Kronika rodu Spiderwicků

Zpočátku ve mně svojí řemeslnou zručností a sebejistotou vzbudila Kronika naději, že tu máme po delší době skvělý dětský film. Prvních zhruba dvacet, třicet minut je plných fantazie, tajemna a očekávání - skoro na mě působily jako začátek Nekonečného příběhu. Jenže s načítajícími se minutami film ztrácí dech i eleganci a závěrečná "bitka" je už skoro amaterská. Waters neumí natočit akční sekvenci a haprují mi i emocionálně vypjaté scény. Ale rodinám s dětmi můžu tenhle film doporučit rozhodně víc než jakéhokoli hraného Asterixe. PS: Pokud se vám zdá, že oba bratříčci Graceovi jsou si až moc podobní, pak vězte, že je oba hraje Freddie Highmore - a vůbec ne špatně. (13.03.2008)

50%...Karlík (na druhou) a továrna na nesmysly na třetí...Příběh se komíhá na hranici demence a idiocie, pohádkový svět je kolonizován podivnými stvořeními, ze kterých zdaleka nejsnesitelnější je ptakolapka Seth Rogen (kterému to navíc poprvé na plátně docela sluší:), a řídí se zákonitostmi a motivacemi Kocourkova na silných halucinogenech. Na otázku "Proč" scénář odpovídá "Protože bagr". Místy je to hloupé zábavně a zejména rádoby-akční a rádoby-napínavé scény nepostrádají guilty-pleasure náboj, před úplným ztroskotáním a la Narnie posílá Waters záchranný člun. Coby sourozenecká komedie s ironickými hláškami "Jsem pacifista", prepubertálních konfliktů a škádlení to i díky Highmoreovi a jeho filmové sestře funguje dokonale. Škoda, že nejsou sirotci. Příbuzní totiž dopadli hůře-matka je zbytečná a občas hýbá volantem, prateta je zbytečná a občas hýbá hlavou, její otec je zbytečný a jako oživlá mrtvola by se uplatnil v zombie horroru ze staré dobré Anglie. Snaha vyrobit rodinné drama a přimět diváka k slzopudnému stavu vyznívá směšně, takže v téhle slátanině zbývá jen pochválit poměrně odvážné bojové scény, v nichž se brutálně likviduje armáda digitální zvířeny trpící bibliofilií. A to jsem pacifista:) 50% (21.03.2008)

Napíšu knihu, kde shromáždím veškeré poznatky o nebezpečném paralelním světě a tuhle nebezpečnou literaturu umístím ve vlastním domě. V žádném případě si neodřeknu možnost to napsat a když už se stalo, ani mě nenapadne to zničit, vždyť všechny dostatečně ochráním cedulkou - nečti to, sic se stane cosi hrozného. Pak mě odnesou nějací pidižvíci někam a na ohroženou rodinu zapomenu okamžitě, stačí mi jen trochu zazpívat. Když člověk do zmíněné Spiderwick kroniky nahlídne tímhle způsobem, nutně si uvědomí, že už je dospělý. Jenže jak jinak, než přítomností šotků si vysvětlit, že něco, co jsem položila přesně sem tu teď není? Téma není nijak originální, což ovšem není ani mnohokrát zde vzpomenutý HP. Tři rozdílní sourozenci (pořád jsem si říkala, že ti kluci jsou si tak podobní, že to musí být dvojčata a pak jsem si připadala jako neprosté pako), kouzelný svět, dokonale tajemný dům, jen ta toporná matka, dobrá tak na zmáčknutí tabulátoru a pak shift a enter, předpoklad, že jinak bystré dítě si nevšimne rozkolu mezi rodiči a místy i pro malé děti až přílišné zjednodušení.... k dokonalosti těch rušivých drobností bylo moc, ale zas ne tolik, aby člověk hrdinům nefandil. (31.01.2011)

Když jsem tak nějak tady pročítal komentáře, měl jsem dojem, že mě čeká nějaká barevná pohádečka pro předškoláky, něco vedle čeho bude Narnie děsivé fantasy. A ono mě to mile překvapilo svou komorní „temností“ a napínavostí. Většina děje se odehrává ve starém domě a jeho okolí a to nejen dodává Spiderwickům na zajímavé atmosféře, zároveň je to taky odlišuje od podobných velkolepých fantasy pohádek, kde proti sobě stojí obrovské armády a hrdinové během svého dobrodružství procestují celé říše. To ale neznamená, že by nebylo na co koukat, na zadku nesedíme a do nějaké té jiné říše se taky podíváme a pak to opravdu stojí za to, ale jde především o různé potvůrky, kterých na nás tvůrci vybalili požehnaně a ač jsou do jedné počítačové (vidět to prostě je, bylo a bude, ať jsou triky sebelepší a to ve Spiderwicích jsou) pohled na ně oku lahodí! Scénář však k tomu lepšímu určitě nepatří, to že se rodinka stěhuje do opuštěného domu v noci a aniž by si kdo kdy byl sídlo byť jen prohlédnout, to je vcelku normální, to že dům stojí uprostřed pustých lesů, ale po několika krocích kanálem děti vylezou uprostřed města, to je ještě taky v pořádku, ale co měla znamenat scéna, kdy se trojice dětí složitě vypraví na křídlech gryfa do říše Elfíků aby řekly starému Spiderwickovi ať zničí knihu, on že se mu ta kniha zničit nechce, pak se přišlo na to, že s sebou ani tu knihu nemají tak teda zase letí zpět? To nám asi tvůrci chtěli ukázat, jak ta Elfíkovská říše vypadá pěkně, a to jako že jo, ale smysl toho? Ono, celé ty problémy okolo knihy jsou hodně nezvládnuté, scénárista jakoby nevěděl, co s ní mají hrdinové vlastně udělat, abychom se dočkali šťastného konce. Když nad tím tak přemýšlím, Kronika rodu Spiderwicků je vlastně docela blbost, ale pěkně vypadá. (03.11.2008)

V dorosteneckých scénách je Waters pevně v kramflecích a střílí hlášky na všechny strany (dokonce i o fous starší Highmore tak přestává být dítětem a stává se teenagerem), ale jakmile začne lesem pajdat Nick Nolte a iniciativou převezme pohádková říše s prkenným Davidem Strathairnem, film se rychle láme do dvou kusů... jeden nabízí ohraná klišé a podivné scenáristické kličky, druhý pak plnou kapsu hlášek a nekompromisních řešení (rajský protlak jako kyselina). Věčná škoda, že spolu tyhle části nevydržely v jedné místnosti a Watersovi se doslova rozutekly pod rukama. Výsledek tak chtě nechtě provází hořká pachuť spálené šance. Kniha dost možná stála za starou bačkoru, ale pokus o poctivý teenagerský crossover definitivně zpečetil osud filmu, ve kterém realita a fantazie skřípou, kdykoliv se dostanou do vzájemné blízkosti. Přičemž polehčující okolností není ani to, že vám to začne docházet až po skončení filmu... vystřízlivělých 50%. (29.03.2008)