Paví pírko

Pohádka s takřka Shakespearovskými dialogy v dospělém téměř politicky laděném duchu o potížích královlády, nástupnictví. Fantastické kostýmy, lokace, neobvykle podaný žánr pohádky spíše ve stylu legendy, dramatu. Špičkové obsazení, herecký výkon Dočolomanského, nádherná výprava, vynikající hudební stopa (V. Godár, C. Debussy). Psychologie postav, téma osudovosti, lásky podané tak jako nikde jinde a předtím, bravo československá koprodukce. Určitě to není pro každého, ale neobvyklý klenot dob dávno minulých, který má neskutečnou atmosféru a vtáhne vás svojí pochmurnou atmosférou a nelítostnou konfrontací hlavních postav. (20.01.2020)

Nebyť tých zopár dementných monológov ako z telenovely, ktoré nám prezrádzajú myšlienkové pochody postáv a záverečnej scény na lúke, bol by som spokojnejší. Pávie pierko nie je nijako zvlášť výpravná rozprávka, na Soľ nad zlato v žiadnom smere nemá, avšak má svoju kúzelnú atmosféru, vďaka ktorej sa stala vianočnou klasikou. I keď iba v druhom slede. Dočolomanský môže kľudne hrať aj záporné postavy, najmä, ak sa poučia. No a do Vejmělkovej sme boli kedysi na základke všetci platonicky zaľúbení (myslím ľudí nad 30), takže dokážeme pochopiť aj mladíka, usilujúceho sa o ňu aj napriek tomu, že ho nemiluje...Opakovačka po 15 rokoch a ďalšia bude už asi len s deckami... (28.12.2013)

Slovenský Plaváček s krásnou českou princeznou, hezkým králem, kterému ani Plaváček - Paví pírko ani jeho nevlastní bratr nesahají ani po kotníky a krásnou královnou. Kdyby byl Paví pírko řízek, byl by po konfrontaci s nevlastním bratrem, synem rybáře, která skončila jeho pádem ze skály, aspoň opravdu hodně dobře naklepaný. Chudák pták zlatohlav, nebo jak té zlaté slípce říkali, by to za chvíli byl pták nudista, jak všichni chtěli aspoň jeden zlatobrk. (27.12.2011)

Po léta pozapomenutý koprodukční film, teprve v roce 2009 opatřený českým dabingem (který je daleko horší než původní slovenské znění). Pohádka s filozofickým přesahem určená spíše pro dospělé a starší děti, kterým nedostatek vnější akčnosti bohatě vynahradí krásný, málem shakespearovský text dramatika Josefa Topola, který si pro něj vypůjčil několik motivů z Erbenových pohádek. Absolutorium si rozhodně zaslouží spojení hudby (V.Godár, C.Débussy) a slova místy připomínající melodram, rafinovaně zvolené, mimořádně fotogenické exteriéry (Středohoří, Kost, Zvíkov, Most…) v různých ročních obdobích a opravdu dechberoucí kostýmy J.Jelínka (evidentně inspirované ilustracemi v pohádkových knížkách z konce 19.století) a vůbec celá – a důsledně dodržovaná! – „gotická“ stylizace. Královský pár je dokonalý, E.Vejmělková jako princezna je krása sama. Pohádka zase trochu jinak, dle komentářů tady uvedených ale určitě ne pro každého… (02.01.2010)

Ťažko filozofický príbeh. Rozpravkové boli len kulisy, ale tvorcovia to poňali ako antickú tragédiu na motívy Plavčík & Vratko alias Tri zlaté vlasy a.i. Hudba len prehlbovala depku z celkovo ponurého deja a nebyť excelentných hercov tak to zabalím po 20-tich minútach. Predabovanie českých hercov mi tiež rezalo uši, ale uznávam že je to o zvyku. 62% (08.01.2024)