Tahle země není pro starý

Na tomhle filmu mi nevadí lautr nic, dokonce ani to, že Coeni dali více prostoru stylu Cormaca McCarthyho než svému vlastnímu. Jejich přínosem k výtečné předloze je především precizní technické balení a tradičně skvělá volba typů. Na Bardemovy oči zla nikdy nezapomenu, Brolinův knír a výzor evokuje tvrďáky ze sedmdesátých let a Tommy Lee Jones je přesně tak vyděšený a staromilský, jak má šerif Bell být. Rozbitá struktura příběhu, chybějící nitky motivace a popření násilí jako cool rekvizity – "Tahle země není pro starý" není otázkou velké nadsázky, ale spíš mrazivě černého humoru. Je to portrét světa, který míval své ochránce dobra a své pevné zákony, ale teď už nezbylo nic. Snad jen ta mince z roku 1958. Call it! Oscar letos neminul cíl. (17.03.2008)

Je to sice laciné, ale... předloha je lepší. O dost. Návrat na tvůrčí vrchol pro bratrské režijní duo? Nikoli. Spíše setrvání nejen hluboko ve stínu McCarthyho předlohy, ale hlavně, a to je horší, i ve svém vlastním. Což je trochu paradoxní vzhledem k tomu, že jde zpočátku takřka o doslovně otrockou adaptaci bez jediného vlastního nápadu či invence. Coenovci po tvůrčí stránce stagnují. Celý film je totiž strašně "čitelný". Pokud jejich tvorbu znáte, tak budete přesně vědět kdy vás čeká jaký záběr, kdy se kamera nehne, kdy bude následovat "překvapivý" střih. Je to škoda o to více, že takovou příležitost jakou jim Cormac McCarthy se svým existencionálně-morálním novodobým westernem, nabídl znovu jen tak mít nebudou. Nelze jim upřít perfektní navození atmosféry skrze táhlé záběry a dokonale využité ticho. Rovněž obsazení se jim povedlo vybrat náramně. Chyba, která je táhne ke dnu průměrnosti, však je naprosté upozadění postavy šerifa Bella. Ve filmu působí jeho stařecké bloumání odnikud nikam velmi nadbytečně. Přitom v předloze je jeho dějová linka plná morálních dilemat nad stavem společnosti plnou paradoxů vůbec to nejlepší co kniha nabízí. No a pak je tu fakt, že náhle utlý konec sem nesedne ani trochu - je sice stejný jako v knize, ale bez toho co je před ním. Prostě postava Tommy Lee Jonese je tu na nic. Znamená výše zmíněné, že by šlo o špatný film? Ani náhodou, ale opravdu dobrý také není. (20.01.2008)

Když si Hitchcock ve svém legendárním Psychu svého času dovolil nechat hlavní hrdinku v jedné třetině filmu zemřít a zaplnit prostor dalšími postavami, považovalo se to ve filmové branži bezmála za revoluci. Coenové jdou ještě dál a hrají si se scénářem, jdou proti všem konvencím a očekáváním žánrového fanouška. Filmový scénář má v pojetí tradičního filmového mainstreamu své zákonitosti a je vypracován bezmála k dokonalosti. Ví se, kdy má přijít na scénu první mrtvola a kolik zvratů v ději má přijít, aby se udržela divákova pozornost. Coenovci se svému divákovi vysmívají a ve chvílích, kdy má přijít gradace děje, na něj udělají dlouhý nos. Filmu chybí z pohledu žánrového fanouška jakýkoli konec. Nejen ten tzv. "volný", kdy se hrdina rozhoduje, co dělat, a nechává se na fantazii diváka, jak to dopadne. Tři čtvrtiny snímku Coenovci připravují diváka na finální souboj dvou hlavních nesmlouvavě tvrdých postav - a ten je tragikomickým způsobem zmařen. Na plátno přivádí postavy, jejichž vývoj je v přímém protikladu k očekáváním diváka (Tommy Lee Jones nebo Woody Harrelson), nechávají zbytečně umřít ty, se kterými divák cítí. V tomhle ohledu jsou originální a možná i to byl jeden z důvodů, proč se akademici rozhodli tak, jak oskarové klání dopadlo. Na druhé straně film je nesmírně poutavý svou strukturou a řadou chytrých detailů a jednotlivých scén, jenže scénář je nedotažený a některé postavy jednoduše nedůvěryhodné. Coeni se nikdy nebáli zobrazit násilí a smrt, jenže tady to trochu přepískli. Místo standardních tří mrtvol se jich tam kupí pěkná hromada a člověk má spíš pocit, že sleduje Tarantina. Jak říkal už Stalin, jeden mrtvý je tragédie, milión pak nutná statistika. Hlavním hrdinou je masový vrah, který jakoby unikl z nějakého komiksu, a opět bych ho věřil spíš Tarantinovi. Do reálného života nepatří. V tom souboji s drogovým kartelem by mimochodem neměl žádnou šanci. S plynovou bombou v ruce je příliš nápadný a dělá příliš mnoho chyb. Aby se mohl film opravdu zhodnotit, bylo by dobré znát literární předlohu Cormaka McCarthyho z roku 2005, a to se mi zatím nepovedlo. Tenhle film je silný v detailech a jednotlivých scénách, ale s jeho přijetím jako celkem mám docela problémy. Celkový dojem: 80 %. (12.03.2008)

Velmi výjimečně píšu komentář úplně mimo projekci. V kroužku VANISHING POINT, nedávného HELL OR HIGH WATER, nebo třeba svým způsobem i takových DEVIL’s REJECTS, je pro mě tohle možná ta nej filmová "Americana" vůbec - tvrdý jižanský charaktery, SUPER herci, New Mexico/ Texas magie, přímočará (a zároveň těžce přesahová) lovecká story. A od 2007 si vždycky moc rád zopakuju, přičemž nic nenudí ani nechybí. Nadčasovost a královská Coenovka. (14.03.2017)

Když jsem viděl Zemi poprvé, bylo to v době, kdy nově vycházela na DVD, tak mě zaujala spíš "z povinnosti": Teď jsem si jí připomněl a váhám, jestli zvýšit na plný počet. Už jen ta nádherná kamera a Coenovic vizuální styl dovedený k dokonalosti. S tím jsem ale neměl problém ani tenkrát. Nově mě plně zaujal u děj, ve kterém jsem našel mnohem víc než dřív. 4 a 1/2. Za dalších pět let třeba pět. (13.12.2009)