Pasiáns

Film se opravdu povedl. Je zde krásně vidět, jak se dá téměř z ničeho (pokud pominu výborné herce) natočit skvělý film. A co je na něm tak jedinečného? Výstižný popis typických českých zástupců společnosti. Nalezneme zde téměř všechny - starší vzdělanec, který se poměrně snadno podvolí situaci; jednoduchý praktický člověk, který má potřebu se zalíbit vůdčím osobnostem; člověka, který má nutkavou potřebu určovat pravidla a stát se vůdčí osobností se vší pompou (který je slepě uznáván, do té doby, než klopítne - pak je z pomyslného trůnu sesazen); člověk, který má své ideje a drží se jich (i když se stane trnem v oku a je odstraněn nebo zdiskreditován); slabší jedinec, který chce věřit v v ideu předchozího, po nezdaru neunáší tlak situací a společnosti, načež upadá do trudomyslnosti; dále člověk sebestředný, vyčítající druhým jejich chyby a proklamující svoji dobrotu a trpělivost, která s nezdarem brzy veme za své; a nakonec člověk nepraktický, emocionálně citlivý, přelétavý, který však dovede být v napjaté situaci velmi praktický (až bezcitný). Samozřejmě herci přehrávají, aby dokázali popsat svůj charakter v tak krátké stopáži filmu. Za mě jasných 5 hvězdiček. (19.11.2013)

"Není přece důležité co chcete, ale co můžete. Tak je to." Tyhle slova z úst Rudolfa Hrušínského pěkně zamrazí po těle. Trezorovka jak vyšitá! Na premiéru si musela počkat až do roku 1990. Stejný případ jako u filmu Den sedmý osmá noc, kdy divák neví, v jaké časové rovině a kde se příběh odehrává. Všude je jen cítit zlověstné povětří, nejistota a strach. Strach z čehosi neuchopitelného, avšak všudypřítomného. Podobenství, které má svoji podstatu v tom, kdy nás okupovala vojska Varšavské smlouvy. Skupinka šesti mužů a jedné ženy uvíznou kdesi v podzemí, kde najednou nemohou najít dveře k východu. Situace se začne vyhrocovat, když jednotlivé postavy začnou panikařit a dojde i k podivným úmrtím. Je to občas šílené psycho, kdy absurdní situace neberou konce a vyhrocené scény pěkně tlačí na pilu. Do toho je zlověstně umístěná hudba Jarmila Burghausera, která atmosféru ladí k až hororovým pasážím. Rudolf Hrušínský v roli průvodce, posléze diktátora, by mohl klidně hrát šílené psychopaty, už nejednou se osvědčil, třeba v o rok starším Spalovači mrtvol. Další členové skupinky jsou precizně obsazeny : Eduard Cupák, Ladislav Mrkvička, Ladislav boháč, Josef Abrhám, František Řehák a v ženské roli dechberoucí Jana Brejchová. Nemám slov, tohle jsou snímky, které by nikdy nemohly vzniknout, nebýt srpna osmašedesátého roku. Režisér Jan Matějovský si ke spolupráci přizval kameramana Juraje Šajmoviče, který podobně jako u další Matějovského trezorovky z roku 1970 Podezření, dokázal s kamerou čarovat a uhrančivě snímat jednotlivé obličeje a oči všech zúčastněných, sochařské ornamenty (bezvadný střih) a různými nájezdy zpestřovat a budovat napětí. Nutno dodat, že velkou zásluhu na kvalitě filmu má také scénář Jiřího Hubače. MILUJU TYHLE BIJÁKY!!!!!!! (29.08.2021)

" Připravte se na nejhorší a nebudete nikdy zklamána."                                                                                                         Pasiáns mě příliš nepřesvědčil. Zápletka je skvělá. Herci jsou skvělí, i když místo divadelního herectví bych uvítala víc civilního projevu, jako tomu bylo u Františka Řeháka a Ladislava Mrkvičky. Překvapila mě strnulá poloha Rudolfa Hrušínského. Evokuje to příliš Královskou hru a Spalovače mrtvol a to podle mě není dobře. Myslím si, že v té postavě bylo víc, mohla žít víc vlastním životem. Podzemí by slušel možná víc undergroundový kabát, ale dobrá, šlo o alegorii. :o) Jířího Hubače mám ráda, ale tentokrát mi nepronikl k srdci. (18.08.2014)

Spalovač už nespaľuje, ale zato s uhrančivým pohľadom rozdeľuje úlohy a panuje nad skupinou turistov. Sprievodca navodzuje atmosféru okupácie každou druhou vetou a navrhuje zmierenie, s ktorým sa každá postava vysporadúva inak. Napriek ústrednej dvojici mojich obľúbených hercov ma film nezaujal nadpriemerne, je bez záveru, asi práve takto reflektuje situáciu. –––– A když už musíme čekat, není rozumnější čekat v klidu a pohodlí? (20.08.2014)

Trochu mi vadil nijaký konec a některé peripetie nebyly domyšlené, ale celkově to má úžasnou atmosféru, ten strach a klaustrofobie by se daly krájet, navíc vynikající herecké výkony, zvláště pak ve chvílích, kdy jde o psychologické vykreslení změn v chování postav na základě podivné situace. Odkaz k tomu, že Československo zůstalo náhle zavřené ze všech stran bratrskými vojsky a je "jen slyšet kroky" někde nahoře, je jasný. Ale film funguje sám o sobě i jako horor. (03.02.2013)