Rozum a cit

Původně jsem těch hvězdiček chtěla dát pět, protože jsem všechny díly zhlédla v jeden večer a "jedním dechem". Jenže spolukomentátoři mají pravdu, je to příliš podobné filmovému zpracování z roku 1995, např. u Dana Stevense opravdu nemůže být pochyb, že jej k pojetí role inspiroval Hugh Grant, na druhou stranu zase taková Charity Wakefield se moc na Kate Winslet nepodívala. ;-)) No a protože je to seriál a navíc televizní, musí to být horší než originál, i když to mělo světlé záblesky (výše zmiňovaný Stevens, jak jinak, řekla bych že je i hezčí Edward Ferrars než Hugh Grant, a to už je co říci ;-)) ale např. pan Willoughby se mi zase nezamlouval vůbec, takže se člověk jen podivuje, jak mohla být Marriane tak hloupá (narozdíl od zpracování z roku 1995, kde tu v podání Winslet skutečně lituje), takže opravdu jen záblesky a na pořádnou záři, bohužel, nedošlo... (16.09.2013)

Seriál zďaleka nedosahuje úroveň Leeovho filmu z roku 1995. Škoda. Po dvoch dieloch som si myslela, že to nie je najhoršie, a už som to hodnotila na maximum, ale tretí diel to pokazil. Pripadalo mi to priehľadné a naivné - ako nemecké romantické filmy a nie seriál BBC. Jednu hviezdičku musím ubrať. Keby to nebola Austenová a keby som nepoznala tento príbeh, uberiem aj viac. (20.10.2009)

Toto seriálové zpracování románu Jane Austen přináší více ze vztahu mezi Marianne a plukovníkem Brandonem, kterému sice chybí něco z jiskry Alana Rickmana, ale o to více je pochopitelné prvotní odmítání Marianne. Ellinor je nohama stále pevně přimknuta k zemi a Edward je snad ještě víc okouzlující než jindy. (27.06.2009)

V mnohém lepší verze než ten slavný film se scénářem Emmy Thompson, i když uznávám, že tato minisérie spoustu motivů kopíruje, ale často je i vylepšuje. Obecně platí, že minisérie mají prostor na to se ve scénáři rozšoupnout, takže prostor dostanou i scény z knihy, které byly ve filmu vynechány. Co ovšem v téhle adaptaci považuju za zásadní, je perfektní výběr herců, Dan Stevens jako Edward je správný fouňa, ale ne až tak moc, aby nám to lezlo na nervy, upřímně je vpravdě neodolatelný. David Morrissey možná nemá charisma Alana Rickmana, ale já myslím, že je to jen dobře, a scéna, kdy si nese Marianne do domu, se mi strašně líbí. Marianne je vůbec asi nejlépe obsazená postava, Charity Wakefield ji hraje opravdu výborně. Proti Hattie Morahan jako Elinor bych měla své výhrady, ale žádné zásadní. Willoughby je konečně koukatelný Dominic Cooper, u něj se člověk nediví, že mu Marianne propadla. Za zmínku určitě stojí další herci jako Janet McTeer jako paní Dashwoodová nebo Mark Williams jako sir Middleton. Tvůrci si opravdu pohráli s kostýmy, kulisami i lokacemi, to je vidět, ostatně jako v dalších BBC adaptacích. Také je tu opravdu nádherná ústřední hudba. (05.09.2011)

V porovnání s jinou seriálovou adaptací Austenové, Pýchou a předsudkem, je zánovní Rozum a cit nevýrazná, nicméně necitlivá fraška. S většinou postav se nedá dost dobře soucítit, všeobecná dobová upjatost ustoupila v tomto zpracování povrchní romantice polibků na schodišti a celkově, jelikož si sám příběh výrazně zachovává austenovské schéma, nelze než srovnávat s výše uvedeným konkurentem. Zkrátka a dobře, slabší trojka za to, že jsem se nebezpečně často nudil. PS: pozoruhodný detail — v příběhu je množství podrobností, jež se shodují se starší filmovou verzí, ačkoli v knižní předloze byly jinak. Není divné, když se tvůrci shodnou na vynechaných detailech předlohy, jak si ale vysvětlit vzácnou shodu na detailech přidaných? Nebýt několika podrobností, jež měl seriál oproti filmu navíc, skoro bych si myslel, že scénárista adaptoval film spíš než knihu… To mi přijde docela vtipné. Obě zpracování nicméně jaksi obrousila hrany až rozjitřené břitkosti, s jakou Austenová (pro mě trochu nečekaně) v této knize popisovala povrchnost a „nesnesitelnou lehkost“ života smetánky, což je trochu škoda. (11.04.2011)