Nastala chyba při přehrávání videa.
  • genetique
    ***

    Bolo milé oprášiť (aj tie menej známe) songy od legendárnych 'The Beatles' a dostať ich opäť do povedomia hlavne tej mladšej (mojej) generácie. Muzikálové prevedenie songov do novšieho šatu je na skvelej úrovni, ale len čo sa týka zvuku. Spojenie s obrazom (a dejom) bolo rozpačité a neprinieslo požadovaný účinok. Silné momenty a nenudiace minúty (pohreb, nástup JoJa na scénu, Maxov nábor do armády) sa ako na hojdačke striedajú so slabými (rozvláčny úvod a celkovo rozhádzaný dej). Nemožno odoprieť originálny príbeh a spojenie silných myšlienok. Takže sa jedná o vkusný, trošku absurdný, no vizuálne zatiaľ asi najúchvatnejšie prevedený muzikál, no úplne jednoznačným pozitívom by som to nenazval. Hercom a ich speváckym výkonom však len ťažko nezatlieskať. 65%.(12.1.2009)

  • imf
    ***

    Na první omak povrchní, na druhý snad až příliš komplikované. Across the Universe narozdíl od jiných muzikálů nefunguje na smyslové bázi (snad s výjimkou vizuálně opulentní "I Want You" náborové části). Na to nebyly peníze, proto se Julie Taymor vydává cestou myšlenek a poselství, které však leží hlouběji, než by mainstreamový divák čekal. A tak čekáte a čekáte, pak kopete a kopete... zlatá žíla zasvítí jen některým, já osobně jsem našel jen její zbytky v podobě skvělých herců a klasické romantické katarze, která přišla pět minut po dvanácté s alibistickým podtextem "vše už bylo vymyšleno". Asociace a paralely by se daly přehazovat vidlemi, na tempo a user-friendly zábavnost se ale rezignovalo. Nenechte se opít trailerem, film je mnohem... sofistikovanější. :) (60%)(12.10.2007)

  • Gemini
    ****

    Julie Taymor zase ukázala, že práce s obrazem je její silná stránka, a že slovo invence jí není ani náhodou cizí, a spolu se svým manželem Elliotem Goldenthalem dala za uši další klasice - hudbě Beatles. Naflákala je do mixéru spolu s bojem za lidská práva, proti válce ve Vietnamu, vnitřně neméně zraňujícím bojem za lásku a vytvořila hodně neortodoxní koktejl, kterému by sice prospělo lehké zkrácení, zatímco divákovi pár lehčích prásků z kvalitního brčka, ale který má v nemálo scénách sílu schopnou zatlouct vás do země. Jako celek to nepůsobí úplně nejlépe a některé postavy jsou ve filmu tak nějak navíc. Kdyby nebyla Teresa Victoria Carpio tak nádherná pusinka s podmanivým hlasem a Martin Luther tak dobrý kytarista, mohli byste paní režisérku i podezírat ze snahy o multikulti výraz za každou cenu. Vzhledem ke kvalitám nejen těchto postav vás to ale nebude moc trápit, protože nebýt jich, přišli byste o podle mě výborné hudební zážitky. I Wanna Hold Your Hand zpívané - byť s nemalou vnitřní silou a nábojem - jako tklivý ploužák! (btw totéž provedl o pár let později jakýsi chlapec v seriálu Glee a nezabralo to na mě) lesbickou roztleskávačkou uprostřed americkofotbalového tréninku je sice jednou z těch několika WTF? scén, které se v AtU vyskytují, ale díky pěveckému umu výše jmenované slečny se nekoná zhnusení známé z okamžiků, kdy se na vás z rádia vyvalí předělávka nějaké vaší oblíbené písně v podání nějaké v současnosti děsně trendy "hvězdy", která "těm vašim kucím" nesahá ani po kotníky. Casting je vůbec skvělý. Jednak přístavní angličtina Jima Sturgesse a jeho tu rozpačitý, tam zase zdrcený a onde pro změnu pekelně naštvaný pohled málem poslaly do kolen i mě, druhak Evan Rachel Woodová a Joe Anderson fakt vypadají jako sourozenci, treťjak Dana Fuchs zpívá naprosto špičkově, a pak tu jsou special guests jako Joe Cocker, který mě poslal do kolen naprosto na férovku. Jelikož se v rozsahu mých mizivých znalostí tvorba Brouků dělí na období "obleky, páčo podle hrnce a pištící holky" a "potáhnout, poslat dál a imagine no possessions", je mi celkem jedno jak revoluční song si to starouš Bono užívá plnými doušky a jsem jenom mimo z psychedelické jízdy, která se asi na čtvrt hoďky rozjela kdesi veprostřed filmu. Když chvíli předtím absolvujete mráz po zádech rozbíhající gospelové "Let It Be", nevíte co si s tím počít. Akorát teda dostanete chuť na toho jointa:) A tohle je právě problém AtU. Julie Taymor toho chtěla říct tolik, že se to nevešlo ani do těch 130 minut a výsledkem je muzikál plný výborných, originálních čísel, který ale dějově moc nedrží v kupě. Já ale říkám - na to kašlete;) Rozhodně nebudete litovat, jenom se musíte smířit s tím, že tohle není moc obvyklý film, a že to nejsou Beatles. 80% nejen za Salmu Hayek v pěti kopiích;) s poznámkou, že Vlasy jsou stále nejlepší....a že miluju svoji přítelkyni, která mi doplnila sbírku origoš DVD filmových počinů Julie Taymor. Pro ně pro obě platí, že other girls were never quite like this, a oběma patří moje srdce, i když samozřejmě každé z nich jinak;)(17.8.2008)

  • Tosim
    ****

    "Každá kapela, která nemá nepřátele, se mi jeví podezřelá." Tato paradoxní slova z úst mého známého se mi vybavila po zhlédnutí snímku, dalším zbytečně odkládaným. Je dobře, že si pro jednadvacáté století Beatles vzal někdo do parády, pro některé typy se stali už jen kamenným pomníkem. Naopak, byli nadčasoví, surrealističtí, angažovaní a jednoduše nejlepší. Proti filmu hovoří pomalý nástup, který ale nešetří nápady (Liverpool jak z Free As A Bird) a všechny vyprávěcí, hudební i myšlenkové (All You Need Is Love) složky se protnou v závěru, který je silný tak akorát, abychom si všechna fakta zpětně uvědomili. Hodně vděčných 90% a srovnejte prosím s Mamma Mia!, která taky vypovídá o jedné generaci, ale v jejích přesně omezených možnostech.(26.11.2013)

  • JANARYBA
    ***

    Písničky kupodivu neurážejí, třešničkou na dortu je závěrečná Lucy in the Sky with Diamonds.(16.10.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace