Kainovo znamení
-
Czarny wawoz
Historický / Drama
Polsko / Československo, 1989, 101 min
Režie:
Janusz MajewskiObsah
-
Podle scénáře Vladimíra Körnera vznikl sice příběh zasazený do konkrétních historických reálií (blížící se prusko-rakouská válka v roce 1866), avšak s výraznými přesahy k podobenství o zneužití lidí, kteří vyznávají revoluční ideály. Polský režisér Janusz Majewski dosti chladně a popisně přiblížil vyzvědačskou aféru, do níž jsou navzdory svému přesvědčení i vůli zavlečeni mladí radikálové. Přesto udavačství, do něhož je vmanipulován jeden z nich, ještě není odsudkem; spíše vzbuzuje soucit, jistě souznějící s poměry v komunistické společnosti. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (9)
-
WANDRWALL
Knihu mám, film nemám. Chci ho.(14.7.2011)
-
Crocuta
V. Körner napsal scénář k tomuto filmu podle své novely "Život za podpis". Pro Olafa Lubaszenka stejně jako např. pro Sabinu Laurinovou to byly jedny z prvních rolí, nutno podotknout že velmi dobře zahrané. Snímek zdařile evokuje Prahu v dusném ovzduší po pádu bachovského absolutismu a posléze ponuré prostředí Broumovských stěn, kde se odehrává druhá polovina filmu.(13.8.2007)
-
Ivoshek
Novela "Život za podpis", podle které je film natočený, a kterou napsal Körner koncem 80. let, je asi o kousek lepší než film. Nicméně i tak se mi film líbil - příběh o člověku, který udělá v mládí z nerozvážnosti svou životní chybu a je už navždy odsouzen... Paralela s totalitním režimem (tajná policie a její praktiky, udavači, všeobecná nedůvěra) je víc než očividná. Přestože proti Lubaszenkovi v hlavní roli nic nemám, nejvíc se mi tradičně líbil Čepek. Kupodivu tu docela smysluplně zahrál i Přeučil... Pro fandy historie doporučuju. Pro lidi, které až tak moc nezajímá, to může být trochu nuda a místy možná nebudou některým reáliím a vztahům rozumět.(20.1.2012)
-
Aky
Povedené drama o nemožnosti vybřednot z osidel tajné policie, jakmile jí člověk jedinkrát upíše svou duši. V. Korner scénář nepochybně psal v dobách, kdy musel brát ohledy na cenzuru, a přesto do něj dostal všechno, co zřejmě měl na srdci. Děj z prusko-rakouských válek opřený o protirakouské nálady a slovanskou vzájemnost by nepochybně musel být stravitelný i pro komunistcké kulturní arbitry. Zkrátka - všechny nás naučili.(8.11.2009)
-
YURAyura
8/10 Prijemne prekvapeni z rakousko-pruskych hranic s dobrymi hereckymi predstaviteli(2.3.2009)
-
pulnicek
Dokoukal jsem to,což je poslední dobou znamení,že to nebylo špatné...(22.2.2011)
-
ViktorD
Málo známý a patrně i neprávem pozapomenutý snímek, jehož poselství bude mít vždy nadčasovou platnost. Podobenství, které lze vztáhnout k mechanismům jakéhokoli totalitního, či ne plně demokratického režimu (i když toť otázka, co je to ta "pravá" demokracie – vždy půjde o vliv určitých zájmových skupin, které usilují o to, mít vše pod palcem, a hrají se zbytkem národa pouze úlisnou demagogickou hru). Drásající zjištění, že lidský život a vše, čemu člověk věřil, je jen jedna velká lež, zosnovaná cynickými praktikami (za vším však hledej člověka!!!) tajné policie, absolutní popření všech morálních hodnot, naprostá devalvace smyslu lidské existence, beznaděj, z níž vás nevykoupí ani smrt, neboť v dějinném zvratu najednou není nikoho, kdo by vám dal oprátku na krk: "Víš co, mládenče, tu máš, navlíkni si to sám." Přesto však je čin Ludvíkovy pomsty alespoň částečnou satisfakcí, světýlkem, nebo spíš letmým a valem pohasínajícím zábleskem na konci tunelu... Literární předloha (Život za podpis, vydáno 1989) je stejně strhující a úchvatná jako její filmové zpracování, čte se jedním dechem, takže vám na ni bude stačit jedno odpoledne. Na závěr snad jen dodám, že vyjma jediné drobné scény (návštěva Ludvíka u svých rodičů před trvalým odjezdem z Prahy), která není do filmu pojata, je snímek věrným zrcadlovým odleskem původní novely. Není nad to, když si sám spisovatel může zpracovat filmový scénář podle své původní předlohy. A Vladimír Körner vždy jasně ví, co chce.(30.7.2010)
-
Kakho-oto
Zajímavý příběh situovaný do roku 1866, děj filmu byl pro mě celkem nepředvídatelný. Výborné výkony podali mladý Lubaszenko, Jan Přeučil a samozřejmě Petr Čepek. Příběh filmu je nadčasový, viděl jsem paralely s pozdější dobou nacismu či komunismu (útlak, způsob práce tajné policie, konfidenti, agenti). Malá poznámka: příběh se odehrává více než pět let po skončení bachova absolutismu. 75 %(19.3.2009)
-
ivonius
odpad!Komunistická blbost , ještě chybí aby soudruzi z Lidového Ploska k tomu dotočili příjezd osvoboditelské Rudá armády a dokonáno jest!(3.11.2010)