Letopisy Narnie: Plavba Jitřního poutníka

Vzhůru za novým dobrodružstvím v kouzelné Narnii, a i když se jedná o "nejdospělejší" příběh, nad jeho zpracováním převládají mírně rozporuplné pocity. Stačí se totiž podívat na filmografii režiséra Michaela Apteda a divák má hned jasnou představu o tom, jaké je třetí pokračování. Edmund s Lucií nám trochu zestárli a jejich pobyt u strýčka a jeho frackovitého syna (Will Poulter podává nejlepší herecký výkon z celého filmu) v Anglii sužované válkou se rázem změní. Tentokrát se se do Narnie nevstoupí skříní, ale kouzelným "oživlým" obrazem s motivem korábu Jitřní poutník brázdícího moře, jehož posádce velí udatný princ Kaspian, který se mezitím stal králem a naše tři hrdiny uvítá s otevřenou náručí. Jeho lodní posádka čítá třeba přerostlou mluvící krysu a do jejich řad přibude hysterický uřvaný bratranec-zbabělec z anglického venkova, kupodivu píšící si deník, jenž dojde k závěrečnému prozření a s jeho nápravou je spojená i milá pointa v příběhu, kterému ovšem zoufale chybí dobrý vypravěčský rytmus a cit pro gradaci, což u Apteda není žádné překvapení. Na téměř nenapínavé dobrodružné plavbě střetneme řadu hustě digi-pohádkových postav, ale vzhledem k tomu, že nějak zásadně nepromluví do příběhu (poté, co odehrají svou scénu, zmizí tím způsobem, že už o nich ve vyprávění nepadne ani slovo) budí dojem, že ve filmu jsou jen proto, aby se splnil rozpočet a nedošlo k nějakým přebytkům v nákladech. Film má nápadů nepřeberné množství, ale ve zkratkovité Aptedově režii nejméně polovina z nich zanikne, příběh tak ztrácí na poutavosti a síle. Na druhé straně, Apted neselhává ve vykreslení postav a nenásilným stylem umí vtisknout postavě rozmazleného kluka vtipnost a stejně neomylný je v líčení vztahů mezi jednotlivými postavami. V závěrečné bitvě na moři za zvolání pověstné věty "za Narnii" z úst hrdinů " už mně neběžel mráz po zádech, jako kdysi a bylo to dáno tím, že v předchozím ději bylo pokušitelské Zlo (jeho vlivem naši hrdinové zatoužili třeba po moci a fyzické kráse) v podobě zelené mlhy spojené s únosy lidí v Narnii, líčeno dost chabým způsobem a závěrečná "monster" bitva s mořskou nestvůrou sice byla po trikové stránce vyvedená, ale nijak nezvýšila matný divácký prožitek. Spíše vyzdvihla dilema nad závěrečným hvězdičkovým ortelem filmu. Trikaři odvedli dobrou práci a ve filmu je na co se dívat, povinné Aptedovi time-outy, kterých si dával až podezřele mnoho, postupně zabíjely scenáristické originální nápady a nezbylo, než si povzdechnout a dotvořit si je ve vlastní mysli podle vlastní představivosti. Ostatně není vyloučeno, že právě tohle bylo záměrem tvůrců, a sice probudit divákovu fantazii a příběh rozvinout tak, jak se to Aptedovi nepodařilo. Jeho angažování pro akční fantasy byl obrovský přehmat. (22.12.2010)

Ke třem hvězdám táhne hlavně skutečnost, že závěr Jitřního poutníka je mnohem lepší, než celý třetí díl Pirátů z Karibiku. Stačí se prolámat několika dětinskými scénami (přeci jen JE to pohádka), vtipnými dialogy a pár zdařilými akčními scénami, a posledních dvacet minut zákonitě musí pohladit náročného diváka po duši. Má to totiž koule, je to hrůzostrašné (nikdy bych nečekal, že podobné přídavné jméno v souvislosti s filmovou Narnií použiji), a dalo mi to vzpomenout na nejoblíbenější hororovou pecku na PC: Dead Space... I dabing již mnozí trefně popsali: přestal jsem ho vnímat, nerušil... nevadil! (13.12.2010)

Jasný komerční král letošních Vánoc, jemuž těžko hledat konkurenci. Třetí Narnie je totiž natolik pro každého, že už to víc snad ani nejde. Sindibádovský feeling má osvěžující šmrnc, Apted přikládá pod kotel slušivou, byť nikterak rozmáchlou akcí (oproti předchozím dílům jde v podstatě o komorní studiovku) a solidní atmosférou, a příběh samotný je i přes dost neomalené prošpikování křesťanskou agitací v podstatě perfektním naplněním schématu mýtického putování, kdy jsou hrdinové přivoláni do fikčního světa, v němž překonají zkoušky a vrátí se domů v jistém směru pozměněni. Jistě, Pevensiovi zažívají něco takového již potřetí, avšak s každým dalším dobrodružstvím se vyvíjejí a "dozrávají", aby tentokrát předali klíče od skříně/obrazu/to je fuk další generaci, jež si sama projde zásadní proměnou. Čemuž dost pomáhají i úpravy oproti předloze, které příběh táhnou k výraznější gradaci a dávají transformaci postav podstatně větší prostor. Tudíž i emocionální dopad je výrazně větší. Jen kdyby se prostotu sdělení povedlo lépe zaonačit, anebo ještě o kousek zkrátit stopáž. Po 90 minutách už nuda nevykukuje, ale z plátna přímo civí. P.S.: Prozatím zdaleka nejlepší 3D konverze. Bohužel jako obvykle úplně zbytečná. (06.12.2010)

Tak až Jiří Poutník Mně přesvědčil že tahle akce není k zahozeni předešle díly mohly byt o dost lepší ale co už na takové domácí posezení a podívaní určitě stačí, tenhle díl byl pro mně výborný pár obludek nějaké akce dobré ale pořad k tomu něco chybělo přesto spokojeny. A pokud chcou točit i další díly doporučil bych pokračovat v čem skončily. (07.06.2011)

Do třetice všeho zlého, aniž bych musel přihlížet k tomu, jak se tvůrci ztrapňují adaptačními nápady pro ztvárnění těch asi sedmi stran, které jsem z předlohy přečetl, nebo k dalšímu vstupnímu obohacení látky o netušené motivy (tentokrát Edmund snažící se narukovat do armády). Utěšuje mě vědomí, že za nějakých dvacet let bude tento film jasným "must see" pro každého milovníka béčkového fantasy. (28.01.2014)