Všechno nejlepší k mým narozeninám

Pro slashery z první poloviny 80. let mám docela slabost... U Happy Birthday to Me je zásadní problém zbytečná délka, v prvních dvou třetinách filmu se divák chvílemi docela nudí, i když jsou vraždy docela nápadité a herci dobří... Vše vynahrazuje výborná poslední třetina, u které se na diváka valí jeden zvrat za druhým a poslední záběr je vynikající... Být film tak o dvacet minut kratší a vraždy trochu krvavější, šel bych s hodnocením asi na maximum... Ale i tak je to nadprůměrná vyvražďovačka, která většinu dnešní produkce hravě strčí do kapsy... (30.05.2010)

8/10 Po prvni scene dobre jsem nabyl dojmu, ze se bude opakovat stary znamy scenar tolikrat jiz videny a opredeny mraky klise a vycpany spostou vaty a nudnych mist, ale ouha. Tady se nastesti jedna o neco uplne jineho. Kanadanci se zhledli v italskem gialu, smichali ho s typickou americkou "hajsCOOL", popridavali par legracek, podmazli stylovou hudbou a okoreili to prekvapive slusnym scenarem, s nimz se nebudete ani na chvilku nudit, prestoze ma film na svuj zanr uctyhodonou stopaz. Skoda toho uplneho vysvetlovani zaveru, ktere je sice mozna prekvapive (o prekvapeni v tomto snimku neni nouze ;]]), ale bouzel shodi cely dosavadni prubeh o tridu niz, protoze nanuti divakovi svoji pochybou verzi "proc se to vlastne vsechno stalo". Presto prese vsechno je to opravdovy nadprumer, ktery by si zaslouzil vic pozornosti a mozna i remake, i kdyz pri urovni soucasnych $racicek bych so docela obaval o vysledek... (05.11.2006)

Na první pohled takový naprosto klasický slasher, který vždy po určité době diváka hodí naprosto na jinou kolej, ale přitom ne nesmyslně. Všechno dává jakž takž smysl, ale pravda o tom, kdo a proč je vlastně vrah jako by divákovi stále protíkala mezi prsty. Vraždy jsou docela nápadité a celý film je kvalitně natočený. Dlouhá stopáž a pomalé vyprávění mi však docela vadilo, každopádně závěr filmu, to je pecka!! Kvůli tomu se rozhodně vyplatí u filmu vydržet. Na dobu vzniku je film opravdu velice zdařilý. (10.03.2008)

Po úspěchu Halloweenu z roku 1978 se na přelomu 70. a 80. let s teenagerskými horory roztrhl pytel. Některé se povedly, jiné ne. Kanadský horor Happy Birthday to Me režiséra Mark Zimmera hledejte v té první skupině. Nejsilnější stránkou hororu je dobře napsaný scénář. Když jste zhruba po čtvrté vraždě přesvědčeni, že už všechno víte, a myslíte, že vás nic nepřekvapí, jste na omylu. Tenhle pocit pak budete mít ještě asi třikrát, ale samotné odhalení je dost překvapivé. Někdo řekne, že to je obyč béčko, ale mě se líbilo... (09.01.2006)

Tohle šlo trochu mimo mě. Je to slušně natočená, na poměry slasheru (po téhle stránce) áčková záležitost. Nějak při zemi se to také nedrží, snaha o neobvyklý průběh i zápletku samotnou je patrná. Vmixovat do slasheru oplétačky se ztrátou paměti, proč ne... Ale můj problém byl takový, že mi to nějak moc nedrželo pohromadě, a taky.... už jsem prostě unavený z vyvražďovaček bez maskovaného vraha, to není můj šálek čaje. Jinak ale jedna dobrá vražda, jak si to týpek dával na bench (jen s tím malým detailem, že to takhle vůbec není problém pustit za hlavu). (screeny) (18.02.2009)