Letters from Iwo Jima
Listy z Iwo Jimy
Letters from Iwo Jima
Letters from Iwo Jima
Letters from Iwo Jima
Režie:
Clint EastwoodScénář:
Iris YamashitaKamera:
Tom SternHrají:
Ken Watanabe, Kazunari Ninomija, Cujoši Ihara, Rjó Kase, Šidó Nakamura, Takumi Bandó, Júki Macuzaki, Takaši Jamaguči, Nae, Lucas Elliot Eberl, Toši Toda (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Před jedenašedesáti lety se na Iwo Jimě utkaly americká a japonská armáda. O několik desetiletí později bylo v lávové půdě ostrova objeveno několik stovek dopisů. Tyto dopisy pojednou dávají anonymním šikům bojujících vojáků tváře a hlasy. Japonští vojáci, kteří jsou odveleni na Iwo Jimu, si uvědomují, že pravděpodobnost návratu z bitevního pole je mizivá. Velitelem obrany je generál Tadamichi Kuribayashi, jehož cesty po Americe mu ukázaly nemilosrdnou tvář války, ale vedly jej i k pochopení toho, jak Američanům v Tichomoří zabránit v další expanzi. Díky Kuribayashiho nevídané taktice se boje, které si Američané představovali jako rychlou a krvavou porážku, protáhly na čtyřicet dní hrdinné a vynalézavé obrany. Podařilo se to i kvůli tomu, že Kuribayashiho bojovníci dokonale zvládli orientaci v prostoru vulkanického ostrova... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (407)
fenomenální film, který je paralelou na "vlajky našich otců", protože se tentokrát podíváme na japonskou stranu. Poetický příběh o snaze být čestný i v těch nejhorších podmínkách. Eastwood je v tomhle filmu naprosto přesný v zobrazení japonské (asijské) nátuře a disciplíně. můžeme vidět plnění rozkazů které voják dělá z přesvědčení a nikoliv protože musí. Technická stránka filmu je taktéž výborná. dílčí přestřelky a bojové scény patří k těm lepším z celého výběru valečných filmů. ostrov iwo jima patřil k posledním baštám japonské obranné línie před japonskou domovinou. kruté boje které jsme viděli ve "vlajkách" se tady mírně odklonily do spíše beznadějných pokusů o přesuny a přeskupování posil. Hlavní postavou je bezvýznamný vojáček Saigó, který se prostě vyzná , plní rozkazy a je oporou pro kamarády. nechal doma pěknou ženu a dítko a jediné co chce, je dostat se buď domů nebo zemřít se ctí. Opravdu pěkný válečný film, který se zaměřuje na pocity, na jinou kulturu, nezaměřuje se na boj samotný, který tu zde plní roli jakého se "vracení z pěkných myšlenek zpět do reality krutého světa" ()
Ze začátku slabší, aby to mohlo být na konci o to silnější. Na první pohled ne tak hluboké, na druhý však o to dojemnější. Musím se přiznat, že Clinta opravdu miluji, nicméně pokud bych se měl snažit být objektivní, tak jediné, co bych filmu vytkl, je příliš dlouhá stopáž - o půl hodiny méně a mohlo to být ještě lepší. Nicméně krátká stopáž a válečné filmy? To nejde moc dohromady... ()
Clint je machr.Zvládnul film s asijským hereckým ansáblem a zvládl ho velmi dobře.Nepřehání a přitom stále drží atmosféru, přičemž vždy dovede jít i do hloubky trošku.A právě to bych řadil k jeho vzácné dovednosti.Pokud jde o americkou filmografii tak Clint si tímto snímkem zapříčinil prvenství.Komu se líbilo doporučuji také OHNĚ NA PLANINÁCH nebo BARMSKÁ HARFA. ()
Překvapivě upřímný japonský pohled na válečné události, ovšem pochopen a natočen Američany. Dokonce poukazuje i na temné stránky americké armády. Vizuálně působivé, ale jedná se především o komorní záležitost, která se snaží pochopit japonskou mentalitu. Japonci jsou natolik "podivný" národ, že pochopitelně nosným tématem, které zaujme je pohled pod pokličku a ne jen bezduchá válečná vřava. Proto Eastwood šetří akcí a nabízí především psychický rozklad vojáků a ukázku úplné oddanosti císaři. Sentimentalita, patos a patriotismus jsou zde v únosné míře, čili výpovědní hodnota tohoto projektu je obrovská! [80%] ()
Daleko lepší než Vlajky. Film nám postupně představí postavy a pak je sledujeme v boji o ostrov. Skoro celou dobu se tam něco děje, postavy jsou fajn a určitě taky potěší, že to je natočené v Japonštině. Vlajky hodně zklamaly, ale tady sem si to vynahradil. ()
Velmi nadprůměrný protiválečný snímek, který svou sílu a význam posouvá vzhůru díky zobrazení opačné strany války, tedy lidských osudů vojáků nezvykle na straně prohrané bitvy a jejich vědomím, že se k ní nezadržitelně blíží... 80 % ()
Od tohoto filmu se jistě nedají čekat orgie zábavnosti ani propracovaný děj. Ve skutečnosti se nám nabízí hlavně řada drobných epizod zaměřených na zachycení celkové atmosféry a charakterů. Celek dává pohled na bitvu tentokrát z druhé. té japonské stránky. Tomu odpovídá patřičně beznadějné a zároveŇ absurdní vylíčení a třeba i autentická japonština z úst herců. Stoji za to vidět, ale nepohltí vás to. ()
Výborný válečný film. Pokud bych to bral z pohledu kompletu spolu s Vlajkami tak je to sice zajímavý pohled na dvě nepřátelské strany ale byl by to jen slabší odvar Nejdelšího dne ale když to rozdělíme na dva filmy tak je tu jeden průměrný (Vlajky) a jeden výborný film (Dopisy). Skvěle zachycený japonský fanatismus a majestátní a charismatický generál Kuribayashi ve skvělém podání Kena Watanabeho. ()
Po Vlajkách našich otců je toto druhý film stejného problému, stejného režiséra, akorát tentokrát ne z pohledu Američanů, ale z pohledu Japonců. Film má stejné neduhy jako první díl, člověk se moc neponoří do postav vojáků. Stopáž je neúnosně dlouhá, nejlépe zkrátit aspoň o půl hodiny. Ve filmu mi chybí celkové souvisloti a časové určení ve 2. světové válce. Mentalita Japonců je vykreslena dobře a teď už chápu proč v novodobých dějinách žádnou válku nevyhráli, když se sami zabíjejí při náznaku přicházející prohry. Clinta jako režiséra mám moc rád, natočil spoustu skvělých filmů a čím je starší tím je lepší, ale tento dvojfilm je asi to nejhorší co režíroval. Přesto je to i tak velmi solidní a u mě tento díl vyšplhal na nějakých 67%. ()
co k tomuto dodat - velkolepé akční scény jsou stáhlé na minimu a zajímavější pohled nabízí situace o rozvrácenosti a neschopnosti koordinace japonského velení. Zajímavý snímek rozhodně oceňuji 4*. ()
Pěkný film, který možná zbytečně zhoršila délka. Bylo tam určitě pár zbytečných scén, ale i přesto byl tento Japonský pohled na válku a nepřítele dost obohacujícím. Jejich iracionálně/patriostistický pohled na smrt a válku je vskutku zajímavý a pohled do jednotek a jejich myšlení byl o to lepší. Kdyby to nebylo tak "zbytečně dlouhé" mohlo to být 5*. ()
6/10 ()
Na nemecký Stalingrad (1993) to nemá,ale s prižmúrením oka si to plný počet hádam aj zaslúži.Celý film sa odohráva v teréne,čo ma potešilo,zaujímavé je tiež použitie viacerých rozprávačov-čím sa predišlo nude.Vo svojej dobe tento film vyplnil chýbajúcu medzeru,ktorou je aj rešpekt k nepriateľovi.(91%) ()
Povedenější polovina dvojfilmu (první část Vlajky našich otců). Lepší příběh, méně ukňourané a celkově působivější. Je to možná i proto, že Japonští vojáci byli ponecháni na pospas smrti, což umocnilo absurditu války. ()
Zajímavý výtvor ,líbí se mi ten pohled přes dopisy na válku a vojáky jak žily bojovaly a plánovaly vše až do ústupu. ()
Za tento počin tleskám C. Eastwoodovi ve stoje. Chce to trochu koule, rvát se jako Američan do japonské historie konfliktu právě proti USA. Viděl jsem nedávno i Vlajky našich otců a filmy se mi líbily oba. Tento možná malinko méně, ale oba jsou velmi kvalitní válečné reportáže. Eastwood umí. Skvělé herecké výkony, na Asiaty obecně určitě. K. Watanabe vynikající. ()
[2,5*] “Always do what's right because it's right.” (Proti)vojnová dráma, ktorá takmer ničím nevybočuje z priemeru podobne ladených snímok. Musím žiaľ konštatovať, že pre mňa sa jedná o najslabší film môjho obľúbeného režiséra. Nepáči sa mi obraz, ten nevkusný, "vyblednutý" filter mi neustále bránil v predstave, že sledujem realitu. Nepáči sa mi až príliš jednoduchá hudba, ktorá je až taká otravne lepkavá. No a ako najväčší problém filmu vidím rozprávanie príbehu, ktoré je rozvláčne a nezáživné. Film je jedným z mála pohľadov na druhú svetovú vojnu z "druhej" strany, snáď preto je pre mnohých tak atraktívny. Lenže toto, spolu s protivojnovým posolstvom pre mňa na dobrý film nestačí. Najsilnejšia scéna filmu je okrem slušne nakrútených bojových scén tá s kýbľom hovien a to už samo o sebe o niečom vypovedá. Môžem ešte vyzdvihnúť historicko-dokumentačnú hodnotu filmu a celkom dobre stvárnenie psychického rozpoloženia japonských vojakov. Tí sa zmietajú v rozpore medzi túžbou zachrániť si život a slepou oddanosťou cisárovi a vlasti. Pritom predvádzajú špecificky japonskú predstavu o čestnej smrti, ktorá je, keď sa tak človek nad tým zamyslí, dosť chorá. ()
Když jsem se kdysi dávno doslechl, že Clint se nám chystá zfilmovat válku z jedné a druhé strany a že to budou 2 filmy, byl jsem rozvrkočen.. :-) Říkám si, že z americké strany to bude patos jako "kráva".. Ale zase na druhou stranu mě zajímalo jak může američan zachytit mentalitu naprosto odlišné kultury, v našem případě Japonska.. Proto když přišel do kin Flags Of Our Father přešel jsem ho bez povšimnutí a jak jsem četl některé komentáře, udělal jsem asi dobře.. A teď k dopisům.. Jedním slovem rozhodně překvapení.. Nevím jak ostatní, ale ač mi bylo jasné, že Clint to pojme jinak, čekal jsem, že Japončíci budou vykresleni jako neznabozi, co dychtí po imperialistické krvi a že američani tu budou za vzor morální počestnosti.. A ono přiznejme si, někdy to tak vypadalo.. už už to začalo mít nádech jaký jsem čekal, když mě najednou Clint usadil (myslím teď scénu kdy jeden Japonec dezertuje).. Škoda jen málo ukázaných bitev, protože pohledy na bojiště byly úchvatné.. Celkově vzato se to povedlo (obzvláště hromadné sebevraždy v jeskyních, který budu mít před očima ještě dlouho).. ()
2 pokus a já u toho neusnul tohle byl velký zvrat vlajky našich otců se my hnusil ,ale tohle má něco dosebe oblíbený režisér a dolaďu je ho Ken Watanabe jako vojevůdce super snímek. ()
Ve srovnání s Vlajkami našich otců naprostá lahůdka. Celkově psychologicky i dějově výrazně propracovanější. Nejvíce se mi líbila postava generála Kuribajašiho, do kterého vtiskl Eastwood kus sebe sama. Jediné co mi přišlo trochu slabší bylo počítačové zpracování flotily amerických křižníků ()