Persepolis

Komiks je daleko lepší. V mnoha ohledech. (02.10.2010)

Nádherně stylizované karikatury položené do úrovně komiksu a stylově rozpohybované, v šedé barvě, často zahalené kouřem cigaret.. Ze začátku byl pro mě tento snímek silným kafem - těžko dnes asi někdo primárně od filmu očekává lekci z historie Íránu - jenže ona historie se nakonec zdá býti velmi zajímavou, a navíc je podávána z ruky malé, dospívající, a nakonec zralé ženy, Marjane, jejíž autobiografií vlastně snímek je. Od doby Les Triplettes de Belleville konečně další výborný animák pro dospělé. (05.05.2008)

Celkom zaujímavý film. Niektoré nápady grafikov boli obdivuhodné. Čarom nechceného je ideologicky nezmyselný pokus nahradzovať náboženskú totalitu komunistickou. (28.11.2009)

Ku Marjane Satrapi bol zivot kurva. A to doslova. Nic proti Iranu, aj ked ma vonkoncom nezaujima (a teraz uz duplom nie), ale par stoviek popletenych extremistov by si tam zasluzilo slucku. Neviem si predstavit, ze by som sa musel vzdat dennodennych skvelych pohladov na prijemne zadky v obtiahnutych dzinsoch alebo presvitajucich bradaviek cez trika :). Aj ked teraz trochu odlahcujem, byt zenou v Irane by som teda nechcel.. A ani chlapom. To by som vstupil bud do krestanskeho radu alebo by som pichal svojho spoluziaka do analu. Diky, neprosim! (11.01.2008)

Marjane Satrapi se na své dětství a dospívání dokáže dívat s nostalgií i s nadhledem. Adaptace vlastního komiksu zůstává předloze výtvarně velice podobná. Je tu řada vypjatě dramatických scén, stejně jako odlehčujících, velmi vtipných. A občas, i když se smějete, vám dochází, že to vlastně pro hrdinku samotnou nijak veselé být nemohlo. Zajímavý, ženský pohled na zcela odlišnou kulturu. (29.01.2008)

Krásná animace, spousta nápadů a krásný příběh. Persepolis je osvěžením mezi filmy. Mile potěšilo a líbilo. (31.10.2009)

Celkom vydarená učebná pomôcka o živote v Iráne. Hlavná hrdinka to v živote nemala extra ľahké ... aj kvôli tomu kde žila a čo zažila. Za jej osobný život, ale trochu môže aj jej povaha. Myslím si. 3,5* (07.06.2017)

Ačkoli filmy o válce vskutku nepatří mezi můj šálek čaje, Marjane Satrapi se s tímto tématem vyrovnala s důvtipem, humorem a svěžestí sobě vlastní. Persepolis je důkazem toho, že 2D animace má stále ještě co do sebe! Tomuto výjimečnému snímku není co vytknout. (12.05.2012)

Mohl bych dát filmu plný počet s tím jak mě hrozně uchvátil svým tématem a vizuálním zpracováním ale to bych byl sám proti sobě. Vizuální stránka je sice neobvyklá ale o nějaké atrktivitě nemůže být řeč. A příběh? Popravdě také žádná sláva a víceméně se jedná o další story na téma "jak to tenkrát bylo těžký" tentokrát z pohledu íranské dívky. Podobně jako takový "Valčík s Bašírem" (také se jedná o animovanou výpověď ale z jiného místa a jiným způsobem výpravěný) silně přeceňovaný a veskrze průměrný film. A klidně mě zbičujte. (21.06.2010)

Správny slniečkár hlása feminizmus, čím radikálnejší, tým lepšie, a zároveň podporuje islam, stavanie mešít, veď je sloboda, tak nech má každý, čo chce. Som zvedavý, ako to raz bude, keď bude tých nekompatibilných priveľa a demokraticky sa dostanú k moci, veď rozhoduje väčšina. Potom slniečkár možno zistí, že všetky tie vlajky roky dvíhal zbytočne, pretože do Európy zavítal Persepolis. A ten nenávidí najviac práve slniečkárov, ktorý ten Persepolis celý čas (ne)vedomky vpúšťali Persepolis je filmom o stratenej slobode, ale aj o tom, že bojovať za ideály sa oplatí. A tiež o tom, že keď náboženský fanatizmus ovládne štát, tak sa vraciame späť k opiciam. Umelecké dielo s presahom myšlienky, že to svinstvo sme si pustili dobrovoľne k sebe už aj na "civilizovaný" západ. (13.08.2023)

Mám vygumovanou hlavu, nechce se mi film podrobně rozebírat. Jsem si jen jist, že se mi líbilo a autorce jsem její příběh absolutně uvěřil. Nemohu dát jinak, než 100%. Poučné (nejen kvůli poznávání historie Iránu, ale i z hlediska poznávání "historie" člověka). (20.06.2009)

Zlinfest 2008: Zatím největší zážitek letošního zlínského festivalu mi trochu překvapivě přinesl tento animovaný snímek. Dívka Marjan nám v něm vypráví o nesvobodném životě v Íránu a později v Rakousku, kam ji rodiče poslali, aby ji uchránili před írácko - íránskou válkou. Film nám nabízí vtipný pohled na íránské dějiny a také do nezvykle emancipované íránské rodiny. Žádný zahalený obličej, žádný strach z rozvodu...Obrovská touha po svobodě. Nejvíc mě pobavilo spojení íránská dívka & punk! Na závěr ještě nesmím opomenout skvělou animaci celého filmu. (02.06.2008)

Málokdy se stane, že bych se na nějaký film podíval bez předchozí přípravy. U Persepolisu jsem to riskl a risk se vyplatil. Musím říct, že především první polovina filmu mě nadchla. Během prvních dvaceti třiceti minut se divák v působivé a hlavně nenásilné zkratce dozví něco málo o Islámské revoluci, o nadějích které přinesla i o krutém vystřízlivění které následovalo. V závěru film sice ztrácí tempo (možná to byl tvůrčí záměr?), ale i tak se jedná o velice kvalitní film. Dodatek - výtvarná stránka filmu je naprosto luxusní! (21.07.2011)

Neuvěřitelně silný a bolavý film. Při jeho sledování jsem ovšem měl podobný problém, jako při sledování Valčíku s Bašírem. Stylizované postavičky jsou sice půvabné, ale přece jen nedokážou předat tolik, kolik umí předat skuteční herci. Jejich mimika je velmi omezená, jejich svět plochý a černobílý. Animace má samozřejmě i své nepopiratelné výhody a tvůrci jich využili téměř na sto procent. Příběh je vyprávěn neuvěřitelně sugestivně a animace plně využívá toho, že se nemusí tolik zabývat reálnou podobou zobrazených věcí a může je pojímat spíše jako symboly bezprostředně sdělující obsah. Plně tak vynikne fakt subjektivní složky celého líčení. Přesně to ovšem může být někdy i na škodu, neboť mnoho ze zobrazených hrůz ve skutečnosti vůbec není přibarvených a přitažených za vlasy, ale naopak, velmi přesně zobrazujících neveselou íránskou každodennost... Celkový dojem: 85% Zajímavé komentáře: kinej, gudaulin, charlosina, Radek99, Matty, Galadriel, určitě i spousta dalších... (19.02.2012)

Až dosud se nestalo, aby mně byla kreslená postava protivná víc, než Gedžitka z Rychlé roty, jestli ono to nebude sebestřednou frackovitostí živé předlohy i pochybných ideálů, podbízivě podložených vulgarismy... A animace? I tu jsem viděla lepší. (20.02.2013)

Původní komix jsem nečetl, prý je dobrý. S filmem je to složitější. První část, kdy hrdinka popisuje dění v Íránu po pádu režimu šáha Rézy Pahlavího, je jednoznačně udělaná dobře a zasloužila by pět hvězdiček za vizuální i obsahovou stránku (dokonce se tu a tam najde i místo na nějaký ten vtipný moment). Ovšem druhá půlka, která už se nevěnuje íránské historii, ale dospívání sl. Satrapové, je prostě slabá a nudná. Komiks o těžkém dospívání mladých marxistů opravdu není můj šálek čaje. Marxismus a adorace levice je zároveň druhá věc, která mi ve filmu lezla na nervy. Možná to tu už někdo psal, nicméně - možná by si hlavní hrdinka odskočila z íránu nikoli do Paříže a Vídně, ale třeba do Prahy normalizačních let... Možná by jí došlo, že mezi nablblou diktaturou kléru a nablblou diktaturou KSČ není až tak zásadní rozdíl. Celkový dojem - 50 %. (07.09.2008)

Nejvíc ze všeho mi to připomínalo ty současné agitky Hřebejka a mnohých dalších, o tom, jak to u nás bylo v době komunismu všechno, ale fakt všechno děsivé, a jen pár statečných synů a dcer z bohatých rodin bojovalo proti režimu posloucháním Svobodné Evropy a Plastiků. A na dobu pak svalují všechno, včetně své rozmazlenosti a lenosti cokoliv dělat. Tenhle film je originální alespoň ve své formě a pokusech o určitou sebeironii, ale té je tam nakonec strašně málo, a na druhou stranu se a moc bere vážně. Nechci brát někomu tragické a dramatické vzpomínky. Ale tohle žel připomíná obrázkové leporelo pro děti k výuce dějepisu podle názoru jednoho člověka. Jiný by měl jiný názor, a stejně bychom nepronikli do duše Íránu, protože ani sami Íránci už se nechápou a nevědí, čí jsou. To je podobné jako v současném Sarajevu, taky je rozpolcené. Mno, divím se, že tu mohlo zaznít, že jsou to Američané a Angličané, kdo vyzbrojují obě strany konfliktu, a že CIA cvičí mučitele. Ale je fajn, že to tu zaznělo, sluníčkáři to často rádi popírají. Jinak mi ale film nic nenabídl - existuje nějaké východisko a jde věci změnit?, proč se lidi podvolují?, jak to chce chudák holka líná změnit z Francie? (Tím, že bude říkat, jsem z Íránu?), propaguje to komunistické myšlenky, nebo ne? Chybí nějaký závěr, uvědomění si něčeho. (22.01.2020)

SLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: STV 2 = 24.5.2010, v pôvodnom znení s titulkami (24.5.2010) (24.05.2010)

První kniha je převyprávěna strašně rychle a spousta věcí je vynechána. Pak naštěstí výprava zpomaluje. Ve filmu je pár scén, které zajímavě doplňují komiks nebo díky kterým jsem lépe pochopil souvislosti. Závěr je vynikající. Hodina a půl je ale na převyprávění strašně málo. Dokázal bych si představit i dvouhodinovou stopáž. Kdybych před shlédnutím nečetl komiks, tak bych filmovému zpracování možná přidal i tu poslední pátou hvězdičku. Komiks je mnohem detailnější a je více prokládán odlehčujícím a v druhé knize často drsným humorem. Film vyznívá mnohem smutněji a spoustu věcí si člověk musí z náznaků domyslet, protože se do hodinu a půl trvajícího filmu nevešly. Po doběhnutí titulků bylo v sále zvláštní ticho a asi se nenašel nikdo, kdo by neuronil slzu. Spousta holek brečela jak želvy. Takhle se mě citově nedotklo moc filmů. Nechápu, jak tu filmu někteří vytýkají podporu komunizmu. Jde o naprosté nepochopení kulturních, politických a historických souvislostí. Komunizmus v Íránu byl něco jako protikomunistický odboj u nás, znak rebélie, boj proti systému, naděje na lepší zítřky. (22.03.2008)

Pro mně osobně nudný film, který jsem dokoukal ve třech fázích. (08.04.2011)