Jako malé děti

Obrovská škoda, že Jennifer Connelly nehraje roli Kate Winslet :-) Hned by o maximálním hodnocení nebylo pochyb. Tím jsem myslím dostatečně popsal erotický náboj filmu (poznámka pro ženy - pokud chcete vidět zadek a létající šourek Patricka Wilsona, předešlou část komentáře ignorujte), teď přejdu k té herecké. Tady Jennifer stačí i minimální prostor, jediný pohled, aby každý divák okamžitě poznal, co se jí honí hlavou. Ostatní role také obsazeny bezchybně. Jediný zápor filmu je příliš divoce useknutý konec a pár zbytečných scén. (25.11.2008)

Vztahové drama, které se nakonec odvíjí zcela jinak, než by se podle různých plakátů a popisků mohlo zdát. Není to jen o dvojici osamělých rodičů, kteří spolu podvádějí své zákonné partnery, ale je to spíše takový komplexní pohled na předměstský život, kde má každá postava (jakkoli se ze začátku může zdát nadbytečná) své pevné místo. Ačkoli se všechno nakonec dobře doplňuje, filmu by možná prospělo zkrácení či urychlení některých linií a více prostoru by si zasloužila ústřední dvojice, jejíž vztah se ke konci poměrně upozaďuje (ale to je pouze z hlediska mé osobní sympatie k těmto výborně napsaným postavám). Samotný závěr je pak možná trochu zvláštní, ale rozhodně působivý. (20.06.2007)

„Upřímný smích má za cíl skrýt pocit sklíčenosti“ Na americkém předměstí se dějí všelijaké věci. Ty nejzajímavější uvnitř domů, v zavřených pokojích, kam nemají přístup zvídaví sousedé a mnohdy ani členové rodiny. Každý skrýváme nějaké tajemství – je stoprocentní upřímnost nejvhodnější cestou, kterak uchovat idylický vztah? Nejspíš ne… Po prvních minutách jsem začal mít obavy, že tvůrci příliš spoléhají na silnou knižní předlohu a film tudíž doplatí na svou literárnost. Využití typicky knižních prvků, z nichž ten nejvýraznější –monolog vypravěče – předžvýkává méně chápavým divákům většinu v díle obsažených myšlenek, ale není na škodu. Vlastně ani nelze hovořit o nějaké podbízivosti, protože konec Malých dětí stejně zanechává většinu nejdůležitějších otázek nezodpovězených. Na přesvědčivosti příběhu tato skutečnost neubírá. Množství fascinujících detailů v pečlivě promyšlené, i když velmi jemné síti vztahů, tužeb a obsesí mi znemožňuje zmiňovat je individuálně, proto bych vyzdvihnul alespoň jeden pomíjivý moment ze závěru filmu. Zaujatý pohled Lucy na svítící pouliční lampu, do níž tvrdohlavě narážejí mouchy ovládané vlastními pudy, s jednoduchostí a věcností takřka geniální shrnuje vše podstatné, co je třeba vědět o životě. Freud by zaplesal radostí. Ač ne zakladatel psychoanalýzy, plesám také. Plesám nad hereckým obsazením, v němž není místa pro slabší článek, plesám nad hudbou Thomase Newmana i kamerou Antonia Calvache a především plesám nad konzistentností a dechberoucí dramatickou výstavbou tohoto dlouhého filmu plného slov. 85% Zajímavé komentáře: kleopatra, Shushika, H34D, castor, Madison, meave, flanker.27, Madison mm13, _Irbe_ (25.09.2008)

K linii Sarah a Brada mě napadá úsloví dr. Plzáka: "zamilovanost je krásný stav, užijte si ho, ale proboha nečiňte v něm žádná zásadní rozhodnutí." Místy syrový a drsný, místy naopak docela odlehčený a vtipný, takový je film o životě zdánlivě spokojených párů na jednom předměstí, kde zpravidla manželé tráví dny v práci a jejich manželky pečují o ratolesti. Přitom se hlavními místy vyžití stávají dětské hřiště, bazén či jakýsi klub čtenářek. Mezi matkami na mateřské se však pohybuje jeden fantom - Brad, který dvakrát neudělal advokátské zkoušky a tak je on tím, kdo pečuje o syna. Pro matky se stává králem plesu a pro Sarah, která sexuálně nezajímá svého manžela, představuje jediného, s kým si na celém předměstí rozumí. Brad zase v Sarah vidí ženu, která si více všímá jeho skutečných přání. Film myslím velmi dobře zobrazuje psychické stavy a pohnutky postav, navíc oplývá velmi dobrými dialogy a herci. Škoda, že Jennifer Connelly nemá více prostoru, ale svým výkonem dokazuje, že není malých rolí (a v jedné scéně je vidět jen velmi spoře oděna v posteli, uh, rázem jsem se nějak nesoustředil na děj :)). Ale je vlastně zbytečné takhle se rozepisovat, zkrátka velmi dobrý film o vztazích a lidech. K maximu chybí snad jen to, že mi v podstatě z postav nebyl nikdo příliš sympatický, resp. že by se choval tak, jak by se chovat měl. Což je vlastně reálným obrazem, takže to objektivně negativum vlastně není. Jen prostě můj pohled je: chlap nikdy nemá zapomínat na rozum a zodpovědnost. (01.08.2007)

Jsem spíš lehce zklamaný. Jména Winslet a Connelly mě spolehlivě nalákaly do kina, ale výraznou roli má ve filmu jen první ze zmíněných hereček. Nekoná se tedy žádný milostný trojúhelník, jak by mohly napovídat některé reklamní slogany, ústřední dějovou linií filmu je skrývaný vztah dvou svým způsobem osamělých lidí, kteří nejsou tak úplně spokojeni ve svých manželstvích, tedy Sarah a Brada. Bradova manželka Kathy (hraná právě Connellyovou) dostává vyloženě minimální prostor. Začátek mě nadchl (stejně jako extradiegetický, "knižní" vypravěč, který se kdovíproč vzápětí vytratil), poté se film začal natahovat, aby nějak nabral přehnaných 130 minut a silný závěr sice mnohé zachránil, ale neobohatil film o nic výjimečného, což je asi největší problém, který s ním osobně mám. Kate mě jako obvykle nezklamala a Jennifer to zas aspoň hromsky slušelo... 60% (24.04.2007)