Jako malé děti

Príjemné dramatické osvieženie. Námet síce nie je najoriginálnejší, ale páčilo sa mi spracovanie a niektoré myšlienky, ktoré vo filme zazneli. Príbeh sa skladá z dvoch dejových liniek, ktoré sa ovplyvňujú iba minimálne. Prvá je o dvoch ľuďoch nespokojných vo svojich manželstvách, ktorí sa náhodou stretnú na detskom ihrisku a prepadnú vzájomnému kúzlu a nenaplneným túžbam. Ale kde nie je vôľa dotiahnuť veci do konca, nie je ani nádej na úspech. Druhá linka je o mužovi, ktorého dostihne vlastná minulosť a postupne zisťuje, že sú veci, za ktorými sa nedá spraviť hrubá čiara a začať odznova. Meno je jedna z najcennejších vecí, ktoré človek má a nič nie je horšie ako oň prísť. Zaujímavý dej dopĺňajú sympatické herecké výkony P. Wilsona a K. Winslet. Film rozhodne odporúčam. 80/100 (01.03.2014)

„Upřímný smích má za cíl skrýt pocit sklíčenosti“ Na americkém předměstí se dějí všelijaké věci. Ty nejzajímavější uvnitř domů, v zavřených pokojích, kam nemají přístup zvídaví sousedé a mnohdy ani členové rodiny. Každý skrýváme nějaké tajemství – je stoprocentní upřímnost nejvhodnější cestou, kterak uchovat idylický vztah? Nejspíš ne… Po prvních minutách jsem začal mít obavy, že tvůrci příliš spoléhají na silnou knižní předlohu a film tudíž doplatí na svou literárnost. Využití typicky knižních prvků, z nichž ten nejvýraznější –monolog vypravěče – předžvýkává méně chápavým divákům většinu v díle obsažených myšlenek, ale není na škodu. Vlastně ani nelze hovořit o nějaké podbízivosti, protože konec Malých dětí stejně zanechává většinu nejdůležitějších otázek nezodpovězených. Na přesvědčivosti příběhu tato skutečnost neubírá. Množství fascinujících detailů v pečlivě promyšlené, i když velmi jemné síti vztahů, tužeb a obsesí mi znemožňuje zmiňovat je individuálně, proto bych vyzdvihnul alespoň jeden pomíjivý moment ze závěru filmu. Zaujatý pohled Lucy na svítící pouliční lampu, do níž tvrdohlavě narážejí mouchy ovládané vlastními pudy, s jednoduchostí a věcností takřka geniální shrnuje vše podstatné, co je třeba vědět o životě. Freud by zaplesal radostí. Ač ne zakladatel psychoanalýzy, plesám také. Plesám nad hereckým obsazením, v němž není místa pro slabší článek, plesám nad hudbou Thomase Newmana i kamerou Antonia Calvache a především plesám nad konzistentností a dechberoucí dramatickou výstavbou tohoto dlouhého filmu plného slov. 85% Zajímavé komentáře: kleopatra, Shushika, H34D, castor, Madison, meave, flanker.27, Madison mm13, _Irbe_ (25.09.2008)

Říkala jsem si, jaký asi může být přes dvě hodiny trvající milostný vztah mezi Kate Winslet a Patrickem Wilsonem. Ukázalo se, že mé představy o jejich vášnivém vztahu, který bude naplňovat celý děj, byly poněkud nepřesné. Zhruba první polovina filmu se jejich setkáním, vyvíjející se přitažlivostí a následným vznikem poměru zabývá. Zároveň se však do této jejich společné linie prolínají i další charaktery se svými vlastními démony a osudy. Skvělý Jackie Earle Haley jako podivínský a osamocený Ronnie. Jako malé děti jsou zajímavým a silným snímkem s excelentní hereckou sestavou, taktéž i těch vedlejších postav. Kate Winslet je prostě Žena a zde se kromě jejího výkonu můžeme opět kochat pohledy na její svlečené křivky:) (20.11.2011)

Výborné vztahové drama. Film se mi přesně trefil do noty. Podobná dramata opravdu můžu, hlavně když mají tak kvalitní scénář, jako tento a ještě k tomu podpořený skvělými a silnými hereckými výkony. Všichni herci se vzájemně skvěle doplňují. Další perfektní výkon Kate Winslet, charisma Patricka Wilsona také udělalo své, Jennifer Connely tady sice nedostala moc prostoru, ale herečka je to výborná, ovšem z Jackieho Earleho Haleyho v roli sexuálního devianta mi naskakovala husí kůže. Poklona scénáristovi, protože jeho postava je fakt dobře napsaná. Když se snímek chýlil ke konci, upřímně už jsem se připravovala na závěr opravdu tragického rázu, nestalo se tak a pro mě to bylo velké překvapení. Celý film tak vyzněl zase o něco reálněji. Postavy Sarah a Brad mohou být klidně Vaší sousedé, nebo Vy samotní. Celé to závěrečné propletení jednotlivých postav a to jak nenápadně jedna malá událost navazovala na tu další a ta zase na tu další na mě docela zapůsobilo. Původně jsem chtěla dát 5*, jenže pak se mě zmocnil pocit, že tomu přece jen ještě něco chybí. K plnému hodnocení mi ale vážně nescházelo mnoho. (12.07.2011)

Téměř dokonalé ´vztahové drama´, které stojí především na vynikajícím scenáři, plném svěžích neokoukaných situací a v závěru nečekaně vygradovaném. Postava sexuálního devianta Ronnieho mi zpočátku přišla až příliš násilně vsazena do příběhu, ale nakonec se jeho osud stal nejemocionálnějším prvkem celého vyprávění, s jedním mrazivým momentem v závěru, při kterém by se ve mě krve nedořezal. V téhle souvislosti nemohu než si na adresu oscarových akademiků zaklepat na čelo, že dali před působivým výkonem Jackieho Haleye přednost trapnému Arkinovu dědečkovi v ´Little Miss Sunshine´. To, že v závěru Field v případě obou hlavních postav se nesnažil se o co nejfatálnější vyznění jejich vztahu, kvituji s povděkem. Není pokaždé, pro vyvolání intenzivních emocí, třeba příliš ´tlačit na pilu´. A vůbec poprvé musím vyzdvihnout také geniální trailer, který je díky použití netradiční minimalistické zvukové stopy přijíždějícího vlaku, perfektně sladěné se střihem záběrů, takovým malým uměleckým dílem (a i díky němu jsem ´Little Children´ očekával s netrpělivostí, navzdory skutečnosti, že trailery vždy beru s rezervou). (23.05.2007)