Duna

Knihu Franka Herberta mám mezi knížkami již několik let, ale otevřel jsem jí až díky filmu Denisa Villeneuvea. --- Rezonance, které jsem prožil během dvou třetin filmu, se blíží nejintenzivnějšímu audiovizuálnímu zážitku ze všeho, co jsem doposud na plátně viděl a slyšel. Jedinou slabinou filmu je upadající tempo v poslední třetině, což je ale nízká daň za to, že namísto 3 hodin materiálu uvidíme dohromady nejspíš 5. Arrakis mě do sebe vcucnul způsobem, že se druhého filmu bez přečtení knihy nedočkám. Ten zvuk, a ten obraz!!! Videno 2x v kine. Ps: Dune je film, který je spíš "pocitem", než příběhem - pro mě velice vzácný a intenzivní zážitek. | CS Anděl Praha, 20.10.2021 | (20.10.2021)

Vizuál i audio, to vše je bombastické, a jsem rád, že je tu po čase AAA sci-fi, které není blbostí pro děti, ale vyšším uměním. Bohužel příběh je nepříliš zajímavý, plný patosu a politikaření a zub času je na něm vidět hodně (ano, i Star Wars jsou mladší). Před filmem jsem koketoval s myšlenkou přečíst si knižní ságu a po filmu jsem této myšlence dal košem._______ Viděno v IMAX, po mnoha letech jsem byl na 3D (protože 2D nedávali) a zážitek mi to dost zkazilo, NEDOPORUČUJI, strašně tmavý obraz a neustálé přeostřování a otáčení hlavou (4. řada, zadnější již obsazené), nikdy víc!_______ Vedle nás seděl otec s asi 6letou holčičkou, kterou to (překvapivě) nebavilo a táta jí musel furt něco vysvětlovat. Někteří rodiče nemají soudnost. (26.10.2021)

Tady není o čem. Film je to obrovský a je neskutečně emocionálně prázdný, ne moc zajímavý a většinou jde jen o demo verzi, kdy s dalším rozšířením bude hodnotnější. Takhle si špičkový film nepředstavuji. Přirovnání k LOTR, SW či Matrixu jsou také zcestné, už ty jejich první filmy fungují bezvadně a samostatně. Jenže Duna, nuDa. (14.12.2021)

Denis Villeneuve je jeden z mých nejoblibenějších režiséru a každý jeho film je zlato. Duna není výjimkou. Úžasná adaptace, skvostný a vypiplaný vizuál, perfektní obsazení plné silných výkonů a dokonalý styl zkombinovaný s unikátní estetikou. To vše je Duna. Příběh o rodu Atreidů chycených v nepříjemné politické situaci a příběh Paula, který musí dospět a ujmout se své role. Baron Harkonnen je jednoduše jeden z nejnechutnějších a nejděsivějších zaporáků posledních let. Duna také rozpitvává témata enviromentalismu, politiky, kolonizace a to ve světě, který působí zažitě a jako skutečné místo. Nedostanete typický dobrodružný blockbuster, ale dost chladný svět, kde fandíte vaším postavám, protože jsou nejméně morálně odporní ze všech okolo. No a pokud se vám líbila Duna, je na čase dát šanci předchozím Villeneuvovým filmům. (10.01.2022)

// Pět řad politiky ze Hry o trůny narvaných do dvouapůlhodinového filmu, který je paradoxně i přesto velice pomalý jak v budování světa, tak napětí. Jenže v tomhle případě jsou ty komornější momenty opřeny buď o skvělý soundtrack, nádhernou kameru, nebo výborné herce (Rebecca Ferguson je tady neskutečná), takže se člověk v podstatě jen modlí, aby to kvůli tomu celé neskončilo moc brzy, protože ještě nemá dost. Takový hlad po zápletce jsem v kině neměl ani nepamatuju, Villeneuve ale naštěstí nepřestává servírovat. Ať už jsou to dechberoucí akční sekvence, momenty zrady, či hutné vize toho, co se teprve stane. Je to vlastně strašně fajn vidět na velkém plátně zase jednou nový svět představovaný s takovou důkladností, jako to kdysi činili Lucas, Jackson, nebo třeba právě Benioff s Weissem. Villeneuve na to jde sice trochu jinak, jeho film se tak oproti těm výše zmíněným látkám dost vymyká, a určitě to nesedne každému, pokud na tu jeho hru však přistoupíte, čeká vás ten typ zážitku, který se v kinech objeví jen jednou za pár let. Užijte si ho. 9/10 (23.09.2021)