Veřejný nepřítel č. 1: Epilog

Dobrodružství Mesrina nemohlo samozřejmě skončit pouhým útěkem z vězení. To by nebyl Mesrine, aby na sebe nepoutal pozornost a nevymýšlel další skopičiny. A tak ve druhém díle máme několik vloupaček, zadržení, útěk od soudu, zadržení, útěk z vězení až po neradostný a nevyhnutelný závěr. Je s podivem jak tuto látku dokázal zpracovat režisér Richet, přece jen jeho Přepadení 13. okrsku nebyl ničím vyjímečný film. Tady ovšem drží opratě pořádně. Zdálo se mi že druhému dílu přece jen se nevyhnulo hluché místo a to hlavně v období revolucionářských myšlenek, přece jen jeho excesy a zkraty už začínaly mírně nudit nebo minimálně přestávají být originální. Závěr nelze než nepochválit, úžas budí, kterak měla policie z Mesrina nahnáno. PS: Oba díly Veřejného nepřítele číslo 1 jsem natolik hltal že jsem je zvládnul bezmála na jeden zátah. Ale musím říct že první díl se mi líbil trošičku více. (16.06.2009)

Pravdou je, že jednička mě bavila o něco víc, což ale nic nemění na tom, že jde opět o výborný film. Vincent Cassel zde opět exceluje a z jeho postavy, které mimo jiné již pěkně narostlo bříško, se stává pěkný magor. Každopádně i v tomto druhém díle je dost scén, které opravdu nemají chybu a tento film opravdu stojí za to vidět. Jako celek oba dva filmy za 80 %. (14.07.2009)

Co jsem napsal o první části, platí i pro Epilog. Ten však nabízí od všeho mnohem víc. Mesrine dokončil svou proměnu v ukázkového gangstera a druhý díl tak přitvrzuje nejen v elegantním/inteligentním humoru (konverzace s detektivem, soudní síň), ale i akci (celá první polovina se točí kolem neuvěřitelných Mesrinových manévrů – ať už útěky z vězení, vyloupení kasina nebo honičky s policií). Přibylo i hodně vynikajících scén (setkání s francouzskými vesničany - nelze si nevzpomenout na Bonnie a Clydea, interview, rozhovor s dcerou a samozřejmě ta závěrečná…). Tvůrcům se ale moc nedaří naroubovat na příběh moment, kdy Mesrine přestane "ždímat systém" a objektem jeho zájmu se stává něco poněkud jiného. V tu chvíli příběh také opouští Mathieu Amalric a je to znát… Viděl jsem oba díly bezprostředně za sebou, proto Veřejného nepřítele považuji za plnohodnotný epos, bez jedné či druhé části takový pocit nezaručuji. Jako celek tedy skutečně jeden z nejzajímavějších filmů roku. P.S. Když zazní Non, je ne regrette rien, je jasné, že pro Cassela bude Mesrine tím, čím byla Edith Piaf pro Marion Cotillard. 80% (FFF 2008) (21.11.2008)

Druhá část má paradoxně opačný problém než ta předchozí a některým momentům Mesrineova života se věnuje až příliš. Což rozhodně není problém začátku a prostředku filmu, která je stejnou měrou zdatně zrežírovaná (Richet si tak po nelogickém remakeu Carpenterovy klasiky napravil reputaci) jako odehraná (Cassel s Amalricem tvoří geniální kriminální dvojici). V konečném výčtu tak stavím obě části na stejný piedestal a s verdiktem "Jedna z nejlepších gangsterek za dlouhou dobu". (15.02.2009)

Epos o největším francouzském gangsterovi vygradoval opravdu do velkého finále! Druhý díl je dle mého názoru a třídu lepší než díl s pořadovým číslem jedna. Jak jsem již psal u jedničky naprosto precizně odvedená práce všech. Kdo mě ale totálně odzbrojil je Vincent Cassel. Nikdy jsem tohoto herce nevyhledával a troufám si říci, že jsem se filmy s ním vyhýbal, ale tady mě opravdu dostal. Podal naprosto famózní výkon, ze kterého nelze vytknout vůbec nic. V tomto díle mu zdařile sekunduje Mathieu Amalric. Trochu lituji, že jsem na "dvojku" nevyrazil do kina, protože by to za to určitě stálo. Nebudu se dále rozepisovat, zkrátka pokud jste viděli jedničku, tak rychle utíkejte do kina. Bohužel bez Part 1 se nemá cenu na tohle dívat.......... (31.01.2009)