Spálené vzpomínky

oscarový benicio del toro, oscarová halle berry, oscarový sam mendes a oscarová susanne bier... sa "oscarovo" sekli podľa povestného príslovia o majstrovi tesárovi a urobili neskutočne sa vlečúcu, na city hrajúcu a emócie žmýkajúcu moralitku-schému-pózu, z ktorej sa mi kútiky krivili do úsmevu a hladina cukru stúpala do závratných výšok... a halle, ktorá je inak kočka, no o jej hereckom talente vždy pochybuje, a to dokonca aj po plese príšer, kde si tú zlatú sošku poctivu vyšukala, tu je urobená tzv. "na chuderku", takže hoci jej hlavnou danosťou "so far" je pre mňa jej vzhľad, tuto ma iritoval... rovnako ako ma iritoval david duchovny, o ktorom som si až do poslednej chvíle myslel, že vstane z mŕtvych z toho, aký to bol svätec... takže jediné, na čo sa dalo pozerať, aj keď tam toho bolo sakramentsky málo, bola odfarbená satanistka alison lohman (26.11.2013)

Susanne Bier je mistryně psychologických dramat. Po Otevřených srdcích mé srdce opět zaplavila emocemi, i když ne takovým způsobem jako u zmíněného čistě dánského filmu snímaného ruční kamerou. Už jen hereckým obsazením nemůže dýchnout na diváka dánská syrovost, nýbrž dobře známá hoolywoodskost. Přesto se Susanne BIer podařilo natočit mistrné drama v pomalém tempu, které ovšem v žádném případě nenudí. David Duchovny je supersympatický, ačkoli příliš mnoho prostoru nedostal, Hale Berry je nesnesitelně protivná, což byl patrně scénáristický záměr a Benicio del Toro je nadpozemsky skvělý. Navzdory všem hercům par excellence bych přívítal návrat k Madsu Mikelsenovi a spol. (13.11.2008)

Nemám nic proti dramatům, mám je naopak rád, protože když nekončí přímo tragicky, bývá jejich závěr často zvláštně neurčitý (či neuzavřený), čímž mi připomínají reálný život. No, a v tomto směru jsem mohl být s tímto snímkem naprosto spokojen, mně ale vadilo něco jiného. Přes všechny tragické okolnosti, které děj přinesl, na mě cesta zasloužilého feťáka k lepšímu životu působila chvílemi až pohádkově. Po herecké stránce jsem neměl s nikým problém, což se o scénáři říct nedalo. Když se totiž lidem začnou dít dobré věci, čekám buď horor, což znamená, že se jim záhy začnou dít věci krajně nepříjemné, nebo jde o pohádku. No, a tohle byl podle mého názoru ten druhý případ. Film to sice nebyl špatný, ale jeho tvůrci projevili jen malý smysl pro realitu. Ale zase na druhou stranu, co já vím? Když u nás může organizovat dětské tábory pedofil, proč by si ve Státech nebrali na výpomoc k dětem profláklou smažku, že jo? / Poučení: Kdo se moc ptá, dozví se i to, co nechce. (31.07.2022)

Forsterovina, kterou natočila ženská. Herecký potenciál se topí v nedostatečném důrazu na režii a scénář, který vede v podstatě od nikud nikam. Takhle dobrého Del Tora by si chtěl člověk víc užít, ale chybí tam prvek nepředvídatelnosti a scéna která urve koule. Vše je šablona. A to i Halle Berry, která defacto opakuje herecký výkon z Monsters ball, akorat se tady nesvlékne. Nepopírám solidní existencionální podtext a naléhavé téma reality běžných smrtelníků, ale toho už tady bylo tolik, že to samo osobě nestačí. (17.09.2018)

Podobný styl filmů mám velice rád. Přesvědčivé, autentické. Komorní dramata, která stojí na hereckých výkonech, řežii a vizuálním spracování. A přestě tohle se mi líbilo i zde. Del Toro je naprosto famózní. Halle Berry nemám moc rád, ale zde jsem jí bez problémů překous. Kamera brilatní, všímá si různých detailů. Příběh není věru originální, ale je zpestřený prostřihy do minulosti, které se ale ve druhé polovině vytratí, škoda. Herecký koncert. -"Accept the good." (28.07.2008)