Kam čert nemůže

Rok 1959 v barvě. Hrušínský, Sovák, Horníček, Brodský a mladinká Hlaváčová na jedné scéně. Mladá Hlaváčová motá hlavu lékaři Horníčkovi až tak, že si on myslí, že ona je jen jeho přelud, Do toho se musí vložit kastelán Brodský jako její otec, Sovák jako předseda družstva a Hrušínský, jako ten kolega doktor realista, který nakonec má bludy sám. Já to viděl už několikrát a vlastně až teď naposledy se mi to líbilo nejvíc (2019), protože Sovák, Brodský a Hrušínský excelují v těch vedlejších rolích. (07.11.2018)

Je to blbost. Moc jednoduchý nápad, u kterého je pak vařeno z vody. Pointou je pouze to, že Hrůšovi hráblo z toho, jak se snažil zachránit a vyléčit schizofrenika. Horníček je tu ale geniální, jeho skvělý hlas a intonace zcela vévodí. A Jana Hlaváčová je krásná a tajemně svůdná, škoda, že je film tam plochý. Sovák a Brodský si to pěkně házejí. Je to trochu podobenství, mysteriózní. (30.05.2018)

To jak si s ním "Mefistofela" hraje jako kočka s myší, ďábelsky rafinovaně a přitom velice jemně a něžně je prostě úžasné. Já osobně mám nejraději scénu: "Přiznejte se, že byste byla nejraději, kdybych vás teď uškrtil." a ona mu s naprosto nevinným výrazem odpovídá: "To by mě od vás velice překvapilo." V té chvíli je jednoduše k pomilování :-) (28.05.2012)

Báječná komedie režiséra Podskalského, kde vedle Horníčka exceluje trio Brodský, Sovák, Hrušinský, to vše doplněno nádhernou a tajemnou Janou Hlaváčovou. Je jen škoda, že Horníček nedostal takový prostor i v dalších filmech. Inteligentní humor na pozadí problémů života všedních dní. Zde se naplno projevilo jeho herecké umění. Dá se na to dívat pořád. Právě, když píšu tyto řádky a představil jsem si pár scén, tak si říkám, že si to musím zase pustit. Hodnocení je jasné. 5*. (12.02.2012)

Velmi příjemná komedie, která sice začíná poněkud psychedelicky, ale velmi rychle se z ní vyklube okouzlující komedie s pohodovým a nesmírně příjemným panem Horníčkem v roli poněkud zmateného doktůrka, na něhož si nepočíhal sám ďábel, ale "pouze" žena. A pak už si jen spokojeně sedíme v křesle a sledujeme zmatky nad zmatky, které někdy přináší sám život. Hudba: Zdeněk Liška (26.02.2011)