Sirotčinec

Bayona má rozhodně talent a hlavně díky němu (a výborné Belén Rueda) má Sirotčinec výbornou duchařskou atmosféru. Jenže jen vypiplaná technická stránka nestačí. K čemu jsou mrazivé spiritistické seance, utržené čelisti a vydařené lekačky, když je pod tím vším tuctový příběh vykradený snad ze všeho od východu po západ. Napoprvé to funguje dobře, obávám se ale, že tím to taky hasne. (18.04.2009)

Něco, co mě úplně minulo v případě Faunova labyrintu, mě dostihlo v Sirotčinci. To křehké napětí mezi dětským světem, intimním rodinným dramatem a iracionální vírou ve svět "za naším světem" tu funguje brilantně, i proto, že Bayona navozuje atmosféru přesvědčivě, lehce a s nutnou porcí pomrkávání nad "pokleslostí" téhle tak trochu viktoriánské historky. Někdy mu ujede ruka luxusně (epizoda s bábou, co to dostane do ksichtu, frenetické pátrání po synkovi, provázené odstřihy na bouřící moře - není ten film španělský?), většinou je ale velmi uměřený a chytrý - pomalé jízdy kamery na fungují mnohem lépe než prudké střihy. Sirotčinec jsem si zamiloval, včetně závěru, kde popravdě taky mohl někdo jemně střihnout. (30.01.2013)

Tak tohle me fakt zklamalo, cekal jsem nejakej atmosferickej horor a nakonec nic. Ani by nevadilo, ze pribeh neprinasi nic moc novyho a vetsina zvratu je jasna predem a ze tu je vcelku idiotskej konec, kdy to nejdriv vypada fajn, pak je z toho najednou happyend, pak zase zmena, zase, zase a zase az me ten opravdovej konec uz prestal zajimat. Jenze problem je, ze se tu vetsinou nic nedeje. Neda se tesit na naky gore sceny, pac se jedna o ducharinu, ale film nema zadnou hororovou atmosferu, zadnou lekacku a za pozornost tu tak stoji 2, 3 trosku mrazivy sceny, ktery jsou ale az nekdy po polovine filmu a tu prvni pulku sem se celkem nudil. Aspon, ze Belen Rueda v hlavni roli neni naka urvana kravka a trochu to aspon zachranuje. Ne vylozene spatnej film, ale jako horor absolutne nefunguje. (15.02.2009)

„Keď sa na nejakom mieste stane niečo strašné, často zostane stopa. Zranenie. Ktoré slúži ako uzol medzi dvoma časovými líniami. Je to ako donekonečna sa opakujúca ozvena. Čaká, kým ju niekto začuje.“ Fantastická Belén Rueda, fantastický Guillermo del Toro. Nebyť nich (a inteligentného režiséra, nepopieram), bol by to duchársky priemer, akých sme videli STOVKY. Lenže práve cit pre atmosféru a rozumné potláčanie prvoplánových bu-bu-bu scén má za následok, že SIROTINEC je veľmi smutný a krutý melancholický horor o matkách a ich deťoch. Aj ostatní herci sú výborní (ako diváka, ktorý videl stovky podobných príbehov, ma vždy poteší, ak manžel nie je hlupák, ktorý svojej manželke v ničom neverí a pri prvej možnej príležitosti ju posiela do blázinca). Hoci by to predsa len mohlo byť TROŠKA kratšie, vždy je radosť pozerať „neambiciózny“ horor, ak sa vydarí. Hoci snímka pojednáva o mimoriadne krutých veciach a končí sa pomerne brutálne, koniec je vlastne veľmi silný, dojemný a nádherný. Guillermo del Toro SIROTINCOM uzatvára svoju voľnú trilógiu „o deťoch a ich fantáziách“ (DEVIL, FAUNOV LABYRINT). (29.07.2010)

Pro v duchařinách zběhlého diváka spíše mysteriózní drama než horror. Zápletka s dětmi v rozlehlém domě tu už byla tolikrát, že předstrčí-li nám tvůrci pointu jakou chtějí, stejně snímek nemá absolutně čím překvapit. Španělům se povedlo namíchat prima atmosféru místy husté konzistence, ale bez úderného momentu (rozhodně nesouhlasím s tezí, že lekačky jsou nejlacinějším horrorovým prostředkem aplikovaným na diváka) či odhalení mi film připadal jako kvalitní sex bez vyvrcholení. A to je velká škoda, jelikož jinak El Orfanato naplňuje žánrová pravidla takřka bravurně. Jen to mrazení se jaksi nedostavilo... Z mého pohledu fanouška mysteriózna si však film nadprůměrné hodnocení bezesporu zaslouží. 7-8/10 (27.03.2008)