Hoffa

V politických filmoch divákom častokrát nejde až tak o umeleckú hodnotu, ako o historické fakty o historických postavách. Lenže k tomu si stačí prečítať pár riadkov na Wikipédii, ako už spomenul Matty. Tvorcovia týchto príbehov to tiež vidia inak. Vkladajú do nich svoju kreatívnu a názorovú optiku, a preto sú niekedy tak veľkolepé či kontroverzné (viď počiny Olivera Stonea). DeVitovi sa to podarilo tiež. Trošku amerického pátosu, ktorý má za úlohu glorifikovať osobnosť s pochybnou povesťou, a mnoho tvorivých perál vystavujúcich na obdiv kameru (kolážovité zábery pripomínajúce Briana De Palmu), scenár, aj hercov. Herecká zostava sa tu stretla skutočne kvalitná, čo mám práve na týchto "väčších" filmoch rád. Disponujú istým duchom doby, ktorý nám vždy bude pripomínať, ako to vtedy asi v šoubiznise vyzeralo. Podobne ako napríklad prostredie odráža tvár samotného miesta zachytenú v čase. Zase som sa nechal uniesť, ale na záver sa chcem ešte vrátiť k Hoffovi. Organizovaný zločin a politika možno k sebe inklinujú prirodzene. V oboch sa predsa jedná o individuality vzbudzujúce rešpekt más a tým nadobúdajúce niečo ešte hodnotnejšie než peniaze - moc. Toť vše, pod týmto textom si môžete ako podklad predstaviť americkú vlajku a následne si privodiť orgazmus alebo infarkt, to už podľa vkusu. (19.10.2014)

Táto časť americkej politickej scény, ktorú predstavoval Hoffa so svojimi odbormi je mi ďaleko vzdialená, takže film beriem aj ako minihodinku dejepisu. Čo je v tomto prípade pozitívne. Pozitívnych je ale viac vecí. Cez veľmi podarené double DeVita s majstrovskou podporou Nicholsona, veľmi efektné paralelné rozprávanie a strih až po pomerne nenudiace tempo. Film ale nie je žiadnym psychologickým rozborom, nenechá diváka načrieť do osobnosti ani jednej z hlavných predstaviteľov, čo je mimoriadna škoda. Opiera sa viac-menej len o vecné fakty, čo uberá aj na možnom vyústení, ktoré ponúka záver. 75%. (15.11.2007)

Toť zvláštní film. Střízlivou - až divadelní - formou natočený životopis pro našince nepříliš známé postavy amerických politických dějin, mafiánského odborářského vůdce, kontroverzní osobnosti s prapodivným koncem... Čtyři a půl zaokrouhleno tentokrát nahoru. Kde se to jen v tom malém chlapíkovi bere... - - - P.S. Jen tak mimochodem - přemýšlejme o těch našich vůdcích pracujících - bez legrace... (13.10.2005)

Hoffa přesně naplňuje škatulku "hodnotných" životopisných dramat i s absolutně nudnou filmovou estetikou 90. let. Vybavil se mi při sledování Stoneův mladší Nixon - také naprosto nevýrazný, předlouhý snímek, sloužící pouze ke zvýšení neuspokojitelného ega hlavního představitele. Fušérsky režírující Danny DeVito má navíc ještě smolíka, že "nějaký" americký odborář průměrného Evropana prostě nezajímá. 50 % (31.07.2010)

Do teď jsem nevěděl, že nějakej James Hoffa vůbec existoval a upřímně řečeno, je mi život týhle odborářský vyžírky celkem ukradenej. Na film jsem se podíval, protože Jack Nicholson tam hraje hlavní roli. Jack Nicholson byl tradičně přesvědčivej a herecky mu zdatně sekunduje Danny DeVito. Jako režisér už je ale horší. Mam pocit, že film je natočenej pro lidi, který znaj životopis hlavní postavy a tady dostanou nějaký ty pohyblivý obrázky. Já třeba o Hoffovi nic nevěděl a tak jsem se v tom hned od začátku poněkud ztrácel. Asi po 3/4 hod jsem sledování přerušil a šel jsem o něm googlit nějaký informace. V češtině o něm nenajdete prakticky nic. Maximálně doslovně přeloženej článek z wikipedie, kde se dozvíte třeba to, že je Hoffa pohřben v novém svetru (New Jersey). Tak jsem si o něm teda něco málo zjistil a vrátil jsem se k filmu. Těch pár informací mi pomohlo v tom, že jsem se aspoň trochu orientoval v ději, ale žádnej extra filmovej zážitek mi to nepřineslo. Nevim, kde udělali soudruzi chybu, ale já jsem se u toho dost nudil a přitom život Jamese Hoffy rozhodně nudnej nebyl. Je tam několik zapamatovatelnejch scén (vrcholem celýho filmu je pro mě scéna ze soudní síně, kde Hoffa strašně stírá Roberta Kennedyho), ale v těch 140 minutách se ty lepší okamžiky poněkud ztrácej. Mam pocit, že se z toho dalo vyždímat víc... 60% (24.01.2010)