Ano, šéfe s Gordonem Ramseym

Žasnout lze jen nad tím kolik lidí sežere tento pečlivě připravovaný, uměle dodělaný a řádně připepřený pokrm. Stačí přidat pár konfliktů, sprostých slov, dostatečně drsných záběrů a z postaršího, obtloustlého individua uděláme poloboha z kuchyně a žrádlo pro stádo je hotové. Nic proti soutěžím ve vaření, nic proti radám zkušenějších a konstruktivní kritice nedostatků, ale takováhle ubohá umělá reality-show je jen Big brother v kuchyni. Těžko pochopit, jak někdo může uvěřit autenticitě emocí lidí, kteří mají kameru před ksichtem. Je to tak naivní, jako očekávat při pohledu na zvíře v kleci obraz jeho přirozeného prostředí. Ale samozřejmě nejde jen o kamery a případnou nervozitu, tady se pod bičem autorů předvádějí pečlivě vybraní narušení exhibicionisté. Nejde o vaření, nejde o restauraci, jde jen o ty konflikty - a v tom případě bych si rovnou mohl pustit Ulici nebo Ordinaci. (13.12.2015)

Nápad se zachraňováním uvadajících restaurací je sám o sobě zajímavý, ale bez schopného průvodce a dobře vytipovaných "putyk" by brzy padl na hubu jako mizerné pokusy o reality show na českých televizích. Gordon Ramsay je ale borec s vyzáží věčně vypruzeného buldoga a když nastoupí na scénu, je to jako když otevřete v zatuchlém bytě okna a dovnitř vpluje čerstvý vzduch. Tenhle mezinárodní gurmán má shomanství v sobě a nekonečné fuckování povznáší výš než třeba Judd Apatow a jeho crew. U Ramsaye je jasné, že všechno, co vyřkne, jde takříkajíc od srdce a je na něm pokaždé vidět, že trpí, když se dělají věci v kuchyni či na place blbě. A o to jde. Díky Ramsayeovi má divák pocit, jako by se účastnil celé záchranné mise on sám a prahne po tom, aby se místní "čtyřka" vrátila do pozice lokální jedničky. Nízký počet epizod na sezónu navíc zaručuje, že si Ramsay může vybrat skutečné perly, u nichž je třeba nasadit rozdílné postupy zaručující nekonečné možnosti zábavy. Je to poučné pro obě strany, zábavné jakbysmet a v rámci škatulky naprosto bezkonkurenční. Pohlreich je fajn, ale Ramsay je boží. (18.03.2009)

Zatímco Zdeněk Pohlreich (ač ho žeru) šokující zjištění mnohdy raději řeší jen s kameramanem někde za rohem, Ramsay se s tím nepáře a s personálem si to vyříká pěkně od plic a na místě. A mnohdy i se samotnými hosty. Když všem nadá do tlustých prasat, divák zírá. Nad stavem ostrovního restauratérství se můžeme usmívat stejně jako nad tím naším, hlavní hrdina moc dobře ví, jak to v byznysu chodí, a především ví, jak to v něm vypadat nemá. Pohlreicha jsem hltal každým dílem, britskou verzi zase tak nakoukanou nemám, nicméně hlášky „našeho“ šéfa mi přijdou víc smrtící a trefné zároveň. Poznal jsem českou i britskou gastronomii z obou stran myslím docela pečlivě, takže každý díl o záchraně uvadajících podniků má pro mě speciálně osobní příchuť. (13.06.2014)

Keďže som tu v poslednom čase niekoľko krát silne degradoval žáner zaoberajúci sa televíznou gastronómiou, tak som si povedal, že by som sa mal preklikať ku nejakej tej výnimke. Aby si náhodou niekto nemyslel, že trpím nejakým kuchynským komplexom alebo že som bláznivý anorektik. To nie, ani náhodou. Dobrú žranicu milujem. Ale relácie o varení a vecami s ním spojenými stále považujem za veľmi nízku kategóriu televíznej zábavy. Avšak i tu existuje zopár programov, ktoré sú celkom dobre spracované. Napríklad tento - "Ramsay´s Kitchen Nightmares". Šéfkuchár Gordon Ramsay má silnú charizmu a macho gule. Jeho reality show má nápad a náboj. Patrí do prvej ligy v televíznych gastro projektoch. *** (14.01.2014)

ja vôbec nemusím takéto relácie ale Gordon je zaujímavý týpek, ktorý jednoducho vie zaujať a dá sa na neho pozerať. Síce sa občas ťažko pozerá ako tam kritizuje kuchárov ale vidno na ňom že to s nimi myslí vždy po dobrom a nevzdáva to. Niesom vbec priaznivcom takýchto vecí v telke ale toto má v istom zmysle svoje vlastné kúzlo (19.04.2015)