True

Za sedm minut se toho tolik dozvědět, to je hezká věc. Začátek se mi obrovsky líbil, monolog Natalie Portman byl skutečně překrásný. Film "Paříži, miluji Tě" jsem ještě neviděl, ale pokud se nese ve stejném duchu jako tenhle kousek, už teď se na něj těším. Je to moc hezký příběh, ke kterému není třeba nic dodávat. Jen se mi nelíbila ta rychlostní směs představování celého jejich vztahu, šlo to udělat lépe. Ale nebylo to špatné, to vůbec ne. (14.07.2013)

And you were accepted, of course. You moved from Boston to Paris into a little apartment on the rue du Faubourg-Saint-Denis. I shoed you our neighborhood, my bars, my school. I introduced you to my friends, my parents. I listened to your texts, your singing, your hopes, your desires, your music. You listened to mine. My Italian, my German, a bit of Russian. I gave you a walkman. You gave me a pillow. And one day, you kissed me. Time went by, time flew and everything seemed so easy, so simple, so free, so new, so unique. We went to the movies, we went dancing, we went shopping, we laughed, you cried, we swam, we smoked, we shaved, sometimes for no reason, or for a reason. Yes, sometimes for a reason. I brought you to the academy, I studied for my exams, I listened to your singing, to your hopes, your desires, your music. You listened to mine. We were close, so close, ever so close. We went to the movies, we swam, we laughed. You screamed, sometimes for a reason and sometimes without. Time went by, time flew. I brought you to the academy, I studied for my exams. You listened to my Italian, German, Russian, French. I studied for my exams. You screamed, sometimes for a reason. Time went by for no reason. You screamed for no reason. I studied for my exams, my exams, my exams. Time went by, you screamed, you screamed, you screamed. I went to the movies. (06.09.2011)

4* povídkový film "Paříži, miluji Tě" jsem kdysi viděl, ale paměť mi už tak daleko nesahá, tak si dovolím ještě ohodnotit tento Tykwerův kraťas, který se v něm objevil. Jeho snímky většinou chválím a tento nebude vyjímkou, protože do pár minut dokázal vecpat intenzivní emoční prožitek jedné netypické milenecké dvojice. Samostatně si ho můžete prohlédnout tady, i když české titulky moc nesedí ;( [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (15.12.2016)

Viděla jsem poprvé a dech mi to nevyrazilo. Jenže..pak se vám to začne rozléhat v hlavě a pustíte si to znovu - bum. Jako bych předtím viděla jinou povídku. Srdce mi bilo.."Ne, já tě vidím" srdce mi ztuhlo. Rty se mi chvěly a koutky směřovaly k úsměvu. Ten pocit, který to ve vás zanechá..je .. neuvěřitelný. (01.06.2012)

Stejně jako někteří ostatní tady, považuju těchto 10 minut za ty nejlepší, co se v Paris, Je t'aime objevily. Celý vztah je shrnutý do krátkého času, ale nepostrádá nic důležitého. Během krátké chvilky poznáme povahu Natalie a křehkost jejího přítele. Konec a celkové vyznění perfektní. A hudba, která to celé podbarvuje, sedí výborně. (25.01.2011)