Bruno

Brüno mi ukázal ako dokáže byť Amerika príšerne kontroverzná. Miestami je vám chudáka Sašu dokonca ľúto. Napríklad v scéne s afroamerickou komunitou, ktorá ho ihneď odsúdila. Ak nechcete ostať/stať sa homosexuálom, nepočúvajte Village People. Rada nad zlato! Oproti Boratovi nastalo šliapnutie do veľkého, smradľavého hovna. A v rámci žánru sa človek občas cíti ako pri sledovaní americkej teen komédie. Podobnosť z roku 2006 je nadovšetko jasná. Cudizinec+spoločník v USA, hádka/udobrenie. Miestami tak trápne, až som sa jednoducho musel zasmiať. Bohužiaľ, vážne len miestami. Obrovské sklamanie nevylepší ani záverečná pieseň v zostave - Bono, Chris Martin, Elton John, Snoop Dog, Slash. (15.04.2010)

No ano, dej v podstate chybi a jde o serii skecu, umne poskladanych za sebou. A je faktem, ze jsem si v kine chvilemi zakryval skoro oci, abych ty silenosti snad radsi nevidel :) Nicmene pohorsovat se nad uchylnosti ci pokleslou zabavou mi prijde tak trochu elitarske. Sasha Baron Cohen je proste vyjimecny v tom, co si dovoli a ve svete politicke korektnosti, kde uz ani neni korektni termin, "politicka korektnost (!!), bori tyto nesmyslne umele lidske bariery a proste nam dava tvrdou facku - promenaduje se na prehlidkovem mole, ovesen nahodne nalepenymi saty, krouti se jako modelka a je stejne androgynni, jako vsechny normalni modelky. Vzdyt modni navrhari si vybiraji modelky pdole toho, aby byly podobne chlapcum a pak je nuti byt hubene, jako 16leti kloucci. Proto mi tento skec prisel asi nejtrefnejsi a nejpovedenejsi. A vyborny paradox ukazal i na konci filmu - v ringu strhava z modelek saty a dav jasa. O neco pozdeji se liba s chlapem a dav je tak nepricetny, ze se divim, ze ho nekdo nezastrelil. Kdyby tam byly dve zeny, dopad by byl opacny. A to je presne jeden z tech mnoha nesmyslu, na ktere Cohen utoci... Mimo spousty analniho humoru beze smyslu :) (04.08.2009)

„Tak čo, chlapi, sme ako baby v Sex v meste, čo?“ – „Nie.“ – „A ty si ktorá?“ – „Ja nie som žiadna, ja som Tony.“ – „Presne to by povedala Samantha.“ Cohen sa pokúsil dvakrát vstúpiť do tej istej rieky. Bohužiaľ, kým BORAT bol zjavenie, pri ktorom som sa smial takmer nonstop (!), BRUNO je zadýchanejší a proste (to už) nefunguje. Kým BORAT pôsobil dojmom, že jediní, kto vedeli, že je to „akože“, boli Cohen s kameramanom, v BRUNOVI som sa stále zamýšľal nad tým, čo je inscenované a čo „skrytá kamera“. Takéto myšlienky na zábave nepridali, dvojnásobne ak už z čisto logického hľadiska bolo zrejmé, že mnohé z najvtipnejších scén sú inscenované (neviem si napr. predstaviť, že by do amerických kasární mala vstup kamera). BORAT korčuľoval na hranici medzi „akože“ a „naozaj“. BRUNO nie, penis v priamom zábere ma už u tohto človeka nerozhádže, rovnako nie politicky nekorektné vtipy (ako u BORATA, i teraz si to odnesú v podstate všetci: zvieratá, ľudia, homosexuáli, bisexuáli, návštevníci swingers party, Židia, Američania, teroristi, poľné zajace). Niektoré hlášky vydarené („Nedá si niekto sendvič?“), ale to je asi tak všetko, dokonca ani cameo ma nebavili („Prinášame vám exkluzívny rozhovor s Harrisonom Fordom. Nazdar, Harri-“ – Páľ do riti.“). Kebyže sa BRUNO nehrá na „autentický dokument“, ale bol by „normálnou“ komédiou, kde by napr. dôležité postavy hrali slávni herci, bol by výsledok vtipnejší. (27.05.2011)

Bizarní - opravdu krajně, ale ve své bizarnosti šíleně vtipný a hlavně odvážný Brüno si mě získal. Pravda, některé scény jsou zbytečně přehnané, ale jinak je to pecka. Jste-li konzervativní: afroameričan, gay, heterosexuál, milující matka, učitel sebeobrany nebo třeba voják, Sacha vás asi nenadchne, umíte-li však brát věci s nadhledem a máte-li smysl pro parodii, nebojte se šílených recenzí a běžte do toho. (17.08.2009)

Nehorázná prasárna. Cohen je naprostý šílenec, schopný ztrapnit a zesměšnit úplně každého, kdo se zrovna namane- a překvapivě mu to zatím prochází. Zatímco v Boratovi zabodoval uměním vyždímat z úplně dutého příběhu naprosté maximum a jeho oplzlý humor byl s výjimkou jedné scény dávkován ve správné, rozmanité a velmi úderné míře, zde je všechno hráno jen na jednu kartu. A to si buďte jisti, že to není žádné eso. Nevím, čeho tím chtěl Cohen dosáhnout, ale já jsem ve všech těch sprosťárnách, odporných oblečcích, vibrátorech a nekonečných narážkách na řitní otvor rozhodně zalíbení nenašel. Co se ale Brunovi upřít nedá, je obrovský elán, nápaditost a neústupnost, s jakou vletěl vstříc heterosexuálnímu světu a která protentokrát aspoň trochu zalepila ten promrhaný potenciál jednoho z nejnadanějších komiků současnosti:) Snad příště... (06.07.2012)