Parfém: Příběh vraha

Vydařená adaptace, až tedy na dvě věci - autoři se předlohy drželi jak srp kladiva v místech, kde bych uvítala spíše opak (závěr; jak orgie tak Grenouillův konec mi přišly poněkud zu viel už při četbě, převedení do obrazu tento dojem ještě zesílilo) a naopak vypustili dle mého asi nejzajímavější pasáž knihy: jeho několikaletý halucinační pobyt v jeskyni. A druhá výtka jde na vrub Grenouillovu polidštění. Jean-Baptiste byl přece dokonale ne-lidský, anetický a jediné, co jej hnalo kupředu, byla touha po dokonalé vůni (v obou významech tohoto slova necítil ani sám sebe). Scéna, kdy při vzpomínce na svou první oběť uroní slzu z něj tak namísto něčeho zcela odtrženého a cizího (a tím pádem děsivého) vytváří jen další ubohé monstrum, toužící po troše lásky a lidského tepla, ergo naprosto převrací celý jeho charakter. Ovšem i přes tyto výhrady mi Parfém přijde jako kvalitní a pozornosti hodný počin. (19.08.2012)

Zklamání, které nejde ani slovy popsat... Podle super-kladných komentářů jsem čekala úžasný a poutavý příběh s (nějakým způsobem výjimečnou) audiovizuální stránkou. První rozčarovaní mě nicméně čekalo hned v úvodu, kdy jsem zjistila, že je nám příběh předkládán ústy vypravěče. Copak je to pohádka, krucinál? Copak by nám bez pomoci nedošlo, co se v Jean-Baptistovi odehrává? Další problém pro mě představuje až přehnaně dlouhá stopáž. Kdyby pan Tykwer povolil střihačům opratě a zkrátil snímek alespoň o půl hodiny, odpadla by ona rozptylující zdlouhavost, která se do něho vkrádá během druhé poloviny. Celkově jsem byla ochotná odpustit "Parfému" mnohé, ale závěr odpustit nelze. *SPOILER* Ovládnutí davu pomocí jediné kapky? Parfém se silou vyvolat v lidech nezadržitelnou touhu po sexu? Návrat do Paříže? Polití se parfémem a sežrání zaživa za doprovodu vypravěče? No co to, sakra...?!? *SPOILER* Co se kladů týče, je jich též hned několik, přičemž tím nejvýraznějším je přímo fascinující navození hnusu (smradu, špíny) i krásy (vůně, čistoty) evropských měst. Mezi další pozitiva patří například výše zmiňovaná vizuální stránka (odzbrojující není, příjemná ano), rychlé střihy (pařížský rybí trh či míchání parfémů díky nim na okamžik doslova a do písmene přikovaly k obrazovce), ústřední hudební motiv, který zazněl už v traileru, a v neposlední řadě několik opravdu povedených scén (úvodní čtení rozsudku, porod na rybím trhu, sirotčinec, míchání Amora&Psýché a míchání parfémů všeobecně, zřícení budovy, hra na schovávanou v zahradním bludišti, oběvování mrtvých těl a následné pronásledování nevinných, nalezení a vražda třinácté dívky, představa vlastního romantického / sexuálního vztahu se zrzkou). Devět kvalitních scén však 141 minut dlouhý snímek rozhodně nespasí a nepovede se to ani Dustinu Hoffmanovi, ani Benu Whishawovi, pro kterého mám již nějakou dobu slabost. P.S.: Emocí nula, nesmyslů desítky.:-( (02.03.2013)

Parfém lehce balancuje na hraně mysteriózního thrileru bezchybně zasazeného do historického prostředí a art filmu, přičemž balancuje tak umě že nenudí ani na chvilku. Přestože ale režisér Tom Tykwer opět dokazuje že je to jeden z nejlepších evropských režisérů už jen lehkostí s jakou mi dokázal přímo vsugerovat jednotlivé pachy které hlavní postava cítí, tak filmu k dokonalosti stále něco málo chybí - ať už mírná nekonzistentnost atmosféry, nebo překvapivý, a v kontextu vyprávění trochu absurdní, závěr. (14.12.2006)

Famózně atmosférické, hodně pocitové a značně přemýšlivé. Ne zrovna obvyklý thriller. (29.11.2006)

Keďže stránka csfd nedovoľuje pri komentároch robiť odseky, nebude to moja chyba, ak v nasledujúcich slovách pocítite určitý zmätok. Nuž, poďme na to. Parfum nie je žiadny "Príbeh vraha", tak ako Osada nie je žiadny "Príbeh osady z 19.storočia". (Démon komercie si však žiada svoje, tak mu vyhovejme, než nás celkom pohltí.) Prečo tomu tak nie je? Ein moment, bitte. Tykwer rozhodne nie je žiadny geniálny filmár, len sa mu dostalo cti pracovať na adaptácii geniálneho literárneho diela. A ako inteligentný režisér toho veľa pobabrať nemohol. Jeho kultivovanosť a inteligencia do značnej miery spočíva v tom, že bol v stave zachovať všetko, čo je na Suskindovom "Parfume" geniálne. Poďme ďalej. Je celkom možné, že si Bret Easton Ellis predtým, než napísal svoje "Americké psycho" prečítal "Parfum". Oba romány (a vlastne aj filmy) majú de facto identickú štruktúru - mladý muž posadnutý túžbou byť rešpektovaný za každú cenu, zabíja mladé ženy, pričom v závere zisťuje čosi nekonečne frustrujúce - keďže nemôže byť milovaný, chce byť aspoň nenávidený, aby vo svojom kolosálne prázdnom živote pocítil aspoň niečo. No i to je mu odopreté. "Parfum" je však na rozdiel od "Amerického psycha" omnoho inteligentnejší. Nič tu totiž nie je naozaj skutočné - ani antihrdina, ani jeho život, ani jeho obete, pretože celý ten "lineárne uspokojivý" príbeh je vyšperkovaným metaforickým dielom, podobenstvom o klamlivosti zmyslov a ich zápase s rozumom, o neuveriteľne krehkej hranici medzi dobrom a zlom, zločincom a svätcom, o osudovej nespravodlivosti ľudských osudov a prchavosti ľudských snažení. A predovšetkým o láske, ktorá zrejme - rovnako ako dokonalý parfum - jednoducho nejestvuje, resp. je len súčtom troch fáz intenzity čohosi éterického. Avšak túžba dotknúť sa dokonalosti - nie je to vlastne to, čo robí človeka šťastným a čo poháňa jeho život dopredu, čo dáva životu zmysel? Pri všetkých tých drobných a jemných myšlienkových nuansách človek cíti rovnakú rozkoš ako pri modernom parfume Angel for men od Muglera. Ak nejaký recenzent napíše, že nebyť "toho" konca, bol by to dokonalý filmový zážitok, ide objektívne o prejav absolútneho ignorantstva a kultúrneho hulvátstva, keďže až kontrast medzi racionálne fabulovaným príbehom a iracionálnou, nadprirodzenou fackou činí z tohto diela to, čím je - preciózne umenie. (14.06.2007)

Na druhé zhlédnutí se mi tento film líbil snad ještě víc než prve, na původním 4 hvězdičkovém hodnocení však netřeba nic měnit. Vzpomínám si, že stejnojmennou Süskindovu předlohu jsem před lety četl, a zrovna dvakrát na mě nezapůsobila. Přišla mi jako strašně přeceňovaný román, na němž zaujmou pouze některé věci, jinak to má k velké literatuře na míle daleko (jinak by se to ostatně nemohlo stát takovým bestsellerem). A jsem skoro v pokušení se domnívat, že filmová adaptace předlohu překonala, je to velmi atraktivní film, který navzdory své značné délce ani chvíli nenudí, a spolehlivě k sobě přitáhne pozornost. Nádherné lokace, v nichž se natáčelo, výborně obsazené role, dokonalá kamera a skvěle zvolená hudba dělají z této podívané nesmírně příjemný divácký zážitek, který funguje i opakovaně. Osobně mě ale stejně nejvíce baví úvodní část, kdy se Grenouille zaučuje u Baldiniho - sekvence, v níž mu namíchá dokonalou kopii konkurenčního parfému Amor a Psýché, je zcela fascinující. Co mi na tomto filmu naopak vadí, je skutečnost, že se v něm mluví anglicky, ačkoli se děj odehrává ve Francii - o to víc bije do očí (nebo spíše tahá za uši), když sem tam některá z postav pronese francouzské slůvko, snad na podpoření francouzského koloritu. Za sebe nemám problém napsat, že tento film měl být ROZHODNĚ natočen ve francouzštině. Celkově ve mně tento film vyvolává obrovský respekt k mimořádně všestrannému talentu Toma Tykwera - viděl jsem od něj 5 filmů, a každý je výborný a zcela jiný. Ze současných evropských filmařů je to rozhodně jeden z mých největších oblíbenců a těším se na jeho další filmy. (30.01.2015)

90% - První film od Tykwera, který mě nevtáhnul tak zcela, spíš mě ponechal lehce chladnou a lehce pousmátou, to podotýkám úplně nazačátku a osvětluji tím své 4 hvězdičky. Nicméně, obdiv ve mně vzbudil. Ať už brutálním názorným naturalismem, snovou hudbou, zajímavými hereckými výkony a ještě pořád neotřelou -byť lehce umírňenou- režií. Film, který je nejspíš komplikovaný stejně jako kniha, děj, jež rozpoutá řadu morálních válek a dilemat, hlavní hrdina pak zase les antipatií. Už jen toto schéma nehraje na běžnou podívanou. Parfém je originální počin, který zákonitě musí vzbudit úžas nebo hnus (byla jsem svědkem spíše toho druhého - nepochopení). Jeho gradace a snad až thrillerová forma mě dokázala napružit, jeho úžasný závěr rovněž, ale je to jen nadšení z výtečné zručnosti a dosud neviděného, pak to všechno tak nějak vyvane... Zůstává emoční prázdnota a myšlenky na akademicky chladnou a dokonale sošnou vizuálně-senzuální krásu. (03.06.2007)

Christian Dior bledne závistí nad jemným nosánkem vraha, který namíchá ten nejvražednější parfém na světě. Běda ovšem jestli je poblíž nějaká lepá děva. Pak je s ní ámen a tenhle příběh disponuje omamným odérem, který divákovi smysly pořádně podráždí. Klady: velice schopná a úderná režie, která má náboj i v klidnějšíchpasážích, sugestivní barvocitá kamera, výprava, netradiční námět, Dustin Hoffman ve vedlejší roli, podmanivý vizuál. Zápory: občasné nelogičnosti, zbytečná připitomělost závěrečné třetiny filmu, nepříliš charismatický hlavní představitel Ben Whishaw. Mé hodnocení: 80% (29.01.2013)

Poučenie vyplývajúce z tohto filmového zážitku je : ak niečo strašne moc chceš , musíš si to vybehať ! (28.07.2010)

Nemám slov. Vlastně jich mám hodně. První dva záběry mě zařezaly do sedadla, začal jsem se těšit. Začalo se ukazovat, že na tom Tykwerovi něco je. Hudbu jsem znal předem a líbí se mi i na samostatný poslech. A kamera byla na začátku filmu prostě úžasná. Jenže čeho se chytit. Hlavní postava je antihrdina, moc toho nenamluví, neustále jen čenichá, tak honem šup na scénu s Hoffmanem, když "odejde" z plátna (btw těch "odchodů" je víc a nebylo by na škodu je vysvětlit), hurá šup tam Rickamana. Nicméně atmosféra je luxusní, ovšem druhé ouha - jen do té doby, než se přesuneme ze smradlavé Paříže do voňavého Grasse. Tam vše dobré končí a vše špatné začíná. Temná atmosféra je ta tam. Je nám podrobněji (berte s rezervou) představena ženská postava, což naznačuje, že sehraje roli ve "velkém" finále. Bohužel to není pravda. Hlavní antihrdina začíná setsakramentsky nudit a mé neustálé pátrání po logice v motivaci ke všem těm činům mě rovněž začíná otravovat. Narodil se holt na rybím trhu, vyvržen na dlažební kostky, vychován v útulku, bez kamarádů (jeho největším přítelem je jeho frňák), tak musí být prostě od přírody úchylák. A když si jen pohraju s představou, jakým způsobem získal ten svůj vysněný parfém a k čemu je nakonec dobrý, tak mi běhá mráz po zádech, na jakou zvrhlost jsem se to vlastně předlouhých 147 minut díval. Nesouhlasím s filozofií, myšlenkou, pointou (nazvěte si to, jak je libo) tohoto filmu, tudíž si jej zkrátka nemůžu náležitě užít. Ale uznávám, že první hodina je perfektní filmařinou a moc se mi obrazově líbila. (09.08.2007)

Naprosto DOKONALÝ VIZUÁL v kombinaci s geniální hudební složkou! To vše v kontrastu s dosti pokulhávajícím příběhem......Každopádně nutno vidět. Tento pozoruhodný Tykwerův snímek si to jednoznačně zaslouží. První třetina filmu naprosto FANTASTICKÁ. Hned počáteční scéna na tržišti bere dech. Člověk se ocitá uprostřed všeho toho dění, cítí ten smrad, špínu..... Naproti tomu jsem zkoušel své pachové vjemy a snažil se ucítit vůni rodícího se parfému. V těchto pasážích jsem byl " v sedmém nebi " a chrochtal blahem. Tykwerovi se podařil obdivuhodný kousek a já bych ani na chviličku neváhal s plným hodnocením. Bohužel s čím dál více postupujícím časem snímek doplácí na " chatrný příběh " . Mé hodnocení.... to je poprvé, co se zdráhám snímku udělit počet hvězdiček. Herecké výkony, střih, zvuk, hudební složka, výprava, kamera, režie: 5* , Příběh: slabé 3*! (19.08.2009)

Zpracování na výbornou - prostředí, kostými, herci, hudba. ALE. Mé počáteční sympatie k hlavnímu hrdinovi a jeho osudu se postupně vytrácely, stejně jako potěšení ze sledování. Zbyla jen má zvědavost. Konec mi dal trochu víry a vzápětí ji pohřbil. 50% (24.06.2010)

Parfém je Tykwerovo opus magnum, a zároveň i vstupenka mezi filmové velikány, jako je Stanley Kubrick, neboť se mu podařilo vytvořit fascinující dílo obsahující množství scén, které lze v oblasti kinematografie považovat za unikátní. Výsledný dojem z filmu je pak přímo magický a mě nezbývá než tento film označit za větší než malý kinematografický zázrak, který při opětovných zhlédnutích neztrácí nic ze svého kouzla (už několikrát osobně prověřeno). Vskutku fascinující dílo... (02.02.2012)

Stejný případ jako Jméno růže: ze skvělé knihy vznikl průměrný film. Některé příběhy by nejspíš měli zůstat pouze na papíře. (08.01.2007)

Zkrátit, vylepšit trochu plochý scénář a změnit konec. To všechno tomuhle filmu chybělo ke čtyřem hvězdičkám. Jinak ale dost zajímavý (i z hlediska filmového řemesla) zážitek. (29.11.2006)

Ja viem, kde je problém: niektoré veci, bez závislosti na zručnosť režiséra, na potenciál (vizuálny, myšlienkový) materiálu a na prednosti média, skrátka NIE SÚ vhodné na sfilmovanie - či konkrétnejšie na "ukázanie". Tak Tykwerova adaptácia Suskindovho románu stráca jednu hviezdičku so začiatkom scény na popravisku. Pretože akokoľvek je príbeh vraha v podaní Patricka Suskinda neorealistický či dokonca neonaturalistický - je takým len v línii rekonštrukcie deja, rozprávania príbehu a po stránke formálnej, kdežto myšlienkové jadro, posolstvo a prevedenie témy sú bytostne symbolické - a obe línie (čiže naturalisticko-realistická príbehová a paralelne s tým plynúca myšlienková) sa súbežne vyvýjajú a spejú ku climaxu, ktorým je tá sporná scéna na Grasskom námestí: tu sa podľa predlohy má vrchol v oboch plánoch/sférach diela stretnúť - a v knihe sa to skutočne deje, monumentálna po všetkých stránkach je táto scéna miestom stretnutia a vyvrcholenia tak nápadu ako aj jeho epického prevedenia. Vo filme sa však tieto dve línie minuli, vrchol dosiahla len výpravná a rozprávačská línia, tak vyznela celá sekvencia ako prázdna, len ako obraz bez náplne, nepodopretý a nepodchytený emocionálnym a myšlienkovým pozadím. Preto teda miesto, kde má divák lapať po dychu, lapá po ňom, no z číro fyziologického hľadiska - pretože mu je smiešno. Veru tak, nechcene smiešne (a na toto slovné spojenie sa vymyslel výraz: trápne) pôsobiap osledné minúty filmu - a vôbec nie preto, že by Tykwer s dvomi scenáristami preniesli písaný text na plátno zle - takto, ako to vidíme, tak to pred rokmi Suskind napísal, tak to môžeme teraz prečítať. Súvisí to s tým, čo som napísal v úvode. Táto pasáž je lietrárna a Suskind na priestore románu, kde je, ako veľmi nadaný autor, pánom bohom a môže si robiť čo chce, dosiahol maximum. Tom Tykwer je na priestore filmu menej účinný - a to vôbec nie preto, že by bol vo svojom obore menej nadaným a talentovaným ako P. Suskind vo svojom. To nie. Filmový prepis tejto literatúry však ukázal svoje zuby a úskalia, ktorých sa vyrojilo viac, ako by aj akokoľvek nadaný režisér mohol zvládnuť. A tak ich skrátka nezvládol. Až na túto chybu je film vizuálne strhujúcim, dobre natočeným a atmosféry plným dielom. Záver je však veľmi silné miesto! Dal by som, keby som bol krutý a keby som neprechovával voči predlohe i režisérovi sympatie, i tri hviezdičky - za také silné miesto považujem záver, že možno by som dal aj DVE! Ale Suskind sa predaním práv riadne napakoval a nemusí zle spávať, že zapredal dušu, pretože som rozhodne videl kvantá horších adaptácií, Tykwer na svojej reputácii nestratil ani milimetrík, možno vďaka réžii takého prestížneho námetu získa na lukratívnosti, o Benovi Whishawovi budeme rozhodne počuť - a viac ako počuť ho zrejme budeme aj vidieť, Rickman a Hoffman dostali roličky, ktorým sa pri ich kvalitách a veku dá prisúdiť status akejsi "pocty" a divák si konieckoncov príde tiež na svoje. Navyše hudba - ďalšia silná súčasť filmu (p (02.03.2007)

Naprostá pecka. Prostředí, příběh, atmosféra, herecké obsazení. Ben Whishaw zahrál neskutečně. Potěší i nádherná Karoline Herfurt. Za mě, jako sběratele parfémů, jednoznačně jeden z nejoblíbenějších filmů. (10.08.2018)

Tom Tykwer se pustil do boje s větrnými mlýny. Pokusil se rehabilitovat nejpodceňovanější lidský smysl a přenést jej na čistě obrazové a zvukové filmové plátno. Film nelze cítit – nepřekročitelné hranice jsou jasně dány. Divák Parfému tak zažívá dosud nepoznanou frustraci z omezenosti filmového média – díky ní si ale zároveň uvědomí jeho zákonitosti. Pokud mluvíme o jasných hranicích, je nutné dodat, že Tykwerovi se podařilo nejen dostat do jejich těsné blízkosti, ale svým způsobem je i překročit. Dokázal to (jak jinak) obrazem. Kromě fascinujcí vizuální stránky a práce s barvami hodné starých mistrů, je to především „noření“ se do esencí vůně (či zápachu). V úvodní scéně Grenouillova narození na pařížském rybím trhu vytváří stříhání detailů rybích hlav, červů a nemytých prodejců společně s komentujícím voice-over vypravěčem takový nátlak na divákovy čichové buňky, že ty začínají dokonce halucinovat, tedy cítit ten příšerný zápach. Parfém stojí pevně na silném příběhu (dle dnes již klasického románu Patricka Süskinda), který je historií jednoho podivného génia, teoretickým traktátem o výrobě parfémů, morytátem o jednom podivném sériovém vrahovi i sarkastickým políčkem všem hodnotám zdravé lidské společnosti. Závěr filmu patřící do kategorie nadpozemských a nezapomenutelných pak přináší odpověď na kardinální otázku: „Jaká je nejkrásnější vůně ze všech?“ (05.10.2006)

Celé moje okolie mi hovorí, že parfém je dobrý, pokial nepríde jeho záver. Čím by ale tento film bol bez tohto zakončenia? V podstate iba dobrou historickou dekektívkou s výbornou atmosférou a páchatelom v hlavnej úlohe. Potom sa z filmu stane dielo, ktoré nehodnotí Grenouilleho zločiny ako niečo nemorálne, iba ukazuje logický výsledok jeho snaženia. Sfilmovatelné je všetko, ako sme sa už viackrát presvedčili, chce to iba schopného režiséra, ktorým Tykwer bezpochyby je. *hviezdička dole za trochu prestrelenú dĺžku a od výpravy som čakal trochu viac. (07.07.2007)

Ja som to možno nepochopila keď vidím také ódy na ten film, áno, bolo to niečo nové, netypické, a mám rada vraždy, ktoré sa odohrávajú v minulosti, naj tak 18. a 19. storočie, ale vyňuchať cez pol kraja dáku ženskú, no dobre pochopím, že by to ňuchal ako pes a hľadal stopu ale tento týpek vedel na niekoľko kilometrov dopredu kde tá ryšaňa je?! To mi prišlo strašne divné a myslím, že v tej dobe upotené ženské so základnými návykmi hygieny na nízkej úrovni smrdeli všetky rovnako, či už bola blondína, bruneta bla bla.. A čo tá poprava? Pokiaľ viem tak iba ten nechutný opičí potrat mal taký dobrý čuch tak ako mohli ľudia vo veľkom dave zacítiť "výťažok" vône z dákych žien?! A čo ten koniec? To je akože vtip?! To ho zjedli aj s kosťami alebo si to rozdelili, že ja si vezmem nos a ty pravú ruku? Po druhom pozretí som proste musela zmeniť hodnotenie sa mi to teraz hnusí ešte viac. (20.04.2012)