Obsahy(1)
Ryze dokumentární film se syrovou autentičností vypráví těžko uvěřitelný příběh Reného, který byl od sedmnácti let sledován filmovou kamerou na své cestě mezi vězeními a krátkými pobyty na svobodě. Kamera ho v roce 2008 opouští v jeho sedmatřiceti letech, tedy přesně o dvacet let později, jako nemocného člověka, muže stále se pohybujícího na hraně zákona, který napsal a publikoval dvě knihy. Čas proměny z mladíka v muže zaznamenávala režisérka Helena Třeštíková na pozadí významných politických změn střední Evropy. Reného příběh začíná ve vězení pod socialistickými plakáty, pokračuje během sametové revoluce a dostává zdánlivou pointu amnestií tehdejšího prezidenta Václava Havla. René se ale brzy vrací zpět do kriminálů, aby tak vstoupil do Evropské unie opět jako vězeň. V průběhu let strávených za mřížemi, zejména za krádeže, se nechal potetovat na celém těle, utekl z vězení a zase byl chycen, vydal dva romány, vykradl byt samotné režisérce, prožil dva milostné příběhy, onemocněl roztroušenou sklerózou a psychologové u něj zjistili nadprůměrnou inteligenci. Krk hlavního protagonisty tohoto časosběrného dokumentu „zdobí“ anglicky nepřesně vytetovaný nápis „Fuck of people“. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (216)
Můžeme mít co chceme ale nemůžeme chtít co chceme..... Je možné změnit života běh, když něco v nás nás znovu a znovu vrací zpět ? Život bývá nejlepším scénáristou...... S určitou nadsázkou film René vyznívá jako dokumentární analogie Jarmuschova Dead Mana a hudba, kterou složil Tadeáš Věrčák, připomíná hutné kytary Neila Younga ze zmíněného filmu. Ale nejen to. Jarmuschovo mrtvý muž je válcován osudem a podobné jako Reneho vede ho k neodvratné záhubě... 80 % ()
Tak tenhle časosběrný dokument se paní Třeštíkové v mých očích povedl dokonale. Nemám pocit, že něco by chybělo či snad bylo navíc, nebo že by snad příběh nijak nekončil. Dokument přesně zachycuje a doslova svou stavbou i vyznívá v "nicotu" jednoho lidského osudu. Nemožno vystoupit z neustálého kruhu nezvládnutých překážek, nezařazení se do společnosti, pokřivené hodnoty.... a pořád dokola a dokola a doblba.....Jedna věc mne, ale doslova uzemnila. Jsem z ČB a Reného neznám, ale můj život se na chvíli potkal s životem Peti, o kterém jsem se až dnes z dokumentu dozvěděla že je Reného syn....dnes je mu 16 let a znám ho od jeho 3....měl těžký osud a taky dostal spoustu pomocných lan, která zatím úspěšně pálil ...... Jedna fylozofie říká, že si své rodiče vybíráme. Opravdu? Nesklízí spíše rodiče to co zaseli? ()
V tomhle dokumentu mě popravdě nejvíc nezaujal život nepolepšitelného krimálníka Reného, ale právě vztah který k němu režisérka zaujímá. Odpověď na to, do jaké míry může podobný vztah, natáčení ovlivňovat osud člověka, zvláště při časosběrném natáčeni sice nedostáváme, zato vžak můžeme prožít 20 let ve společnosti člověka, pro něhož se kriminál stal domovem. ()
Ty tři hvězdičky jsou spíš pro neuvěřitelnou osobnost Heleny Třeštíkové, než za její dokument. Z těch Reného proslovů jsem měla chuť mlátit hlavou o stůl. Kecy, kecy, výmluvy, kecy. S časosběrnými dokumenty je potíž, že dokumentarista neví, jestli jeho "objekt" bude žít zajímavě. No René žije dost jednotvárně, vykrade auto/byt a jde na několik měsíců/let sedět. The End. ()
René je v podstate na pohľad celkom sympaťák a má kukuč jedného môjho kamoša, ktorý chcel v záchveve eufórie napísať knihu s názvom Looser? Why not....A takto sa to má aj s Reném. Byť na okraji spoločnosti je jeho životný štýl a nemám pocit, že by tým nejako zvlášť trpel, pokiaľ mu zrovna neumrie priateľka. René sa vyžíva v kecání, asi bolo nakrútené množstvo materiálu, ale nie som si istý, že sa z toho množstva nedalo vybrať v niektorých prípadoch niečo zaujímavejšie. Viď Havel a Klaus ako časové záchytné body, nehovoriac o WTC. ()
Galerie (7)
Photo © Aerofilms
Zajímavosti (2)
- Helena Třeštíková vyhrála v anketě nejlepší dokument roku 1.místo na předávání Evropských filmových cen 2008. (ulikman)
Reklama