Battle in Seattle
Battle in Seattle
Vzbura v Seattli
Režie:
Stuart TownsendScénář:
Stuart TownsendKamera:
Barry AckroydHudba:
Neil DavidgeHrají:
Charlize Theron, Martin Henderson, Woody Harrelson, Ray Liotta, Ivana Milicevic, Michelle Rodriguez, Rade Šerbedžija, André Benjamin, Joshua Jackson (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Film natočený podle skutečné události, vypráví o tvrdém střetu policie s aktivisty, kteří v roce 1999 přijeli do Seattlu aby protestovali proti zasedání Světové obchodní rady WTO... Proti desítkám tisíc demonstrantům, kteří vyšli do ulic, byla nasazena i národní garda a během pěti denní "civilní války" byl vyhlášen vyjímečný stav. (fandalehy)
(více)Recenze (186)
Přestože je podle některých film Stuarta Townsenda nehorázně podbízivý a myšlenkově nakloněný na stranu protestantů, troufám si tvrdit, že je to pokus o přesný opak. Jediným neduhem je snad role Charlize Theron, která měla naznačit, jak brutální může být zákrok těžkooděnců - ovšem stejně tak mohlo k nehodě dojít ze strany protestantů - kdyby navíc nebyla hloupá a nechodila tam, kde nemá, k ničemu by nedošlo. Jinak si myslím, že se režisérovi podařilo znázornit poměrně objektivní pohled - zvýraznil bych především výkony Woodyho Harrelsona, Isaacha de Bankolé, Raye Liotty, Channing Tatuma či Jennifer Carpenter. ()
Wow, tak tenhle film mě uzemnil. Žádné zbytečné dialogy ani pomalé rozjezdy. Film vás vrhne přímo do centra dění. Nezaměřuje se jen na jednu stranu, ale na všechny možné zúčastněné postavy. Některé scény jsou natočené velmi realisticky, a zároveň se nebojí ukázat emoce. Zbytek už zastanou herci, protože Townsend si jich sehnal zvlášť talentovanou partu. Doufám, že tímhle režírování nepověsí na hřebík, protože jeho prvotině musím zatleskat. 4,5* ()
Battle in Seattle není příliš známý snímek což je škoda. Stuart Townsend ve svém prvním režijním počinu nezklamal a naopak dokonale vykreslil atmosféru pouličních rvaček aktivistů s policajty a národní gardou. Líbilo se mi že jsme měli pohled na stejnou věc hned ze tří stran - Pohled aktivistů, policajtů a těch nahoře. Že by Townsend byl lepší režisér než herec ? ()
Jednoduchý a pritom funkčný film. Taká menšia Biblia aktivistov. Z veľkej časti je to o téme "ľudia, zamyslite sa nad globalizáciou", ale aj jednotlivé osudy postáv su zručne načrtnuté. Divák je skrátka zvedavý, ako to celé dopadne. A boj pokračuje... ()
Kvalitní a tématem zajímavý snímek o střetu aktivistů a policie, který se odehrál před 11 lety v Seattlu. Dokumetnární styl natáčení, slušná režie, kvalitní herci a neokoukané téma zajišťují, že se u tohoto nenápadného snímku divák dobře pobaví a možná i zamyslí. ()
Na nezávislý film za osm milionů dolarů přináší Vzpoura v Seattlu poměrně velkorysou podívanou – a dokonce i pár hvězd, jimž vládnou Woody Harrelson a Charlize Theronová v rolích policisty a jeho těhotné manželky. Jenže na to, aby si příběh zasazený do nepokojů v Seattlu v roce 1999 divák náležitě vychutnal, musí jeho voličské srdce bít hodně nalevo. Scenáristická a režijní prvotina irského herce Stuarta Townsenda, jenž se objevil třeba v Lize výjimečných coby Dorian Gray, totiž spojuje náladově působivé výjevy z mohutných protestů proti zasedání Světové obchodní organizace s obsahem nepokrytě tendenčním. ()
Kdo o tématu něco ví, film ho nijak nepřekvapí a kdo o tom nic neví, film ho možná trochu vyšokuje a tím to asi zřejmě skončí. Kdyby ten film viděla třeba moje ségra, překvapeně by se ptala "Takovéhle věci se fakt dějou?" na odpověď ano, by prohlásila "To je strašné", ale druhý den by se v opětovném oparu přesvědčení, že všechno funguje jak má, oddávala radostem a strastem obyčejného života obyčejného člověka. Při sledování filmu se může vyrojit několik dojmů, jež by se daly shrnout do několika hesel: "Tohle je demokracie, sem lidská práva netahejte!", "Kdo nás ochrání před těmi, kteří nás mají ochraňovat?", "Všichni jsme si rovni, někteří jsme si ale rovnější". A tak trochu z toho taky vyčuhuje ponaučení, že média nám nedávají to, co chceme slyšet a vědět, ale to co oni samotné (respektive jejich vlastníci či zadavatelé reklamy - čili jejich živitelé) chtějí, aby jsme věděli - dobře je to ukázáno ve scéně, kdy novinářka zpovídá jednoho z hlavních organizátorů protestů proč tam je a v polovině jeho odpovědi prostě odejde, protože se kdesi za rohem ztrhla rvačka. To je typické - veškeré protesty jsou v jejich podání jen a pouze válkou v ulicích, rabováním, chaosem, apokalypsou, ale když nějaký protest proběhne bez těchto věcí, nenapíšou o něm ani slovo. Vím o několika takovýchto protestech za účasti desítek tisíců demonstrantů, o nichž nebylo nikde napsáno ani slovo jen proto, že proběhly naprosto v klidu. A fakt mě rozesmála hláška ze zpravodajství "skupinka známá jako anarchisté", to je jejich typická řeč. Ale asi jsem se nechal trochu unést. Film překvapí tak možná hereckým obsazením a několika silnými scénami. Mě se nejvíce líbila (a podle mě je nejúdernější z celého filmu - pro ni stojí za to film vidět) závěrečná titulková sekvence, z níž, po shlédnutí celého filmu, jasně vyplyne, že v ony dny, o nichž film pojednává, byla možná vyhrána jedna bitva, ale zcela určitě ne válka, její vítězství stále naklání na stranu těch, proti nimž bylo bojováno. Ukazuje to, že se v tyto dny možná zvedla obrovská vlna, ale hezky rychle zase opadla, že se v podstatě vůbec nic nezměnilo, stále jsou pracující vykořisťováni (ne ve třetím světě, zkuste se podívat třeba hned vedle do ulice, určitě tam něco takového najdete), stále je zisk více než člověk (už se jim dneska dokonce říká lidské zdroje)..... A tak nějak mi v těch závěrečných titulcích chybí Praha při zasedání MMF/SB..... ()
Skvěle natočený film, plný emocí, plný kvalitních hereckých výkonů...Townsendovi se věrně povedlo zachytit to co se tam tenkrát dělo, tím si povedně dopomáhá i skutečnými záběry...a o to jde v tomhle filmu především, ikdyž je v něm jasný proti komu je cílen a kdo je ten zlý...80% ()
Charlize je skvělá a asi jediná co mě na filmu brala. samotný příběh skutečnosti je opět zajímavý a místy dokázal navnadit dobrou atmosféru ale ve finále je škoda že už to taková bomba není, vzpoura je normální natočeným filmem který neurazí a mě ani nepotěšil. ()
Tak nevim - na jednu stranu to byla výborně sestavená mozaika, občas naivních, příběhů, provázejících protesty v Seattlu, ale na druhou stranu to bylo příliš tendenční a ačkoliv si film snažil uchovat jakousi objektivitu, tak to nakonec byli demonstranti, kdo z toho vyšel jako ti hodní, co bojují za vyšší ideály. Umocnily to ještě závěrečné titulky. I přes to všechno jsem fandil policajtům.:D Zaujala také překvapiě velká koncentrace hvěz s Harrlesonem a Charlize Teron v čele a poměrně slušná akční kamera při policejních manévrech. 70% a mohlo to být lepší. ()
Tak já vám nevím. Na jednu stranu mě bavila linie s policajtem a jeho těhotnou ženou ( Harrelson, Theron), i když byla trochu přitažená za vlasy (vyumělkovaná), stejně mě scény, které mě měli odrovnat odrovnaly. Na druhou stranu mi ten film přišel strašně plochej, jednoduchej a naivní. Je pravda, že se sice režisér snaží nestranit a ukazuje kladné i záporné postavy na obou stranách barikády...ale nějak si nemůžu pomoct od pocitu, že to co jsem viděl má s realitou pramálo společného, některé scény jsou už potom zcela hollywůdské. Všechny ty bláboly demonstrantů mě neskutečně rozčilovaly a v podstatě potom i několik myšlenek, které se film snažil předat - jako že to vlastně všichni myslí dobře. Mám se na konci radovat, když propustí všech 500 zadržených, když vím, že mezi nimi je několik hovad, co ničí domy a šli se tam jen vybít? Proč mi to předkládají jako happy end? Plus některé nesmyslné pohnutky ( když Harrelson brutálně napadne demonstranta, demonstrant jen řekne:děláš jen svou práci..wtf?) mi nedovolí jít na víc jak 6/10. ()
Film ktorý chce byť pôsobivý, ale nevie to. Postavy sú tu znázornené len v základoch, tým pádom si k nikomu nevypestujete vzťah. Je to taká hra na to, kto je dobrý a kto zlý. A na koho stranu sa postavíte. Z môjho pohľadu film, na ktorý si za dva dni človek ani len nespomenie a už vôbec nad ním nebude rozmýšľať. A o to zrejme všetkým zúčastnením išlo. Takže misia neúspešná. ()
Neviem kedy naposledy som videl niečo podobné. ()
"Tak proč se, sakra, vůbec namáháme ?!" Škoda !! Tohle mohla být hodně velká pecka.. To by si však Stuart Townsend musel nejdřív ujasnit, co přesně chtěl svým snímkem, jehož téma zkrátka musí nutně vyvolávat debaty, sdělit, přidat na naléhavosti na úkor zbytečných a samoúčelných scénáristických konstruktů.. Zato tradičně skvostný Woody Harrelson - Pokolikáté už ?? - si svým úchvatným výkonem, a tak i uzavřeným dílčím dramatickým obloukem, krade většinu filmu pro sebe.. Slabého filmu s několika nesmírně silnými pasážemi !! ()
Filmy o strete polície so štrajkujúcimi sú vždy veľmi silné a plné emócii, no toto je len slabučký odvar oproti Bloody Sunday. ()
Nejsem si jistý, dalo-li se to natočit lépe. Přesto, jako film nepříliž výrazné(téměř žádný z herců neměl moc co hrát). Jako výpověď o dnešním světě, velice záslužné. Je nám předloženo, že světu vládnou bohatí. Což není nic nového. Ovšem mnohem důležitější je důraz, který film klade na to, že s tím příliž neuděláme. Můžeme se protestně postavit před vchod, kde se má uskutečnit sraz lidí, se kterými nesouhlasím, ale dostanu za to slzákem do očí a obuškem do hlavy.....ač je protestování v demokracii "povoléné"......tak si pak vyberte:-). To že se najde mezi protestujícími banda hovad, kteří si přišli jen něco rozbít a mezi policií pár sadistů, to už holt patří k lidské povaze......ale skutečnost, že můžeme povětšinou jen bezmocně přihlížet rozhodnutím těch co mají peníze, je trochu znepokojující. A proto je moc dobře, že to někdo natočil! ()
Silné kafe...Snímek mne zaujal hlavně kvůli tomu, jací jsou lidé...Jední bojují pro to, druzí zase pro tamto...Často pak bojujeme proti sobě...Podepřeno opravdovými záběry a skutečnostmi, vidíme pohled všech představitelů - nevinní lidé, policie, protestující a ti, kteří bojují za úplně jiné věci...Doufám, že podobný příběh z roku 1989 natočí někdo i u nás...To by bylo... ()
Skvěle natočené drama na pilu netlačí, ale stejně budete mít pocit, že něco na tomhle světě je špatně. ()
Pekelně sugestivní a intenzivní záležitost. Film, který mě vtáhl do děje, několikrát mi vehnal slzy do očí, a husí kůži až na prdel. 95% ()
Vzbura v Seatlli je špecifický film a v posledných asi 5 rokoch sa mi táto téma a záležitosti, do ktorých spadá tento film, stali jednými z kľúčových. Iste sa vám tento film môže zdať ako lacné uchopenie ťažkej témy, ktoré by pri mnohých súčasných režiséroch nedosiahlo ani dobrého filmu. Ja preto oceňujem, že je poňatý tak, aby z každého niečo bolo a nerozpitváva veci, lebo by zrejme určite pohorel. Nie som komunista ani kapitalista a preto mi posudzovanie týchto filmov na ľavicové, pravicové, anarchistické, konšpiračné, či označené inými nálepkami, nesedí. Súčasný systém je v tejto chvíli prežitok, priznajme si to. Je nastavený tak, aby tú zdanlivú spravodlivosť nastoľoval kapitál, prípadne rozhodnutia vlád. Samozrejme máme mnohé deformácie a ľudia stále umierajú hladom aj keď by ich bolo možné uživiť. Nepopieram, že možno čoskoro nastane stav, kde by už nebolo všetkých možné uživiť, ale to je a bude na ľuďoch, ako vedia spolunažívať a obetovať sa jeden pre druhého na zdanlivo ohraničenom priestore Zeme. Zatiaľ, ale berme ten stav, kde to možné je a napriek tomu sú mnohí znevýhodnení, lebo peniaze robia peniaze, nie každý sa narodil do prajúceho prostredia a sloboda prakticky nie je nikde, akurát môže byť vo vašej mysli, tú vám nemôžu len tak ľahko vziať. Samozrejme aj vymývanie mozgov existuje, nielen to televízne. WTO, MMF, Svetová banka, G8, Bilderberg group a iné organizácie nie sú nástrojmi demokracie, sú to nástroje moci, kde si rozdeľujú korisť a vymieňajú bábky, globalizujú svet a stanovujú mu pravidlá, aby raz bol jednotný a oni mu vládli. Avšak dokiaľ si nebude každý vládnuť sám, tak to môže dopadnúť Novým svetovým poriadkom, kde by skupina ľudí mala svoju planétu a hrala sa na najvyššieho. V súčasnosti bránia pokroku, všetko orientujú na biznis, na peniaze a tvoria svet pre netrváce pseudohodnoty. Táto akcia bola svojho času jedným z najdôležitejších vzoprení po dlhom čase zlu. Zvrhla sa k násiliu, no to aj veľa iných akcií, nie všetci sme Gándhí a niektorí ľudia ak už dôjde na demonštrácie siahnu aj po násilí, problém je však, že často nie sú schopní niečo zorganizovať a bojovať aj slušne proti zlu. Som síce zástanca mierumilovnej cesty, no aj Mahátma nabádal k boju a aktívnemu odporu, to však môže mať aj iné formy, ale musím uznať, že toto vyšlo a ľudia tu vyhrali, aj keď to malo dôsledky do budúcna. Dnes už elitári vôbec nehľadia na ľudí, takýto protest je už dnes priam nemožný. Bez ľútosti a hanby by všetkých pobili, možno aj zabili, či otrávili chemikáliami a doživotne vás sledovali a bránili vám v právach. Už existujú aj aj malé lietajúce prístroje v tvare komárov, ktoré pustia do davu, nielen provokatérov, či rozvracačov demonštrácií. Médiá sa nezmenili a manipulujú a dezinformujú, lebo nie sú slobodné a neriadia sa princípmi, ale riadia sa príkazmi majiteľov, nech už sú akékoľvek. Korporativizmus ovládol svet a práve preto som rád, že niektorí bojujú proti novodobým modlám. Tento film má veľa strihu, no je veľkým posolstvom pre ľudí, aby sa nevzdávali. Vôbec si nemyslím, žeby to bolo citové vydieranie, skôr sem zahrnuli paradoxnú a šokujúcu udalosť, či viac, aby sa ľudia zamysleli. Je to veľmi dôvtipné a je tam aj pár rozumných myšlienok, je to účelový film pre dobrú vec, aby sa ľudia nebáli vlád a organizácií, ale aby sa oni báli nás, my sme totiž demokracia. Uvedomte si, že už dnes máme systémy ako zdrojová ekonomika, existuje aj doplnok Venus project, v politike priama demokracia, ale aj iné systémy, ktoré sú spravodlivejšie a prijateľnejšie k planéte. Pre ľudí existujú projekty, ako všeobecný základný príjem, aby sa mohli rozvíjať a preto takýto film bolo treba, navyše paradoxne vznikol pred svetovou hospodárskou krízou. Tento film sa snažil zahrnúť rôzne ľudské osudy a paradoxy, aby ste to nevnímali čiernobielo, je veľmi príjemný a menej agresívny než napríklad V ako Vendeta, nie je to manipulatívny, či jednostranný film a paradoxne z časti americký a z časti nemecký, teda krajín, ktoré slobodné nie sú a sú strojcami špekulatívnej globalizácie. Film som pozeral v češtine, no neodporúčam ho v nej, nepáčil sa mi, ale keďže som ho nevidel v origináli, neviem posúdiť, či je v nej znesiteľný, mne sa však páčil, možno som príliš subjektívny, no je tu odkaz, posolstvo a najmä zaujímavý film inšpirovaný realitou. () (méně) (více)