Plaváček a děd Vševěd

Herecké výkony by mohli byť lepšie. Potešili len starí harcovníci Lasica a Dočolomanský. Skrátka herecký talent je dôležitý aj v plytkých rozprávkach. Avšak dej je naozaj veľmi dobrý a diváka zaujme. Ide totiž o akúsi dobrodružnú výpravu do tzv. rozprávkového Mordoru/k Vratkovi. Ešte aj naši "hrdinovia" sú dvaja (Sam a Frodo). Takže určite zaujímavé, aj zábavné, milé, trochu zle obsadené. (26.12.2018)

Zaujímavá fantazijná rozprávka, hoci má aj otravné prvky. Števo Skrúcaný (zjavne vo svojom debute) dabovaný Dušanom Jamrichom je pre mňa dodnes zaujímavá haluz, a účasť Lasicu a Satinského ako astrológa-černokňažníka a "orientálne" ladeného kráľa nie je vôbec na zahodenie. Ťapáka v rozprávkach veľmi nemusím, vždy hrá svoje postavy ako nejakých urehotaných truľov. Oceňujem variabilitu prostredí, a že to má určitú príbehovú gradáciu v rámci "questu" Plavčíka a Otlaka. Pre mňa osobne lepšie dotiahnuté do konca, než taký Popolvár, ale na Lutherovu Mahulienu Zlatú pannu to zas nemá. (31.12.2022)

Toto bola taká poslabšia rozprávka. Zápletka je celkom slušná (kráľovi a uhliarovi sa v tú istú noc narodí dcéra a syn, osud určí, že sú si súdení no kráľ sa s tým nechce zmieriť) no jej rozvedenie za veľa nestojí. Plavčíkovi spadne princezná do náruče bez akejkoľvek snahy a následná výprava za Vratkom “od ktorého sa nikdy nikto živý nevrátil” je šablónovitá až hanba. Tri krát Plavčíka niekto zastaví so svojimi problémami a pošle ho za Vratkom po riešenie, pričom ma nebavilo už keď sa to stalo prvý krát. Spracovanie je navyše dosť nevábne, pričom kulisy a teatrálne herecké kreácie ukazujú skôr na inscenáciu ako na film. 5-/10 (30.12.2019)

Jedna z mojich najobľúbenejších slovenských rozprávok vôbec. Videl som ju snáď 20x a rád si ju pripomínom hlavne na vianoce. Prekrásne exteriéry, ústredný hudobný motív je nezabudnuteľný a prvý film kde som zniesol i Štefana Skrúcaného. P.S. Keby bola táto rozprávka výhradne pod českou záštitou, nachádzala by sa samozrejme v červených číslach. (24.12.2012)

Tohle byla slušná mizérie. Herci by byli ještě jakž takž (Skrúcaný je sympaťák, Dočolomanský má i přes tu hroznou masku stále charizma), ale film důsledně zabila impotentní režie maestra Ťapáka. Takto silně kokotsky natočený film jsem dlouho neviděl. Aspoň mě pobavili některé vypečené scény, jako např: Skrúcaný skočí na střechu, přičemž bez toho, aby byl slyšet jakýkoli zvuk nebo jsme nedejbože viděli nějaký kaskadérský kousek, se najednou ocitne vně domu, kde je na podlaze naprosto čisto. Asi umění teleportace. V této budově mezitím Lasica a jeho poskoci tancují boogie s Ťapákem ml.. Skrúcaný následně ukáže Lasicovi tři zlaté vlasy (vypadají jako nabarvené dráty), které má zabalené v modré igelitce (!), přičemž Lasica dostane asi infarkt a spolu s Ťap. a Skru. se teleportují ke skále, kde se změní ve slaměnou figurínu přibitou ke kříži, která vzplane a Skrúcaný ji shodí ze skály a do toho hraje hudba jak při mši kardinála Duky. Potom se díky kouzlu LSD přenese do království, kde způsobí výron gejzíru z místní studny a přesekne žábu (!) (opět hraje hudba jak při mši). Pak se dostane ke seschlému stromu, zbourá jeho oplocení a šmikne hlavu plyšovému hadovi, jenž vypouští z huby páru (!), díky čemuž na stromu vyrostou lusku připomínající uzené buřty (furt hraje ta hudba). V závěru se dočkáme odporně přesvětlených záběrů jak ze Samurai copa, rozezní se hudba jak ze svatořečení svatého Spytihněva a možná přijde i klíčování před plátnem. A zmínil jsem, že mapa nebe je tvořena obarvenýma tenisákáma a kovovejma ježkama? 30% (01.01.2022)