Dokonalý únik

Svaté Oahu zase jednou, to tedy byl ale dokonalý úlet... °-/ . . . Scénáristická onanie završená >kakčními< výkony hrdinů s kadencí 60 grimas za minutu, trendy kamerka jak z mrdketingového spotu na podporu hawaiské turistiky mladých a neklidných párků na líbánkách a tisíckrát už vyvařená žánrová klišátka završena koncem tak pitomým, jak jen se dalo čekat. Semo tamo pak mezi spoustou idiotského žvanění nějaké ty silácké kecy chlapců a dívčí plky o pínisu, nějaké ty dějové kraviny a nelogičnosti s očekávatelnými zvraty a už je to uděláno, už je to hotovo, záporák skončí jak jinak než s efektně vystřeleným mozkem a divákův mozek prchá k nějaké skutečně žánrové oddechovce. - - - P.S. Proč mě pak ta zdejší adorantská hodnocení a komentáře už ani nepřekvapují ví v Honolulu. Tak vylulat a... - - - - - (Poprvé viděno 29.1.2013 na dvd /s původní zvukovou stopou a č. titulky v originálním formátu obrazu/, hodnocení 7395., komentář zde jako šestistýsedmdesátýdevátý - 30.1.2013) (30.01.2013)

Báječná příroda, krásná příroda, nádherný ostrov...příběh se snaží hrát s divákem hru, jenže ho nenapsala A.Christieová. Zvrat s flashbacky film úplně zastavil a pak už dodýchal k finále. Co uděláte, když budete stát na skále a někdo se šplhá k vám, přehodí jednu ruku, funí, snaží se zachytit druhou rukou? Skopnete ho, ne? Tak jedna z postav mu vrazila nůž do ruky a s jekotem utekla.... A od Jovovichové, co normálně zvládne s přehledem deset chlapů i více, bych čekal lepší výkon. Dobře, nebyl to Resident Evil, ale to vědomí mi vadilo. Jovovichová je zkrátka akční hrdinka, a tak jí jiné polohy nevěřím. Jako oddechovka vcelku dobrá zábava, víc než lehce nad průměrem ovšem není. (17.12.2016)

Režisér se očividně několik dnů před započetím projektu, ze kterého se nakonec vyklubal Dokonalý únik rozhodl, že vezme nabroušenou sekyru, se kterou se ohání Timothy Olyphant, a snímek přesně v půlce rozetne. Vznikly tak dvě poloviny průměrného thrilleru: prvních čtyřicet minut je nudná slátanina o procházení se Hawaí, které připomíná Modrou lagunu, občas s nějakou zajímavější scénkou (sledování vetřelců, překonávání srázu). Jenže i tak je to hrozná nuda, a kdybych zběsile nechroustal pop-corn, snad bych v sále i usnul. Pak se ale stane něco zvláštního, a druhá polovina dává konečně vzpomenout na to, že Twohy je ten, co natočil bezvadnou Černočernou tmu. Nefalšované akční peklo prezentované divákovi jako napínavý thriller plný klipovitých záběrů se po černobílem flashbacku (ne nadarmo je ve filmu zmiňován snímek Natural Born Killers) vyvalí z plátna, a já si konečně až do závěrečných titulků říkám: jo, na tohle jsem přesně šel. Verdikt: prvních 49 minut jedna hvězda, zbylých 49 pět hvězd. Zprůměrovat si to umí každý. (14.12.2009)

Dobrou polovinu stopáže se Dokonalý únik pohybuje v celkem známých thrillerových vodách a míří si to k jasnýmu konci, kterej by asi každej očekával, i když já tušil, že to tak jednoduchý nebude, jenomže, i když se film pokouší o šokující zvrat a daří se mu to, tak tim vlastně celej příběh děsně postaví na hlavu, vůbec tomu nepomůže asi 10ti minutová flashbacková vysvětlovací pasáž a nezachrání to ani hodně dynamicky natočených posledních 20 minut, kde režisér ukázal, že je rozhodně nápaditej. (22.10.2009)

Nebudu si vymýšlet důvody, proč dát nízké hodnocení. Ono by se jich pár našlo, ovšem tohle je tak dokonalé GP, že se před každým dalším zhlédnutím neskutečně těším. Dva ideální páry na ideální dovolené, plné nádherné přírody, tisíců odstínů zelené a s párečkem vrahů někde v okolí. Steve Zahn na sebe oblékl vážnou roli (která mu překvapivě sedne), Milla Jovovich se pro změnu trošičku zkrotila (což jí naopak moc nesedne), ale k sobě se tito dva hodí a dávají divákovi pocit uvěřitelné dvojky. Dokud však na scénu nenastoupí übercool drsňák Timothy Olyphant s ultramňamózní Kiele Sanchez (kterou, kdybych byl mladší, bych si ihned nalepil nad postel k večernímu dovádění...). Postava Timothyho Olyphanta si bere to nejlepší z Bournea, Odstřelovače, Komanda a Barona Prášila a evidentně to funguje. Timothy si mě okamžitě získal a po Dokonalém úniku (spolu s Podivnými) se dostal mezi mé nejoblíbenější. Nicko by si zasloužil vlastní film (a nemuselo by zůstat u jednoho), jsem zvědav, jestli se toho některé studio chytí. Každé přemýšlení o záporech okamžitě smetou ze stolu myšlenky na kozu, Frajera Luke, posledních dvacet minut a na Kiele. Ne, nepůjdu pod pět ani kdybyste mi ruku na půl řezali. (09.08.2010)