Království potoků

Nebyla to sice klasická předrevoluční pohádka, se skvělou výpravou, ale já se u ní příjemně pobavila... Dvojice Potok a Potůček :-) Nebylo to vyloženě postaveno na klaďácích a záporácích, ale jako milá pohádka ok. Rozhodně lepší než slátanina Z pekla štěstí.. Co jsem tak četla předchozí komentáře, na hlavní vysílací čas o Štědrém večeru to asi není, ale já na to koukala nezávisle v úplně jiném rozpoložení a nemůžu si stěžovat.. (12.07.2006)

Do děje nás vpravuje orchestrální hudba, ovšem na začátek pohádky bych jí asi vypustil. Když pak ubíhá čas, nastoupí opět stejná hudba a záběry, při níž se mění počasí a lidé - to spíše působí jako z nějakého dokumentu. Když už se konečně něco děje, nestíhá kamera, takže divák vlastně pořádně nemá šanci zachytit, co se stalo a postavy mu to musí vysvětlit. Jednu chvíli mi dokonce určitá část hudby přišla jak z Harryho Pottera. Pohádka sice disponuje neobvyklým soubojem muže s ženou, dokonce panovnicí, ale zajímavostí je také to, že hrdina vlastně v pohádce splní jen jeden úkol. Podle pohádkových regulí tak vlastně princeznu nezískal, i to je docela neobvyklé. Nicméně charakterně se k tomu přiznává. Ani vyšší moc mu nepomůže. A kdyby divák náhodou něčemu nerozuměl, tak mu to Ondřej Pavelka a Jana Krausová v závěru vysvětlí. Dívat se dalo jen na lehce bláznivou dvojici Vladimíra Javorského a Otu Jiráka a na hezkou Kristýnu Janáčkovou. (02.01.2020)

Hudební doprovod chvilkami působil jako by si ho tvůrci vypůjčili z nějakého historického velkofilmu a nebo se jím přinejmenším nechali volně inspirovat. Pohádkový příběh svou přítomností osvěžují tři postavy. Dvě jsou nadpřirozené a ta třetí je šašek Rolnička. Jinak jde o poměrně nudnou a spíše průměrnou pohádku. Škoda, že se Jana Krausová neobjevuje častěji na obrazovce. Patří k neokoukaným herečkám. Tady vypadala tak, že by s ledovým klidem mohla zahrát i zlou královnu ze Sněhurky. Vždycky na mě působila takovým zvláštním dojmem a stále vlastně i působí. Je pro mě taková neprůstřelná. Já prostě nevím jak na ni. Rotvajler je lovecký pes? (03.01.2013)

Sledoval jsem tuhle pohádku tak napůl oka, takže to, že tam pro mě byly jakési nesrovnalosti, může být i moje vina, ale jako celek to dost drhlo. Ústřední zamilované postavy na mě působily hodně prkenně a tu jejich lásku jim nemohl uvěřit ani slepý s hluchým, a tak snad jediná postava, která na mě trošku zapůsobila, byla jakoby zlá tetička v podání Jany Krausové. Problém je, že ani jí jsem tu zlost moc nevěřil, jakoby zde nějaká opravdu zákěřná postava chyběla. A to je v pohádce problém. Ale koukat se na to dalo, narozdíl od Troškových taškařic. 30% (02.01.2013)

Lituji obyčejné diváky koncesionářsky placené televize, kteří z nejrůznějších důvodů či zvědavosti na Štědrý večer koukaly na tuhle pohádkovou ubohost. Bohužel, letošní český pohádkový majstrštyk Anděl páně zamířil do kin a zbyla jen tahle trapná záležitost, z níž se stala jedině tak malá ostuda pro veřejnoprávní televizi. (01.01.2006)