků mi přirostli k srdci. Průměr, který není třeba vidět znovu. Natočeno na Státních zámcích Lednice a Lysice a na Státním hradu Bouzov. Původní hudba: Zbyněk Matějů (23.08.2014)

Mnohé záběry jsou rozmazané či přesvetlené. Kamera vypadá, jako by si s ní hrála parta kluků a zkoušela, co všechno dovede. Pro ostravské studio typické dlouhé a většinou neúčelné záběry přírody a místy dramatická hudba (což je legrační hlavně v závěru při přípravě svatební hostiny). Nevím, zda chyba na mém televizoru, ale musela jsem hodně zesílit zvuk, abych herce slyšela. Největší tragedií je scénář. Prakticky do konce jsem tápala, o čem to je, až jsem došla k závěru, že o děj tu asi vůbec nešlo. Vodní patroni země, kteří neumějí plavat, to je fakt průšvih! Škoda peněz. Jedna hvězda za herecké výkony a krásu Janu Krausové. (03.01.2013)

Další pohádka, kterou nemůžu označit za odpad, ale spíš je mi u ní líto, že to dopadlo tak, jak to dopadlo. Poměrně solidní obsazení, krásné kostýmy a na TV pohádku poměrně velkorysá výprava (o.k., tak teda jen ten fakt, že se většina natáčela v exteriérech a interiérech skutečných zámků), ale celé se to změní v jakési rozblemclé cosi, kde se vlastně nic neděje, i když se to tváří, že se děje. (02.01.2013)

Do děje nás vpravuje orchestrální hudba, ovšem na začátek pohádky bych jí asi vypustil. Když pak ubíhá čas, nastoupí opět stejná hudba a záběry, při níž se mění počasí a lidé - to spíše působí jako z nějakého dokumentu. Když už se konečně něco děje, nestíhá kamera, takže divák vlastně pořádně nemá šanci zachytit, co se stalo a postavy mu to musí vysvětlit. Jednu chvíli mi dokonce určitá část hudby přišla jak z Harryho Pottera. Pohádka sice disponuje neobvyklým soubojem muže s ženou, dokonce panovnicí, ale zajímavostí je také to, že hrdina vlastně v pohádce splní jen jeden úkol. Podle pohádkových regulí tak vlastně princeznu nezískal, i to je docela neobvyklé. Nicméně charakterně se k tomu přiznává. Ani vyšší moc mu nepomůže. A kdyby divák náhodou něčemu nerozuměl, tak mu to Ondřej Pavelka a Jana Krausová v závěru vysvětlí. Dívat se dalo jen na lehce bláznivou dvojici Vladimíra Javorského a Otu Jiráka a na hezkou Kristýnu Janáčkovou. (02.01.2020)