Poslední údolí

Na rok výroby 1971 se setkáváme s velice zdařilým a nadčasovým snímkem. Netvrdím, že se postavy ve filmu chovají úměrně první polovině 17. století, ale to snad ani není možné po tvůrcích chtít. Postavy sice mají naprosto moderní uvažování, ale přece jen jsou respektovány určité hranice (církev, Bůh, modlářství, konflikt protestantů s katolíky, ve kterém nakonec už nikdo nevěděl kdo je kdo). Musíme si uvědomit, že tehdejší průměrný věk nebyl vysoký a jestliže válka trvala třicet let, bylo mnoho lidí, kteří nic jiného než válku vůbec nezažili. Proto se mezi lidmi množily apokalyptické vize, vznikaly sekty, lidé se stávali otrlými zabijáky atd. Žoldnéřské tlupy pobíhající po Evropě nerozlišovaly, ke které straně kdo patří, neboť nebyly placeny skoro vůbec a žily spížováním z okolní krajiny. Pokud se tedy objevil někde velitel, který byl schopen takovéhoi úsudku, jako v našem filmu, byl to skutečně "velký muž". Šlo o to, přežít třeba jen o pár dní navíc, což byl ten "dar života", o kterém se ve filmu hovoří. Ohledně tématu doporučuji také velmi zdařilý film Komediant Otakara Vávry, ten je snad ještě syrovější. 85% (27.10.2014)

Protestanti protestují, katolíci katolizují a všichni dohromady dělají ke spokojenosti toho fousatého strejce to, co šlo církvím vždy nejlíp - kradou, vraždí, rabují a znásilňují. Nu což, v upjatých mantinelech desatera trochu toho rozptýlení nikdy nezaškodí, že ano! A ke spláchnutí morálky a svědomí do hajzlu přece vždycky postačí třikrát Zdrávas, dvakrát Otčenáš a jeden hned spinká jako miminko dřív, než by jste řekli bigotní zmrd. Kulantní kombinace Masa a krve se Srdečnými pozdravy z kožených kalhot, kde si arabáš jako poleno střihl roli árijského učitele, ukazuje nejen odvrácenou prdel krásné a romantické doby, ale i to, jaký že to poctivě "vydobytý" majetek chtějí ti zasraní černoprdelníci dneska vracet. Pokud opravdu nějaký ten jejich lhostejný stvořitel existuje, musí peklo praskat ve švech. (19.05.2011)

"Všechno ve jménu božím. Celé národy byly vyvražděny ve jménu božím..." Zdařilý historický snímek zasazený do doby třiceleté války nepostrádá typické velkolepé bojové scény plné krvavých obětí, ale daleko více mne oslovily dialogy na pozadí ústředního konfliktu dvou náboženských ideologií. Do vesnice se svým odílem připutuje Rytíř, který si nechává říkat Kapitánem, s nekompromisním postojem, ctíc zásadu plnit svoje povinnosti až na cynické úrovni ("Dělám jenom to, co je nezbytné... nic víc. Když je nezbytné zabíjet, zabíjím... bez přemýšlení."). Přesto z něj a celkově té jeho zásadové povahy a způsobu, jakým se nejen před tulákem Vogelem prezentuje, jde jisté charisma. Kapitán se pro mne záhy stal sympatickým hrdinou, kterému jsem fandil a mnohé jeho výroky mají nesmírně nadčasový ráz, zejména ty směřující proti (nejen) náboženskému fanatismu, nebezpečnému z jakékoliv strany "ideologické barikády", které pak trefně a mrazivě podtrhuje další vývoj příběhu s upalováním za podezření z čarodějnictví... Poslední údolí je filmem, který rozhodně stojí za vidění, minimálně kvůli silné myšlenkové rovině a pro spřízněné diváky určitě i kvůli hereckému výkonu Michaela Caina. Líbila se mi i vedlejší romantická linka kolem vztahu Kapitána ke chudé Erice, jež nabídla minimálně dvě nezapomenutelné scény... jednu s hrou s kostkama a druhou na závěr. Ale celkově jde o filmový kus, který mi asi stačil vidět jednou. 75% (26.07.2020)

Je zajímavé, že tenhle film jsem velkou spoustu let neviděla a teď jsem na něj narazila u jednoho uživatele v oblíbených, rozklikla - a v okamžiku se mi vrátil a já nechápala, jak jsem na něj mohla zapomenout.Clavell -záruka kvality.A já bych nechtěla být v téhle době ani chvilku,ta krutá třicetiletá válka, která se na chvíli zastaví v jednom alpském údolí, ta která zlikvidovala a zabila všechno,ta teď musí na nutnou chvíli vyhlásit něco jako příměří, k velkému potěšení už tak zdecimovaného obyvatelstva.Ženy by mohly vyprávět. A tak Omar Shariff a Michael Caine proti sobě na pozadí Alp ,v jedné vesnici, kde se ještě nějaké zásoby dají najít,můžete i někoho zabít a hrát si na dobyvatele. Ta nesmyslnost války a fanatismus některých kněží, kteří jsou ve jménu víry schopni čehokoliv....skvělý film s nádhernou hudbou a jasným postojem autora k církvi a válce. Co chtít víc? (15.02.2013)

Chraňte jej jako šperk. Udržte jeho výjimečnou křehkost, ten poslední pohled na "mír" v klenotnici mlčení. Zadržte strachu a bolesti šíření. Bělostný anděl už nesmí být nabodnut na rožeň pekelný. Panenský kraj zanítila zlá pověra. Nízký, špinavý lidský mrav podnítil svár. Krvavý pozemský sluha Boha. Nicotný druh člověka, toť mor sám, jenž šíří se jako nákaza. Atakem válečné vřavy, léčkou hříchů, v ďábelské horečce baží po moci dál a dál...a Omar - "vdovec" z cizích zemí, čaroděj kořenů tajemných, uhrančivý v tváři on, omamující, mystický hlasu tón, to zase pan Edoušek vyslal do mých oušek nejlahodnější, nejpoctivější manu, mistrovský chod, vrchol charismatu dabingových škol. (12.09.2017)