Medvídek

Hrebejk už točí jeden film za druhým, čo má za následok ich vzájomné splývanie a jemné brblanie kritiky a publika nad mierne klesajúcou kvalitou jeho diela. Z Medvídka si po dvoch rokoch nepamätám zhola nič, zato z Pelíškov, Pupenda a Musíme si pomáhat množstvo scén. Stále rovnakí herci, "tragikomedie ze současnosti", a to nemyslím Hrebejka samého o sebe, ale všeobecný problém, kde splývajú aj jednotlivé diela rôznych autorov. Ak už medveď, tak slovenský Macko uško. (18.06.2012)

Co vytknout? Že bych si dané téma dovedl představit lépe zpracované? Tak to každopádně. Ale nudil mě Medvídek? Ne. Byl mi vyloženě něčím nesympatický? To také ne. Přirozený Macháček, výborný Luknár, standardně dobrý Trojan, zajímavá role pro Geislerovou (až netypická by se dalo říct) a k tomu nádherný závěr (a závěrečné titulkové scény). Kdyby byl celý Medvídek, jako jeho závěr, byl bych nadšený. Z takového nádherného rozuzlení mi po místy příliš průměrně scénáristicky i režijně koncipovaných scénách spadla čelist. (09.10.2007)

Nemyslím si, že by Medvídek byl nějak špatně zpracovaný. Ano, občas umělý a kýčovitý, ale pokud se člověk ztotožní s hlavními postavami a pochopí je, zjistí, že příběh není nijak zlý. Tvůrci se zaměřovali spíše na mužskou část populace a ukázali tak, že ženy nejsou vůbec takoví andílci, jak by se mohlo zdát. Představila se nám trojice přátel a nastínění jejich městských životů. Lidé znudění penězi, prací, světem,… Zabředávající do jakési krize středního věku, musí řešit problémy s jejich partnerkami. O tom, jak jdou lidé k srabu, nedokážou si udržet vztah, což v dnešní uspěchané době není vůbec jednoduché. Neumí si vážit toho, co mají a hledají něco jiného, aby náhodou o něco nepřišli. Vyplývá tak vnitřní nenaplněnost a věčné materialistické uspokojování. Příběh o tom, jak spolu lidé neumí komunikovat, jak si navzájem lžou, nejsou upřímní ani sami k sobě, natož k někomu dalšímu. Pohár tolerance je u dna, sobectví přetéká. Mohla bych tu udělat další výčet, ale asi by to bylo zbytečné. Zřejmě je tento film nepochopen, ale to nevadí… JÁ :-) si z toho odnesla dobrý pocit, načerpání energie a zjištění, že vždycky je na tom někdo hůř. (10.04.2008)

Scénář: Petr Jarchovský .. Lidé se mění, zbuzní. Ovšem další šálek rychlokvasícího moku z kuchyňky námětů Jarchovský&Hřebejk se moc nemění, naopak začíná pěkně smrdět. Jenže, zatímco Hřebejk si své režijní řemeslo pořád obstarává slušně, pan Jarchovský (ač se mi Kráska líbila) si v klesání do podprůměrnosti asi libuje.. Jistě, manželství se mohou po několika letech rozpadnout, ale proč to podávat tak uměle? Umělost navíc umocňuje i barvité zpracování smrdící televizní produkcí. Příběh, který se dlouho rozjíždí a končí mdle až nevýrazně má sice nějaké ty světlé, dokonce vtipné momenty (snaživý Macháček dostal do úst několik povedených hlášek), ale zbytek utek. Kam? To po mě radši nechtějte slyšet... 40%. (23.10.2007)

Medvídek je příšerně nevyváženým filmem. Místy působí naproto přirozeně, autenticky a vzápětí se vám chce zvracet nad neuvěřitelně tupými a vykonstruovanými dialogy. Podobné pocity jsem měl třeba u Brabcova Bolera. Ve prospěch Medvídka ale mluví naprosto brilantní herecké výkony všech (!!!) zúčastněných, s geniálním Luknárem v čele. (12.09.2007)