Max a maxipříšerky

S WWTA mám stejný problém, jako někteří další. Max je pro mě hrozný, sobecký, zlý spratek a celý film jsem doufal, že dostane nařezáno nebo jinak za vyučenou. Ony i ty "maxipříšerky" nebyly zrovna model ideálního chování, každý trpí nějakou "poruchou", ale u nich se to ještě dalo snést. Z traileru jsem očekával radostné dovádění, a toho se mi ne úplně dostalo. Spíš toho, jací lidé k sobě umí být. (27.12.2009)

║Rozpočet $100miliónov║Tržby USA $77,233,467║Tržby Celosvetovo $99,991,769▐ Tržby za predaj DVD v USA $26,053,071 //počet predaných kusov 1,425,727║ Citeľne tomu chýba ľahkosť a viac otvorenejší príbeh k divákovi, dej je strašne pasívni, dohromady nič neriešiaci, je samozrejme podaní dosť civilne ale človek si chce aj film užiť a nie len sledovať citové tápanie mladého chlapca a príšeriek. Zas na druhú stranu všetko ostatné je zas spravené k úžasu, teda čo sa týka technickej stránky, či už sprievodná hudba, vizuál a samotné masky. /40%/ ...veru po príjemnom trailery som čakal viac (20.01.2010)

Atmosféra, která na mě při filmu dýchla se nedá dost dobře popsat slovy. Spike Jonze a všichni zúčastnění dali do tohohle filmu kus srdce a je to cítit. Český název se nám snaží vnutit myšlenku, že je to jen další film pro děti, ale řekla bych, že si z něj více odnesou dospělí, co maji aspoň trochu fantazie. Pravdou ale je, že mi chvíli trvalo, než si Max získal mé sympatie (zpočátku by zasloužil pár facek...). Obrazově krásný film, na kterém pár nedostatků zahladí přívětivý soundtrack. (27.12.2009)

Freude, Freude, vždycky na tě dojde... Knižní předloha Maurice Sendaka je, zjednodušeně řečeno, o tom, že "děti jsou děti" (a tak zlobí, ale jejich rodiče jim to odpustí); upoutávka na filmovou verzi slibovala oslavu dětské hravosti a fantazie, příjemný regres především pro melancholické diváky. Výsledná filmová verze ale není o neposedném dovádění a neoslavuje fantazii, nýbrž divočení slouží k socializaci hlavního hrdiny (jeho dospívání, odpoutání se od matky a závislosti na ní, zbavení se oidipovského komplexu) a dětská představivost není oslavována, ale ukázána jako únik před skutečným světem, s kterým je třeba se vyrovnat. Spíš než o adaptaci populární knížky pro děti a film pro celou rodinu se jedná o další autorský film Spikea Jonze, který se po V KŮŽI JOHNA MALKOVICHE a ADAPTACI opětovně vydává do mysli ústředního představitele, s nímž není snadné se pro jeho charakterové vlastnosti identifikovat, a v závěru si drze dovolí inscenovat scénu tak, že podvrátí smysl předtím viděného, resp. umožňuje vícero výkladů. (Jsou tradiční rodinné hodnoty potvrzeny, když neuslyšíme "povinný" dialog ve stylu omluva-odpuštění-porozumění? A pokud jsou potvrzeny, dospěl Max, jak postupně ukazovala předchozí hodina a půl?) Proč ale pořád po umění chtít, abychom se klasicky identifikovali s postavou (když je vykreslena tak, že to slouží ústřednímu tématu dospívání a chová se jako každý, i když hyperaktivnější kluk toho věku), předkládané bylo snadno čitelné a u filmu tvářícího se, že je pro celou rodinu, aby obsahoval výchovné poselství? 10/10 P.S. Soundtrack Karen O. a Cartera Burwella je výborný i na samostatný poslech, ale jinak neoddělitelný od filmu, kde jednotlivé skladby slouží k vyjádření pocitů hlavního hrdiny a rytmizaci dění. P.P.S. Docela by mě zajímalo, na základě čeho si ostatní odvozují, že byl Max sobecký a rozmezlený spratek. WTWTA ho naopak ukazuje jako osamělého kluka, kterému matka nevěnuje dostatek pozornosti, sestra je ve věku, kdy má na starost jiné věci než svého mladšího bráchu a navíc mu chybí silná otcovská figura, s jejíž absencí se během celé stopáže vyrovnává. Na rozdíl od knihy, ve které Max nemá motivaci, snímek ukazuje, proč se chová tak, jak se chová. (28.12.2009)

Hezké písničky, ještě hezčí "maxipříšerky"... a to jsou zhruba všechna pozitiva. Pokud vás dětský film zažene do kouta a donutí přemýšlet o tom, jaktože je v něm malý klučina nezranitelný, nebojí se rozpoutat nebezpečnou bitvu, dobrovolně žije v lese a nemá potřebu se ani najíst, něco je prostě špatně. Tady jde především o to, že se většinu času nic moc neděje a zábavnou "pocitovku" se z toho Jonzemu vykřesat nepovedlo. Nezapomenutelní jsou akorát Bob a Terry, protože... WTF? [Londýn] (16.12.2009)