Režie:
Libuše KoutnáScénář:
Anna JuráskováKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Otmar MáchaHrají:
Tereza Pokorná-Herzová, Brigita Zlámalová, Jan Čenský, Marie Vášová, Libuše Havelková, Květa Fialová, Viktor Preiss, Jana Preissová, Stanislav Fišer, Uršula Kluková, Miroslav Masopust (více)Obsahy(1)
Evelýna, Violína a Merlína (M. Vášová, L. Havelková a K. Fialová) toužily po někom, kdo by je obveseloval, o koho by se staraly. Stačilo malé kouzlo a princezna Žanetka (T. Pokorná) musela vyměnit rodný zámek za vílí zahradu. Dokud byla malá, vílí svět jí poskytoval zábavu, jenže pak začala dospívat a víly se rozhodly, že ji vdají. Vybraly jí ale ženicha, kterého si Žanetka opravdu nemohla zamilovat – obstarožního a zlého krále květinových skřítků (S. Fišer). Když prohlásila, že si ho nevezme za muže, čekal na ni krutý trest, král ji proměnil v bílou kočičku. Vysvobozena bude, pokud si ji někdo zamiluje i v této podobě. A představte si, že se jeden takový našel. Jmenoval se Filip (J. Čenský)… (Česká televize)
(více)Recenze (35)
Plno důkazů zločinného chování vílího pokolení. Únos dítěte a ohrožování jeho výchovy, kuplířství a obchod s bílým masem, výroba psychotropních látek, týrání osoby žijící ve společném obydlí a tak dále. To je úplný krimifilm z drsného prostředí vílích zahrad a zámků. Jak v komentářích zaznívá, v jiném podání by tahle pohádka mohla být docela slušným hororem. ()
Jedou jedou kolečka, na nich bílá ovečka ... něco něco něco ... já si pamatuji jen ten rým kolečka-ovečka, zbytek jsem vydolovala z paměti své sestry, která tuhle pohádku jako dítě milovala. Dodnes nevím, jestli kvůli té ovečce, nebo kvůli tomu, že se princezna proměnila v kočku. Ono to u člověka, který se chtěl propradnout ze školy zpátky do školky nebylo úplně zřetelné. Princezna Žanetka je pro nás obě velký pojem dodnes. ()
Tak jsem ji našla, tu hororovou pohádku z dětství! Každou neděli po obědě, když se na obrazovce objevily úvodní titulky a děsivá hudba podvědomě naznačující, že se tentokrát natáčelo ve studiu, doufala jsem, že to není TAHLE pohádka... Malá unesená holčička mi nijak zvlášť sympatická nebyla, ale ty tři babky, které mi zpočátku přišly celkem milé, to byl pro moji dětskou hlavičku opravdu šok. Tak nevím, jestli mám tuhle pohádku dál nesnášet, nebo jestli ji mám chovat v srdci jako klenot, který mi ozářil cestu ven z bahna pohádkové černobílosti. ()
Víly si přivlastní královskou dcerku, o kterou se začne ucházet přestárlý král skřítků, zatímco je zamilovaná do prostého Filipa. Z mého pohledu to nejlepší z pohádky jsou proslovy (zejména ten úvodní) vypravěče Vladimíra Ráže. Samotná pohádka je pak už poněkud fádní, kočičí královna, zejména pak když se snaží velet svým kočkám, byla zahrána nedobře. ()
Příjemná studiová pohádka s velmi pěknými dialogy a verši hebkými, jako kožíšek bílé kočičky, která čeká na svou lásku. Děkuji za milé ztvárnění podivných víl, za královský půvab manželů Preissových i krásu dětských princezen. A to nejlepší na konec ... Stanislav Fišer, jako děsivý král květinových skřítků, přichází doprovázen zpěvem a barevnými křidélky svých poddaných. ()
Galerie (9)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (1)
- Podle stejného scénáře vznikla v roce 1981 v režii Karla Weinlicha i rozhlasová pohádka „Mé tety jsou víly". (Miggi90)
Reklama