O rodičích a dětech

Celých 25 minut jsem vydržela sledovat, jak Somr s Novotným spíčujou o h... o ničem a v druhé linii nějací exoti mlátili ještě prázdnější slámu. Možná mě film zastihl v maximálně blbé náladě, ale druhou šanci k vylepšení reputace pravděpodobně nedostane. Kdybych tu nakoukanou chvilku hodnotila, byly by to 2*, převážně za sympatický výkon Chosé Somra. (24.01.2011)

Vlastně je mi docela líto dát jen průměrné hodnocení, protože natočené je to skvěle. Je to dynamické a dobře zahrané. Téma procházky, při které se osvěží vztahy syna a otce, je výborné. Ale je tu několikeré ale, tak například dějiny století smrsknuté na prvorepublikový kapitalismus a pozdější dobu, která je vyjádřená pouze rozhodnutím o tom, jestli jít s proudem nebo ne... To je stejně problematické, jako omlazující kůra Josefa Somra, který je vynikající ve své roli, ovšem ve svých 73 letech by se neměl spokojit s barvou na vlasy a případnou přehazovačkou k dotvoření svého mladšího já. Cestou skrze Stromovku se bohužel také rozvinulo téma domnělého ideálního vztahu s rychlým nárazem na bolestnou realitu. Takže československé přátelství už bylo jen pomyslnou třešničkou, která měla hořkou příchuť trotlujícího Lábuse, který jakoby pokračoval ve své roli z Non Plus Ultras. A to se mi věru nelíbilo. (06.09.2009)

Žánr poetický. Hm, vlastně proč ne. Sice je to poezie soudobá, ale správně rozvláčná, trochu sentimentální a životně poučná - ale prosím nedejte se mýlit, nejde o žádnou "hořkou komedii", které zahltily českou kinematografii v minulých deseti letech, a které se od sebe téměř nedají odlišit. Michálkův film o setkávání otce a syna a jejich vyprávění o životě je v dnešní době unikátní svou poklidností a po většinu času pozitivním laděním, které cítíte, i když si hrdinové nepadají kolem krku a nehrnou na sebe svoji lásku. Je to "samozřejmě" dáno tím, jak parádně všichni zúčastnění hrají - užíval jsem si každou minutu, a to i v dějové lince se slovenským synátorem Ľubošem Kostelným a jeho skoromatinkou Marianou Kroftovou (mimochodem luxusní ženština). Casting obecně je tady naprostá pecka - určitou podobu mezi Josefem Somrem a Davidem Novotným můžete vidět, a druhý jmenovaný s už zmíněným mladým Čobolem si klidně mohou dovolit trousit repliky o koukání se do o dvacet let mladšího zrcadla. A jak už jsem říkal, všichni jsou výborní. Sice mám pořád pocit, jako by tomu něco chybělo, ale nemám důvod jít pod takových tiše spokojených 80%. (19.11.2011)

Na první pohled nevinná konverzačka na téma chlapi / ženský / fotři / matky / syni, v níž ovšem bije srdce pochroumaný chlapskoženský chemie vostošest. V různých myslitelných polohách, z nichž navzdory slovu "komedie" nikdo není moc šťastnej. Novotný se Somrem boží, "herečka jedný role" Kroftová jakbysmet. Ústřední hudební motiv Michala Lorence je pak skvělej dezert po obědě, kterej byl výživnej sám o sobě. (02.11.2019)

Syn a tato: ako nato? Musia dlho porozprávať. Zlatú žilu ponaprávať. Čerstvé mäso namelieme, fašírky pak upečieme. Doprajme im svieži vzduch, zanechajú mesta ruch. O ženách, vzťahoch, o živote - popri rieke, popri plote. V prírode si pivko dajú, v tráve potom vykakajú. Medzitým však syna syn stíska si prs frajerkin. Oprava jej písíčka odhalí jej prsíčka. Prachov sa tiež nedočkala, z pomsty syna obskákala. Vzťahy česko-slovenské - obaja sú na ženské. Životy si presierame, na zázraky nečakáme. Azda jeden by sa stal: a ockovi zas penis vstal. V spálni Japonečku drobnučkú, tata rozjebal by až na fučku. Nie je to tak celkom sračka - celkom príjemná konverzačka. Žiadne veľké umenie, len bilančné vlnenie. Našťastie aj s humorom, nie len s tragickým podtónom. (03.02.2021)