poster

Dopisy z Iwo Jimy

  • USA

    Letters from Iwo Jima

  • Slovensko

    Listy z Iwo Jimy

Drama / Válečný / Historický

USA / Japonsko, 2006, 141 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • KarelR
    *****

    Až tady přichází vrchol Eastwoodova "dvojfilmu." Ohlušující válečné výjevy, sympatičtí hlavní hrdinové a hlavně zajímavý pohled "druhé strany", se silnými scénami a přesahem. Snad první snímek, kde budete fandit "nepříteli". Tedy alepoň některým z nich.(22.3.2007)

  • Jossie
    *****

    Pro mě osobně je tenhle Eastwoodův velmi zajímavý válečný film vítězem Oscarů 2006. Velmi srozumitelně a pečlivě budovaný příběh, skvěle rozpoznatelné postavy, kdy každý okamžik vím, kdo je kdo a o co tam jde a především ten pohled z druhé strany, to je to, co dělá Iwo Jimu tak krásným filmem. Velmi lidský, smutný a opravdový příběh.(13.3.2007)

  • POMO
    ****

    DOPISY Z IWO JIMY sú pekný film. Japonský pohľad na incident je temnejší, vyzretejší a meditatívnejší než americké ZÁSTAVY NAŠICH OTCOV a hlavne na rozdieľ od nich vnútorne funguje (čo zas tak neprekvapí, lebo je koncepčne jednoduchší). Veľkolepé akčné scény sú o to pôsobivejšie, že ich je minimum a väčšinou sú sledované iba z diaľky, vďaka čomu si film udržiava silne komorný charakter. Sentiment a polopatickosť sú vkusne vyvážené s krásnym vizuálom a minimalistickosťou Clintovej hudby, ktorej dominuje krehký klavírny motív. Poteší tiež náklonnosť tvorcov k Japoncom a v kontraste k tomu v niektorých scénach naopak opovrhovanie americkými vojakmi. Škoda, že rozorvané ZÁSTAVY sú DOPISOM tak nedôstojným súrodencom a toto ambicíozne filmové duo zrážajú na úroveň narýchlo vykvaseného front runnera oscarového ceremoniálu. Dať si s dielom o rok-dva viac práce, mohlo sa zapísať do dejín.(13.3.2007)

  • Malarkey
    *****

    Odkdy byli Japonci zfanatizovaní vojáci? Od dob, kdy do jejich vod připluli Amíci a zabíjeli i ty co se vzdali, takže si za to vlastně mohou sami. I když z velké části přispěla i politika země a její vysocí důstojníci. Přitom to byli lidé stejní jako každý jiný, plný soucitu, lásky ale i hrdosti a vzdoru. Tak nějak jsou zobrazováni v tomto filmu od režiséra, který nato kolik mu je let, točí jako o život a točí opravdu dobré filmy, i když tento se neobvykle vyjímá. Přiznám se, že jsem se ze začátku solidně nudil a ani bitvy nebyly nijak velkolepé. Přesto se to ve druhé polovině zvrtne, ale jiným směrem, než byste čekali a než válečné filmy obyčejně zaujmou, tedy hlavně po psychické stránce věci. Jen si představte, že jste na ostrově, který musíte bránit až do své smrti, se kterou počítáte stejně jako Santa Clause se svými soby. I tak Vám dvě a půl hodiny šedivě smutný příběh o věrných vojácích svému císaři na konci vyrazí dech, možná chvílemi naštve srdceryvnými scénami, ale fakt je, že toto je prostě dílo, které se ve válečných filmových dějinách ještě neobjevilo a tak je tu něco, co Vás na první pohled dokáže zaujmout a rozesmutnit zároveň. --- Jsi pořádný voják ! - Ne pane jsem obyčejný pekař(11.4.2007)

  • Phobia
    ****

    Jako každý Eastwoodův film, také "Dopisy z Iwo Jimy" se vyznačují precizním řemeslem, pomalým tempem, koňskou dávkou emocí, kýblem témat k zamyšlení a plnou cisternou patosu. Pak už záleží jen na povaze a momentálním rozpoložení diváka, jak ten cílený útok na city přijme. Já jsem si bez větších námitek užila sledování vyhladovělých japončíků, co kopou do zblbnutí tunely, aby zabránili početně i technologicky zdatnějšímu nepříteli v ovládnutí strategicky významného pustého ostrova. Poslušní žluťáci, rozervaní mezi vštěpovanou loajalitou k Císaři a touhou přežít, vrátit se k rodinám, ryzí hrdinové i sebevražední fanatici, intriky a rozpory mezi nejvyššími důstojníky, nedostatek zásob, sračky ze špatné vody, námaha, hlad... a bombardování, trvající celé dny i noci. Na tomto pozadí se chvílemi promítají střípky ze životů některých vojáků - od nudnějších záblesků generála, přes silnější úryvky pekaře Saigó a fízla Šimizu. Prostě normální lidi semletí ve víru nelítostných událostí... no, vlastně ne tak úplně normální - pro většinu kultur je asi obvyklé za všech okolností bojovat až do posledního dechu, dokud zbývá alespoň nepatrná špetka naděje, a nepokládat předčasně hlavu na špalek, aby cti bylo učiněno zadost. Celkem by mě zajímalo, jak emerické publikum přežilo nutnost po většinu stopáže louskat titulky:-). 80%(27.2.2012)

  • - Právě na sopce Suribači, kde měli Japonci vybodované podzemní pevnosti, pořídil 23. února 1945 fotograf Joe Rosenthal jednu z nejslavnějších fotografií celé války - vztyčení americké vlajky. (PATTXA)

  • - Původně se měl film jmenovat "Red Sun, Black Sand". (Hejtmy)

  • - Snímek získal Oscara za střih zvukových efektů a na další tři zlaté sošky byl nominovaný. Bylo to v hlavních kategoriích – režie, původní scénář a film roku. Na Zlatých globech uspěl jako Nejlepší zahraniční film. (imro)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace