Quiet room ni jókoso

Kdo by čekal drama ve stylu Přelet nad kukaččím hnízdem nebo Narušení ten bude zřejmě dost překvapen. Welcome to the Quiet Room je velice svěžím a originálním snímkem, který za celou dvouhodinovou stopáž nezaškobrtne a jede jako správně seřízené hodinky (na čemž má podíl hlavně režisér Suzuki Matsuo). Komediální prvky jsou jaksi navíc, ale nenarušují celkové vážnější vyznění filmu. Také se mi líbilo, že se (skoro) nedočkáte revolty proti zchátralému a tyranizujícímu systému, která je typická pro všechny filmy z psychiatrického ústavu. 80 % (05.09.2008)

Psychiatria pohľadom pacientky. Novinárka, ktorá má problémy so spánkom a stresom z dodržania šibeničných termínov uzávierky sa dopuje liekmi na spanie a pivom. Žije s uleteným tv šašom, ktorý výdatne vyhuľuje trávu, skrývanú v matrioške. Vyrehotaná prítomnosť muža a jeho ešte uletenejšieho kámoša jej kľudu nepridáva.  Navyše má traumu z materstva i detstva. Jedného večera sa niečo zlomí a hrdinka sa ocitá v tzv. tichej izbe - izolačke, pripútaná na lôžko.  Postupne sa zoznamuje s prostredím izby i nemocnice. To, čo sa javí ako neskutočné, šialené a paranoidné, vrátane chovania ošetrujúceho personálu, sa postupne napravuje nielen v jej mysli, ale rovnako aj v mysli diváka filmu. Pomáhajú jej nielen sestričky a lekári, ale hlavne jej spolupacientky. Niečomu napomôžu, niečo pokazia aj návštevy jej čudácky trpácky smiešneho partnera a jeho kamoša. Napokon i na prvý pohľad terorizujúce pravidlá oddelenia, či manipulatívno využívačné správanie niektorých pacientiek, sa ukážu ako v niečom užitočné. Odľahčenie množstvom dostatočne šľahnutých scén prispieva k plastickému obrazu toho, ako to liečebniach narušených duší vyzerá. Chcelo by sa povedať, že typicky japonsky šibnutých scén, lenže tu vzhľadom na prostredie, sú tie scény úplne trefné, , na rozdiel od mnohých iných filmov z rovnakého prostredia. (10.07.2021)

Film úsměvně vyšinutý jako Tetsu a obyvatelé psychiatrické léčebny (včetně sester a doktorky Shirai :), do které se dostane depresivní Asuka. O hořce vyznívající sekvence v něm není nouze, přesto z něho prýští uvolněnost a positivní nálada, jež ve finální fázi silně atakují diváka. Menší srovnání s Parkovou Cyborg Girl není už vzhledem k lehce legračnímu panteonu svérázných postaviček určitě mimo, leč na místě je konstatování, že Tichý pokoj má příběh, japonsky citlivé pojetí a formální hrátky v něm téměř nenajdeme. 9/10 (20.06.2008)

Psychedelické komediální drama z psychiatrické léčebny. Novinářka Asako se jednoho dne probudí připoutána na lůžko a vůbec netuší, kde je a co tam dělá. Začátek mi přišel strašně roztěkaný a chvíli mi trvalo, než jsem si na ten styl zvyknul. Hlavně v druhé půlce jsem se do filmu vnořoval stále hlouběji s tím, jak zjišťujeme, co se stalo. Silněji na mě působili dramatické části, ale ani jako komedie to není špatný a několikrát mě tichý pokoj pořádně dostal. Pokud se vám bude tichý pokoj líbit, tak se zkuste podívat na I´m cyborg, but that´s ok od Park Chan-wooka, který se rovněž odehrává v psychiatrické léčebně a i když je dost jiný, rozhodně je podobně svůj jako tichý pokoj. (19.04.2008)

9/10 - Dojemný, příjemný a zábavný je tento Tichý pokoj. Příběh Asuky, která vzpomíná na šmodrchanici událostí, které ji dostali mezi opravdu roztomilé a bizarní postavičky v jednom blázinci je podán s opravdu velkým citem, ale zároveň neztrácí na pořádné komediálnosti. Vyzdvihnout je třeba také obyvatelstvo pokoje, Yuki Uchida v hlavní roli je správná sympaťačka se vším všudy, jindy dětsky rozkošná Yu Aoi překvapuje nevšední rolí a Satoshi Tsumabuki jako Komono i na malém prostoru naprosto válí. Vypadá to, že Japonsko válcuje hollywoodskou produkci i na poli komedií. (06.04.2009)