Monty Python v Hollywoodu

Trochu zklamání, i když rozhodně ne z Monty Pathonů samotných! Jenom ten zážiten nemůže být takový, když poblikum zuřivě hvízdá a křičí ještě před začátkem skeče a navíc hercům málem napovídá text. To, že všichni diváci znají Létající cirkus nazpamět jim jde samozřejmě k dobru, ale požitek z vystoupení to poněkud kazí. (02.12.2009)

Povedené vystoupení již tehdy neexistujících Pythonů. Skeče jako "Papež a Michelangelo", "200 metrů neplavci", "100 metrů pro lidi bez orientačního smyslu", "Fotbal filosofů" nebo "Bombarďák Harris zápasí sám se sebou" jsou prostě skvělé. Nelze hodnotit jinak, už jen proto, že jde o poslední vystoupení Pythonů s Grahamem Chapmanem. Víte, jaký je rozdíl mezi milováním na kánoi a americkým pivem? (05.02.2003)

abych odpověděl na Anglieho otázku, jaký je rozdíl mezi milováním v kánoi a americkým pivem: It's fucking close to water! ale teď o něčem úplně jiném. je to příjemná vzpomínka na Pythony, ale bohužel tam hlavně opakují, co už se dříve osvědčilo (abych trochu doplnil, ještě skeč: Ministry of silly walking, skeč o Brucech, skeč o filozofickém fotbale německa a řecka, World forum s che guevarou, mao tse tungem, karlem marxem a leninem,skeč o Červené karkulce, skeč o mrtvém biskupovi z Leicesteru). nových scének je tam velmi pomálu (snad dvě nebo tři), což je hrozná škoda, protože ty, co jsou nové jsou stejně dobré jako ty starší (o vývoji humoru, o tom, jak boháči vzpomínají na doby, kdy byli chudí) škoda, že je to jenom tak krátký. ale občas mi vadilo, že sklouzli do až záchodovýho humoru (pozvracení se terry gilliama při skeči o hygienické kontrole ve firmě Whizzo). ale to je jen malá vada na kráse a vadí jenom mně, imperfekcionistovi. (19.01.2006)

Tak jako je Létající cirkus stvořený pro televizi, je Live at the Hollywood Bowl nejlepší naživo, proto nemůže nikdy na obrazovce vyniknout více než Pythonovic jiné eskapády. Pokud ale více jak hodinu sledujete ty nejlepší scénky s občas přidanou písničkou a ještě se do toho pánové nebojí vyjít směrem do publika, tak to nemůže dopadnout jinak než geniálně. (14.06.2007)

V komentároch ku Pythonom sa často spomína, že na vystúpeniach opakujú svoje skeče. A to má byť kritika. Len tak pre porovnanie; keď ide na turné kapela, tiež prezentuje svoj súčasný album, pridá nejakú klasiku a sem-tam nový song. A keby aj, je zrovna u nich opakovanie problém? Keď opakujú tie najlepšie, najoriginálnejšia a najšialenejšie gagy, čo kedy hlava intelektuálneho zhúleného perverzáka, alebo Božia ruka, stvorili? Keď je výsledkom repetitívnosti, stále rovnako nezastaviteľný Idle, kamenný ksicht Grahama Capmana, "operný" hlas Jonesa, "švihlá" chôdza Cleese-ho, lietajúci spievajúci Gilliam na lane, alebo všetko, čo povie alebo znázorní Michael Palin, originalita stráca časť svojho významu. Oni sú skrátka výnimka, je to tak. Vždy som chcel byť ....................................................................................... drevorubač ! (28.07.2014)