Soudný den

O Soudném dnu se nedá vyprávět, Soudný den se musí zažít. Pokud byste se totiž někomu snažili tenhle film vysvětlit, koukal by na vás jako na idiota, že pletete minimálně čtyři filmy dohromady. Tahle takřka nevyčerpatelná sbírka wtf momentů a přepálených klišé, prošpikovaná filmovými odkazy (jen vyjmenování těch na Mad Maxe a Útěk z New Yorku by mi určitě zabralo několik večerů u piva) je totiž filmovým nářezem první kategorie. Vzhledem k tomu všemu však Soudný den není filmem bezhlavým, ba naopak. Marshall se sice totálně utrhl ze řetězu, ale na to, kolik prostředí, stylů a hudebních motivů vystřídá, si film pořád drží pevnou dějovou linku a nikdy nezabočí do nějaké trapné výplně. Zkrátka pecka od A do Z a ač se zatím budu držet na politicky korektních 8+/10 (ano, ten střih bojových scén...), někdy, až se nikdo nebude koukat, hodnocení asi trochu upravím :) Do té doby si přeji hodně budoucích zhlédnutí. P.S. Jsem sám, komu přišel celý úsek okolo průchodu pod horou neuvěřitelně lotroidní? :) (12.04.2008)

Potomstvo Williama Wallace (aka Mela Gibsona) a Mad Maxe (zase ten Gibson, no fuj Mele, styď se) ve verzi pro rok 2035 tančí céčkový kankán v klubu Grindhouse za přispění áčkové produkce v rytmu Známky punku. A já se k Marshallově zběsilému pogování přidal. Až dětinsky rád, jako malé robě při prvním setkání s Krtečkem. Údajný matoucí střih mi na překážku nebyl (na rozdíl od Descentu) a tak bych vyčetl snad jen zbytečně dlouhou předehru k zběsilé jízdě, která je odstartována přesně v ten moment, kdy se zjeví první pankáčské kšíro. Takže nedělejme z punka tupce, protože každé zboží má svého kupce. A Soudný den jich snad bude mít dostatek, aby to Neila do budoucna neodstavilo od dalších projektů. Byla by ho škoda, zvlášť kdyby častěji předváděl tak jasně pětihvězdičkové záležitosti jako je ta čtyřicetiminutová pasáž od útěku z nástupiště přes adaptaci Twainova Yankeeho z Connecticutu na dvoře krále Artuše až po závěrečnou honičku v Bentleym. (21.07.2008)

Jízda ve velkém, post-apokalyptickém, stylu, který si nebere servítky s ničím a s nikým. Fanoušci podobně laděných filmů budou nadšení odhodláním Neila Marshalla předvést i to nejšílenější, co ho napadne. Dočkáme se poskoka v latexovém oblečku, který miluje bolest. Uvidíme agentku s umělým okem, která má zachránit Anglii před virem, kterému utekla když byla ještě dítě. Nahlédneme do středověku a do punkové komunity kanibalů. Projedeme se neskutečně dlouho, drsnou a agresivní honičkou a mnohem, mnohem víc. Soudný den je film, který tu nebyl mnoho let a navazuje na filmy jako Šílený Max. Ignoruje myšlení a otázky diváka a dává mu za to drsnou podívanou, kterou mnoho lidí zkritizuje za bezduchost a krvavost a jiní ji za to samé budou obdivovat. Efektní a zábavné a k tomu všemu Rhona Mitra v první pořádné šanci předvést jestli je pouze hezkou modelkou na plátně nebo i trochu herečkou. Jsme rád, žes to natočil Neile. (26.07.2008)

Lehce nadprůměrná béčková blbina, která má štěstí, že rychle odsýpá (prakticky pořád se něco děje) a přitom baví, takže se člověk skoro ani nestačí zamyslet nad tím, jak je neoriginální. Neil Marshall si bere z mnoha slavných (a lepších) filmů něco, hází to do hrnce a kuchtí tenhle postapokalyptický guláš. Bašta to není špatná, ale jak říkám - sníst si ji jděte sami. Mozek zatím nechte někde, kde mu bude lépe. Nejlepší scény: Přepadení v "opuštěném" městě, hostina, proslov Malcolma McDowella (ten chlap je vážně ďábel) a samozřejmě celá závěrečná scéna s bentley, která je tak přepísknutá, až je skvělá. (17.08.2010)

Zprvu film navnadí na skvělou vizi zdí obehnaného Skotska, ale později zabředává do takového lehce průměrného postapa, které se do hlavy jen tak nezavrtá. Po zhlédnutí se lze naprosto normálně dál věnovat svým běžným činnostem jako je třeba shromažďování konzerv do sklepa, zcizování střeliva a plnění podzemních sudů naftou. (07.03.2012)