Režie:
Fernando León de AranoaScénář:
Fernando León de AranoaKamera:
Ramiro CivitaHudba:
Alfonso de VilallongaHrají:
Micaela Nevárez, Candela Peña, Mariana Cordero, Alberto Ferreiro, Alberto Amarilla, Carlos Bardem, Teresa Arbolí, Jesús Noguero, Marta Aledo, Luís Callejo (více)Obsahy(1)
Příběh dvou žen, dvou prostitutek, dvou princezen. Jednou z nich je Caye – necelých třicet let, dělnická třída, načesaná ofina a snad i přitažlivost. Druhá je Zulema, snědá a roztomilá, dennodenně sužovaná zoufalstvím z toho, že musí jíst trpký chléb vyhnanství. Když se potkají, jsou každá v jiné pozici a v podstatě proti sobě. Svět prostituce totiž jen s nelibostí sleduje příliv přistěhovalkyň. Caye a Zulema brzy pochopí, že i přes jisté rozdíly obě kráčí po stejném vratkém laně. Z jejich spiklenectví se rodí tento příběh. Princezny jsou tak citlivé, že vypovězeny ze svého království, umírají žalem. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (105)
Být prostitukou je z jakéhokoliv pohledu tristní. O tom se může každý přesvědčit v tomto španělském filmu. Ať už z pohledu Caye nebo Zulemi. Dva životy zdánlivě odlišné a přesto natolik podobné. Neschopnost adaptovat se v různých situacích a ponižování se před muži, kteří jím zaplatí pár eur. Přesvědčivé a upřímné ztvárnění sebou nese dobrý příběh o přátelství a o změně, kterou můžu učinit každý z nás. To vše za hudby Manu Chao. Krásné 4/5! ()
70 % - Ne, tohle není pohádka. I když o tom název Princezny vůbec nesvědčí, španělský režisér Fernando León de Aranoa natočil psychologické drama o nejstarším řemesle světa... Chytře se při tom vyhnul rádoby šokující rovině, která by se z námětu jistě dala vylisovat, a příběh dvou prostitutek vzal z jiného konce. Nedočkáte se tedy žádných explicitních pikanterií, spíš náznaků. A ty často mluví mnohem naléhavějším tónem. Princezny jsou sondou do duší dvou lehkých dívek, průměrné madridské třicátnice Cayetany alias Caye (Candela Peña) a ilegální dominikánské imigrantky, étericky nádherné princezny Zulemy (debutující Micaela Nevárez). Obě mají své sny lepším zítřku, kvůli nimž jsou ochotny se prodávat. První si vyšlapané peníze spoří na zvětšení prsou a sní o normálním vztahu, druhá je zase ve vleku agresivního sexuálního zvrhlíka, který jí neustále slibuje opatření dokladů, aby si do Madridu mohla přivézt synka. Aranoa ukazuje, že i prostitutky jsou lidské bytosti, které by rády žily krásný život, sní o něm a jsou zoufalé z toho, který žijí nyní. Film v sobě mísí jak silné, smutné momenty, tak příměs drsné, až černé komedie. Když posloucháte prostitutky, jak mudrují v kadeřnictví poblíž vykřičeného parku – dámy jsou filozofky, političky –, nejde se neusmívat. I když smích je to spíš hořký. Hra s jazykem jde i dál, už jen jméno hlavní hrdinky Caye je slovní hříčkou. Stejně se totiž ve španělštině vyslovuje calle, čili ulice... Film zdobí i herecké výkony, obě hlavní herečky dostaly španělskou cenu Goya. Civilnost a uvěřitelnost snímku podtrhuje i vizuální stránka, vesměs statická kamera je neustále trochu roztěkaná v podobě metafory vnitřního psychického stavu hrdinek. Posmutnělou náladu výborně podtrhují i flegmatické songy Manu Chaa. Jako ušité přímo pro tenhle příběh. ()
Sympaticky, bez patosu, bez slz a nářků vystřižený snímek ze života prostitutek; jedno že španělských. Tohle řemeslo je všude přibližně stejné. Film se zpočátku rozbíhá trochu pomalu, ale jak se jednotlivé nitky příběhů prokreslují, získává na zajímavosti a svou nevtíravou, jakoby loudavou formou si mě získával, až jsem litoval, když skončil. ()
Dve prostitútky - každá iná a predsa sú rovnaké túžiace po tom, že sa z nich stanú "princezné". Jedna túži po normálnom usporiadanom živote, druhá plná nádejí prichádza do Španielska žiť európsky sen... Začalo to sľubne a vyzeralo to na slušnú drámu, ktorá by sa mohla celkom zamotať. Napokon sa tak bohužiaľ nestalo a hoci sa dej vyvíjal, všetko to pôsobilo tak ťažkopádne a viacero dejových vetiev bolo zrazu odstavených (hoci by ma celkom zaujalo ako to pokračovalo). Tematika prostitúcie je nevyčerpateľná studnica, keďže tieto žienky majú často zaujímavý životný príbeh - ale mal som pocit akoby sa pri čerpaní zo studne za každým voda cestou vyliala. Niektoré dialógy a myšlienky boli naozaj pekné, a hlavne tie pozdvihli tento film - až k 3 hviezdičkám. ()
Sympatický a emocionálně dobře vyladěný film, který se nás snaží přesvědčit, že prostituce sice není úplně normální povolání, ale prostitutky jsou úplně normální ženy s romantickými sny o dobře fungujícím partnerském vztahu se stejnými starostmi či radostmi, jaké mají zaměstnanci v jiných odvětvích, a když se to tak vezme, tak mezi lehkými holkami v agentuře a mezi řekněme skladnicemi, kadeřnicemi nebo prodavačkami není v podstatě žádný rozdíl. Což se mi tak úplně nezdá, i když se v téhle branži nepohybuju. Odhaduju, že realita jejich existence a povah bude poněkud přízemnější, minimálně v průměru. Hodnotový žebříček musí takové řemeslo nevyhnutelně narušit a postupně úplně zdeformovat. Pro Princezny je příznačné, že se tam nevyskytují pasáci a je nulový vliv organizovaného zločinu. Ze spousty holek má potíže s drogami jen jediná, nejspíš aby vyplnila kolonku diváckého očekávání. Jinak se ale musí přiznat, že hlavní hrdinky jsou sympatické a příběh má civilní a přes výše uvedené celkem realistickou podobu. Je to slušně zahrané, s chytlavým hudebním motivem. Celkový dojem: 65 %. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (1)
- Film Princezny byl nominován na 9 cen Goya. Získal nakonec 3: za nejlepší ženskou hlavní roli (Candela Peña), nejlepší herecký objev v ženské kategorii (Micaela Nevárez) a nejlepší píseň (Manu Chao - Me llaman calle). (Estrecha)
Reklama