Jane Eyre
Jana Eyrová
Režie:
Susanna WhiteKamera:
Mike EleyHudba:
Rob LaneHrají:
Ruth Wilson, Toby Stephens, Francesca Annis, Christopher Bowen, Pam Ferris, Tara Fitzgerald, Georgie Henley, Sam Hoare, Christina Cole, Annabel Scholey (více)Epizody(4)
Obsahy(2)
Sirotek Jana Eyrová strávila 8 let v internátní škole, stala se učitelkou a coby osmnáctiletá dívka přijala místo vychovatelky mladého děvčete na panství v Thornfieldu. Tam ji čeká nebezpečné tajemství i velká láska... Jana Eyrová je sirotek, kterého se ujal strýc. Bohužel brzy zemřel a o Janu se má postarat jeho žena, paní Reedová. Teta i její tři děti však Janu nesnášejí a velmi špatně s ní zacházejí. Tetina nenávist zajde dokonce tak daleko, že i když svému muži na smrtelné posteli slíbila, že se o ni postará, dává Janu do školy v Lowoodu, což je vlastně sirotčinec. V sirotčinci panují velmi tvrdé podmínky. Je tu zima a Janina jediná přítelkyně Helen nezvládne boj s chorobou a umírá. Jana je po její smrti velmi osamělá. Ve škole stráví osm let. Když dosáhne 18 let, podá si inzerát, že přijme místo jako vychovatelka. Po nějaké době se jí opravdu ozvou a Jana se stává vychovatelkou dívky Adele na panství Thornfield. Francouzské dívenky Adele se ujal majitel panství Edward Rochester a poskytl jí domov. Není však jeho dcerou. Edward Rochester tráví mnoho času mimo domov a s Janou se seznamuje až po několika měsících, když se konečně vrací na čas domů. Rochester je zvláštní, dalo by se říci až nepříjemný člověk, ale Jana ho zajímá, a tak si s ní dokonce občas povídá. Jedné noci vzbudí Janu podivné zvuky a zdá se jí, že slyší smích. Vydá se tedy studenou chodbou za tím zvukem a najde Rochestera spícího na posteli, která je v plamenech. Janě se podaří Rochestera vzbudit a společnými silami uhasí oheň. Ráda by věděla, co to bylo za zvuky, které slyšela, a také má podezření, že v takzvané Severní věži někdo bydlí, ale odpovědi se nedočká.
Rochester opět odjíždí. Nikdo netuší, jak dlouho bude pryč. Po několika dnech dostane hospodyně dopis, aby připravila dům, budou mít hosty. Rochester přijede se společností. Hlavní hvězdou společnosti je mladá a krásná Blanche Ingramová, její matka a další hosté. Je očividné, že Blanche by se ráda provdala za bohatého Rochestera. Na panství přijíždí další host a Rochester Janě přiznává, že tohoto muže tu vidí jen nerad. Je to muž jménem Mason, prý se znají z dřívějška. V noci se ze Severní věže ozývá hrozný křik a celý dům je na nohou. Rochester všechny uklidní a pošle do postelí, ale od Jany potřebuje pomoc. Společně jdou do Severní věže, kde leží v krvi těžce zraněný Mason. Rochester požádá Janu, aby o něj pečovala, zatímco on jede pro lékaře. Mezitím se někdo zuřivě snaží dostat do pokoje. Mason je očividně pokousaný. Nad ránem se jim s lékařem podaří Masona odvézt k ošetření, aniž by se hosté něco dozvěděli. Za Janou přijíždí návštěva, která oznamuje, že její teta, paní Reedová, je na smrtelné posteli a ráda by Janu ještě viděla. Rochester je překvapený, že má Jana příbuzné, a ač nerad, dává jí dovolenou i nějaké peníze, aby mohla tetu navštívit.
Jana se po letech setkává se svou tetou, která ji chtěla ještě vidět, než zemře. Setkání je z tetiny strany opět plné nenávisti. Nenáviděla Janu, protože ji její manžel měl radši než vlastní děti, a tak se jí zbavila. Poví jí však, že Jana má ještě jednoho strýce, bratra matky a ten ji před třemi lety hledal, když zjistil, že Jana žije. Strýc je bohatý a chtěl Janě odkázat své dědictví. Teta ani na smrtelné posteli nedokáže Janě odpustit její existenci. Jana jí však odpouští. Když se vrátí do Thornfieldu, který se stal jejím prvním skutečným domovem, Edward Rochester již na ni čeká. Chyběla mu, přesto jí hodlá sehnat místo jinde. Bude se ženit a většina personálu bude muset pryč. Nejlépe do Irska. To už Jana nezvládne. Thornfield považuje za svůj domov a Rochestera miluje. To přiznání Edwarda natolik zasáhne, že Janu okamžitě požádá o ruku, a překvapená, ale šťastná Jana souhlasí. Svatba se bude konat do měsíce. Pár dní před obřadem má Jana divný sen, a když se probudí, zdá se, že v jejím pokoji někdo je. Svatební šaty jí kdosi zničil. V domě je osoba, která Janě a Edwardovi nepřeje štěstí. Přesto nadchází svatební den a Rochester spěchá do kostela. Zde se dočkají překvapení. Objevuje se Mason, který tvrdí, že je Rochester ženatý s jeho sestrou, a nemůže se tudíž oženit s Janou. Tajemství, které bylo skryto, vyplulo na povrch. Rochester se přiznává. Jeho žena Berta žije v Severní věži v Thornfieldu. Vzal si ji po krátké době a neřekli mu, že je zatížená dědičným šílenstvím. To se projevilo krátce po svatbě. I přesto ji Rochester připravil vcelku příjemný život ve svém domě. Prosí Janu, aby ho nezavrhla, a nabízí jí, že spolu odjedou do jeho domu na břehu moře, kde by spolu žili jako bratr a sestra. Nechce, aby žila v hříchu. Jana si to chce rozmyslet, ale zoufalá uteče z domu. Potuluje se opuštěným vřesovištěm a doufá, že zemře stejně jako její dávná kamarádka Helen. V mdlobách ji tam objeví místní duchovní John Rivers a donese ji do domu svých sester, kde se o ni postarají. Je zřejmé, že tato žena ztratila paměť. Na šatech má vyšity iniciály J. E., a tak jí začnou říkat Jana Eliotová. John i jeho sestry vidí, že je Jana vzdělaná, a tak jí John sežene práci učitelky v místní škole. Jana si vede dobře, ale nikdo stále neví, kdo vlastně skutečně je. Až jednoho dne přijde John za Janou a poví jí, že už ví o její minulosti v Thornfieldu. Také ji hledal jakýsi advokát, aby jí oznámil, že zdědila dvacet tisíc liber po svém strýci. Janu mrzí, že se s ním nikdy nesetkala, ale má ohromnou radost, když se dozví, že John a jeho dvě sestry jsou její příbuzní. Jana je nadšená. Okamžitě se hodlá podělit o zděděné peníze se svou novou rodinou. John se chystá na práci misionáře v Africe a požádá Janu o ruku, aby ho jako jeho žena doprovodila. Je to jediná žena, o které je skálopevně přesvědčený, že se pro takovou práci hodí. Jana souhlasí, i když Johna nemiluje a on nemiluje ji, ale nejprve se chce ještě jednou vrátit do Thornfieldu za Rochesterem. To, co vidí, ji šokuje. Z Thornfieldu zbylo jen spáleniště. Dům zapálila šílená Berta a spáchala sebevraždu skokem z výšky. Rochester žije v jiném domě. Jana se za ním vypraví a zjišťuje, že při požáru přišel o zrak, když se pokoušel Bertě vymluvit skok. Je nesmírně šťastný, že se Jana vrátila, a i Jana je šťastná, že je zase s ním. Rochesterovi však už nyní nestačí, aby spolu žili jako bratr a sestra. Přeje si ženu, manželku. Jana souhlasí. Po nějakém čase žije celá velká rodina pohromadě. Jana, Edward, Adele, Janiny sestřenice, dvě malé děti, pes. Tito všichni se nechají portrétovat, a přestože John je na misi v Africe, je na obraz přimalován také. Nyní má Jana konečně to, po čem celý život toužila. Svou rodinu a milujícího manžela. (TV Prima)
(více)Recenze (96)
Na tenhle film se můžete dívat dvojím způsobem. Pokud jste slyšeli o Janě Eyrové jen ve škole a příběh si vybavíte jen hodně přibližně, budete se dívat na romantický příběh se slušnými hereckými výkony, dobře vybranými herci, krásnými exteriéry a občas nelogickými skoky, jejichž účelem je zrychlení děje. Pokud jste Janu Eyrovou četli nedávno, jako já, nebo tu knihu milujete tak, že z ní můžete citovat, budete se dívat na romantický příběh se slušnými hereckými výkony, dobře vybranými herci, krásnými exteriéry a občas nelogickými skoky, jejichž účelem je zrychlení děje. Ano, to je podle mě největší chyba tohoto filmu, velmi silné pasáže knihy jsou zkráceny k nepochopení (Janino dětství), nebo úplně vypuštěny (bloudění a žebrání na vřesovišti). Chápu, že pro autory byl nosný milostný příběh, ale někdy jsou ty zkratky skutečně rušivé. Takže jen 4*, pro čtenáře i nečtenáře. Jo, a Adélu jsem si tedy rozhodně představoval v knize mladší. ()
Po shlédnutí jsem z této série opravdu nadšená. Moje oblíbená kniha asi v nejlepším zpracování, které jsem viděla. ()
Velmi dobré, nadprůměrné. ()
Nejlepší zpracování všech dob. Excelentní výkony obou hlavních představitelů. Nezvykle často se usmívající Rochester (pouze v JEJÍ přítomnosti), nezvykle půvabná Jane. Ale zamilovaní lidé se usmívají, ze zamilovaných vyzařuje krása. Film je nově plný vášně a sexuálního napětí. A vůbec to není na škodu. Spíše naopak. Jane Eyre si tak našla i nové příznivce, kteří ji dříve neznali. Děkujeme scénáristce a režisérce za trochu jiné pojetí, které zaujalo. Vše je umocněno skvělou hudbou, která film provází. ()
Myslela som si, že o Jane sa už nič extra natočit nedá, že o nej vieme prvé aj posledné. Ale mýlili sme sa. Nové spracovanie je fakt klasa a hlavným predstavitelom som uverila všetko. Rozhodne jedna z tých lepšich minisérií z produkcie bbc. ()
Tato adaptace Jany Eyrové je má nejoblíbenější, a je knize až na pár výjimek věrná. Pan Rochester vypadá a mluví přesně tak, jak podle knihy vypadat a mluvit má. Představitelka Jany Eyrové vypadá trochu starší, než na 18, ale jinak k ní nemám výhrady. Co bych seriálů vytkla je "postelová scéna" ke které se vrací ve vzpomínkách Jana Eyrová poté, co od pana Rochestera uteče. Je to sice romantická a dojemná scéna, ale s ohledem na dobu, ve které se příběh odehrává, není moc pravděpodobná. I po shlédnutí filmu (2011) se mi seriál zdá jako nejlepší verze tohoto díla od Charlotte Brontëové. ()
Oduševnělé filmové zpracování knižní předlohy. Představitelka Jany Eyrové předvedla vynikající herecký výkon, za který se nemusí vůbec stydět. Ruth Wilson disponuje zvláštní krásou, která se do této postavy skvěle hodí. Romantický ale zároveň i smutný příběh, který jednoduše diváka nadchne. Tedy mě ano. Jediné filmové zpracování Jany, které jsem viděla a to mi bohatě stačí. Romantické příběhy moc nemusím, ale tohle je tak něco jiného a pěkného, že si to zaslouží mou oblibu. ()
Veľmi podarená adaptácia známeho románu. Na jednej strane zachovaný príbeh, podstata, charakter postáv. Na druhej strane mierny posun - Jana Eyrová je zrazu osobou z mäsa a kostí, emancipovanou nielen vzhľadom na 19. storočie. Jej úvahy či dialógy s pánom Rochestrom, ktoré v knihe pôsobia už akosi divne, tu tvoria najpodarenejšiu časť. Zjemnili, zmodernizovali, upravili viac vecí, ale podstatu zachovali. Obaja predstavitelia sú vybraní veľmi dobre, sú sympatickí, takí nepekno-pekní. Hodia sa k sebe, funguje medzi nimi chémia. Ich dialógy majú iskru, ich prebúdzajúcu sa zamilovanosť im veríme. A konečná scéna pri potoku je rozkošná. P.S. Jeden z mála prípadov, keď mi seriál či film pripadá lepší ako slávna knižná predloha. ()
Příběh zůstal stejný, takže i tato adaptace se mi líbí. Ve filmovém zpracování z roku 1983 je Jana moc dospělá na 18-letou dívku. V tomto zpracování (2006) Jana působí velice dětsky, ale i tak ji tu sebejistotu věřím. Ve filmovém zpracování z roku 1996 se mi velice nelíbila představitelka Jany, i když byla dostatečně melancholická. Byla příliš dramatická. Také se mi nelíbí, když dětská a dospělá představitelka Jany jsou příliš odlišné typy. Ruth Wilson a její dětská představitelka mi do sebe (v tomto zpracování) docela zapadly. Další plus pro verzi z roku 2006 a minus pro verzi z roku 2011 vidím v tom, že slečnu Blanche opravdu vidím jako krásnou blondýnku a Janu jako výraznou, ale drobnou, sebejistou, bohabojnou tmavovlásku. Vím, že v knize je Blanche krásná ohnivá černovláska. Ruth herecky neznám, ale působí ve filmu opravdově. I ten příšerný účes nepřitahoval takovou pozornost jako v dřívějších verzích. Představitel pana Rochestera by měl být nehezký, rozervaný, nešťastný a bručoun. Nejméně takový se mi zdál ve verzi z roku 2011. V tomto filmu mi připadal trefný, akorát jsem si ho představovala většího (než je Tobby Stephens). ()
Knižní předlohu miluji, je to má nejoblíbenější knížka. A toto filmové zpracování je dle mě nejlepší. I když má samozřejmě hromady nedostatků, které mi nijak nevadily.. díky znalosti příběhu, jsem se dobře orientovala. Postavy mi byly velmi sympatické. Vždy se ráda se na tento snímek podívám. :) ()
Za mne nejlepší zpracování ze všech verzí. Ráda se k této sérii vracím. ()
Povedené zpracování věrné knize. Výprava se povedla i oba hlavní představitelé mi sedli, takhle nějak jsem si Jane představovala. ()
Viděla jsem snad všechny adaptace Jany Eyrové a tato jasně vyhrává. Opravdu skvělé. Drobné nesrovnalosti nevadí, leckdy jsou ku prospěchu věci. Ruth Wilson je šmrncovně zvláštní a Toby Stephens sice knižní představu ošklivého Rochestra nenaplňuje, ale to vůůůbec nevadí :))) Jediná postava mi nesedí - Adélka.Nesnáším jí. Myslím, že v knize nebyla tak blboučká a povrchní. Ale o ní nejde, důležití jsou dva hlavní hrdinové a mezi nimi to funguje Obzvláště mám ráda scény, kdy Rochestr Janu "tlačí" k žárlivosti (ve společnosti Bianky), pro ty co znají předlohu, je to zábavné pokoukáníčko ... ()
Člověk by řekl, že příběh Jany Eyrové už protekl filmařskýma rukama víckrát než je únosné, ovšem BBC opět zabodovalo a všechny ostatní (včetně sama sebe z roku 1973) strčilo do kapsy. Bohužel opět vzali šmahem celé dětství a mimoto jsem z té baculaté, naparáděné a načesané slečinky opravdu neměla pocit opovrhovaného a týraného sirotka. Toť asi největší nelogičnost básnické licence paní režižérky. Pak už to odsejpá celkem povedeně a i když Ruth není zrovna prototypem křehoučké dívky, s Tobym si celkem sedli a tak je jejich sblížení poměrně uvěřitelné. I když... je přeci jen vidět že to točila baba (a koho měla hlavně na zřeteli), takže zatímco Rochestera nechala vykecávat do aleluja, Jane mohla být napůl hluchoněmá a skoro by to nebylo k poznání. ***** Existují i názory že je tenhle seriál přeerotizovaný. Ona sice kniha je cudnější, pravda, jenže bych dotyčné puritány ráda upozornila na to, že Charlotte Brontë svůj nedlouhý život hlavně romanticky protoužila a jak to bylo s ideály a cudností pánů v 19. století by mohli vyprávět jiní (že jo, Karle Hynku) a tak jestli čekáte že na konci příběhu Jane s Edwardem osázej záhon zelím (či založí čapí hnízdo) a budou se držet za ručičky, tak to asi bude mohutné zklamání. Suma sumárum tady máme velmi zdařilou adaptaci s uvěřitelnými emocemi a mírou zlidštění příběhu ale jestli za 30 let nebudu pod kytkama, moc se těším že BBC naškudlí dost na to, aby mohli natočit dílů alespoň 6. Ačkoliv Tobyho mi v roli Rochestera už netrhne nikdo. PS: No a samozřejmě obrovský dík patří české distribuci, která nejenom že přeložila dialogy takovým způsobem že to nezachránil ani Martin Stránský (i když chraptil za Rochestera tradičně zdařile), ale především okudlala seriál o dalších více než 30 minut. Vážně nechápu proč lidé dávají přednost nelegálním kopiím když jim ti hodní lidé z distribuce chtějí v podstatě ušetřit čas...:-P ()
Vyborne zpracovani knizni adaptace! Oboum protagonostum role sedi, vse do sebe zapada, temer nic neni vynechano. Opravdu povedena miniserie, na kterou by byla pysna i sama Charlotte Bronte. ()
Ach ach ach. Touhle dobou moje posedlost. (Možná jen tím, že jsem poměrně čerstvě matkou dvou dětí, tak jsem ještě úplně nepřekonala mávání hormonů :-D .) Zatím jsem viděla pouze dvě adaptce, tuto a nejnovější film (2011). Tato verze u mě jasně vede, poněvadž představitelé hlavních postav mi jednoduše vzali dech a věřila jsem jim vše, co na mě vybafli. A to jsem nejdříve zhlédla jen dva poslední díly filmu (na barandově, nově cinemě či kde to před nedávnem dávali). Jakmile jsem je ale uzřela, běžela jsem do prvního knihkupectví si předlohu koupit, přečetla jsem ji jedním dechem, a pak už jsem se jen vezla. Ač si říká, kdo chce, co chce, mně zrovna se toto období dějin moc líbí právě pro tu "nesmělost", zdrženlivost apod. V tomto filmu to navíc nebylo až tolik vše přiškrcené a sexualita zde byla podána velice hezky a jemně (na dnešní dobu..tedy asi až na jednu scénu ze vzpomínek Rochestera). Jak už tu zaznělo, Edvarda Rochestera si už navždy budu představovat jako Tobyho Stephense. Ruth je na mou představu Jany až moc okouzlující a její pohled hypnotizující. Ani jednoho z nich jsem si tak hezkého při četbě knihy nepředstavovala (i když jsem ji četla až po zhlédnutí posledních 2 dílů). Pro mě top. Malá výtka k tekoucím nudlím u Jany při scéně požádání o ruku..ble, asi nebyl kapesník. Číst a vidět tohle před deseti lety, dnes ještě pořád hledám E. Rochestera, nedostižný vzor muže. ()