Režie:
Jan SvěrákScénář:
Jan SvěrákHudba:
Michal NovinskiHrají:
Ondřej Svěrák, Zdeněk Svěrák, Oldřich Kaiser, Kristýna Badinková Nováková, Filip Čapka, Jiří Macháček, Jiří Lábus, Petr Čtvrtníček, Pavel Liška (více)Obsahy(2)
Kuky se vrací, film scénáristy a režiséra Jana Svěráka, je dobrodružný i poetický rodinný příběh, v němž ovšem hlavní role přebírají hrdinové ze světa dětské představivosti. Šestiletý Ondra trpí astmatem, a tak ze “zdravotních důvodů“ musí pryč i jeho oblíbená hračka - růžový medvídek Kuky. Když maminka vyhodí Kukyho do popelnice, začne pracovat Ondrova fantazie, v níž prožívá medvídkovy příběhy v neznámém přírodním světě. Je to ale opravdu jen sen malého kluka a nebo se Kuky skutečně vydal za největším dobrodružstvím svého plyšového života? Kuky se vrací představuje v kontextu současné domácí kinematografie skutečně jedinečný snímek, a to nejen pro své zaměření na rodinné publikum spojující dětského i dospělého diváka, ale i pro netradiční a moderní kombinaci hraného a animovaného příběhu, plného akčních scén a vtipných dialogů. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (878)
Ubral bych zbytečně retardujícího a vyloženě trapného moralizování a naopak přidal špetku vypravěčské grácie a dramatického náboje. Tempo je vážně šíleně nevyrovnané - hlavně pak v druhé polovině filmu, kterou jsem, přiznám se, dokonce odzíval. Ke všemu přímo bije do očí nekonzistentnost a papírovost fikčního světa, který kromě líbivého povrchu nemá co nabídnout. Audiovizuálně ovšem kouzelné, i když se mi paradoxně víc líbil zvukový design než obrazové řešení. (viděno v rámci českobudějovické předpremiéry za účasti Jana Svěráka a jedné z originálních verzí Kukyho) ()
FILMOVÁ NOC 2010 Jsou lidé, kterým ke spokojenosti nestačí oslavování poctivé rukodělné práce (když je z filmu o filmu patrné, kolik toho bylo dodatečně upravováno za pomocí speciálních efektů), indie look v jinak mainstreamově vykalkulovaném titulu a ozvláštnění oscarového KOLJI do podoby akčního dobrodružného bijáku s roztomilým plyšákem v hlavní roli. Technická preciznost bere za své, když jsou promluvy Kukyho nezáživně deklamovány a kapitán Hergot otravně moralizuje, nezávisle se tvářící osvěžení si bere spoustu z precizních amerických filmů, ale přitom je temporytmicky hrozně nevyvážené a vypravěčsky nezvládnuté, jelikož obě roviny obsahují nesrovnalosti a dětská fantazie je limitována na mravoučné mentorování a neskonale hloupou ekologickou agitku. KUKY SE VRACÍ je tak nejenom jeden z nepřeceňovanějších (českých) filmů poslední doby, ale zároveň i nejhorším Svěrákovým snímkem, protože není ani formálně vytŕíbeným titulem podle amerického vzoru, ani svobodným autorským nezávislákem, ani poučenou a hravou žánrovkou. Je totiž ukázkovým HEČ - Hezkým Českým Filmem, s kterým se za nějakou dobu budeme setkávat na cestách žlutými autobusy (a při jakýchkoliv jiných než akčních scénách se budu dívat raději na okolní krajinu, zvuk si při dialozích raději vypnu úplně). ()
"Kuky se vrací" je dojemný příběh balancující mezi realitou a dětskou představivostí, který je vyprávěn s takovou lehkostí, upřímností a láskou, s jakou to umí jen Zdeněk Svěrák... Překrásné postavičky, geniální dabing (Svěrák, Čtvrtníček, Macháček, Liška, Táborský), úžasný svěrákovský humor, dokonalé honičky lesních vozítek atd. a na druhé straně pekelně nesympatická Kristýna Nováková-Fuitová. ()
Tento film mě bavil svou fantazií a nekomerčním zpracováním. Líbila se mi hudba a děj celkově. Akorát si myslím, že je to film pro větší děti, pro ty menší to bude trochu složitější a taky ten konec kdy umře Kaiser v roli bezdomovce není pro dětské očičko. Nakonec se pan Svěrák nechal stejně slyšet, že film pro děti původně natočen vůbec nebyl. Určitě doporučuji, protože filmy z dílny obou Svěráků stojí vždy za shlédnutí. ()
Galerie (77)
Photo © Falcon
Zajímavosti (29)
- Scéna s traktorem, trvající asi jednu minutu, byla točena 4 dny, protože čítá okolo 60 záběrů. (camper)
- Postavu kapitána Fon Hergota původně režisérův otec namluvit neměl. Zdeněk Svěrák dialogy zprvu natočil jen provizorně pro usnadnění práce loutkohercům s tím, že budou později nahrazeny jiným hercem. (Olík)
- Na grafickém vymazávání drátků od loutek pracovalo 100 lidí. (Milan25)
Právě jsem se vrátil z předpremiéry v Českých Budějovicích a jsem pln různorodých pocitů, kterými mne nový (a asi docela přelomový) film Jana Svěráka naplnil. Na jedné straně převládá nadšení z naprosté originality, která je vtisknuta do loutkařiny a estetické roviny Kukyho odysey, absolutně zvládnutého řemesla (stálý a osvědčený tým Svěrákových spolupracovníků, jemuž vévodí Smutného dokonalá kamera a Fišárkův precizní střih, vypadl snad jen tradiční autor hudby Ondřej Soukup, který byl však více než dobře nahrazen), na straně druhé mírné rozpaky z celkového vyznění, v němž převládl spíše nostalgický a posmutnělý podtón a tak trochu působil jako nějaká rodinná psychoterapie, v jejímž běhu mi scházela tvůrčí invence otce scénáristy Zdeňka Svěráka, respektive jeho obvyklé mixování tragického a komického, z Kukyho se na mě mimo pilin sypala záplava spíše toho smutného, na což jsem nebyl připraven. Dlouho jsem si také nemohl zvyknout na hlasový projev Janova syna Ondřeje, který mi nepřišel jakožto ideálně zvolený, ač potomek slavných předků, stále je to výrazný neherec, což v případě postsynchronu vadí. Když však Svěrák junior a jeho tým rozevřel po chladnějším entrée přede mnou coby divákem to úžasné panoptikum lesního života, v běhu děje jsem na výše zmíněné pomalu zapomněl. Kuky se vrací je filmem apriori pro dětského diváka, ale svou nespoutanou invencí a bytostnou originalitou, týkající se především vizuální složky, osloví asi každého. Jan Svěrák spolu s animátorem Jakubem Dvorským (z brněnského vývojářského týmu Amanita Design, který proslul vizuálně unikátně zpracovanými flashovými hrami Samorost 2 a Machinarium a videoklipem pro dánskou post-rockovou skupinu Under Byen) vytvořili pak zcela originální a nezaměnitelný svět lesních bůžků a bytostí a jejich estetika je natolik osobitá, že dává vzpomenout na to nejlepší z české školy animovaného filmu. Jasné inspirační zdroje lze pak rozpoznat v díle světoznámého českého výtvarníka Františka Skály, zvláště v jeho dvou knihách Jak Cílek Lídu našel a Skutečný příběh Cílka a Lídy, jimž peripetie Kukyho jakoby z oka vypadly. Stejně tak jsem si vzpomněl na dávnou Skálovu retrospektivní výstavu v centru Egona Schieleho v Českém Krumlově, kde byly již tehdy k vidění vozítka podobná těm, na kterých se prohání kapitán Hergot. Možná je škoda, že se Skála rozhodl nakonec se celého projektu neúčastnit, mohla tak vzniknout obdoba Švankmajerova podílu na legendárních filmových parodiích dua Brdečka/Oldřich Lipský, přesto se spolupráce Svěrák - Dvorský ukázala jako nanejvýše plodná a životaschopná. Předesílám, že dle mého úsudku se Kuky směle může měřit s originály typu Trio z Belleville, tak osobitý je jeho design. Škoda, že trochu vázne složka scenáristická a že hlavní dvojroli nehraje a nedabuje výraznější dětský herec... PS: Jak řekl na předpremiéře přímo Jan Svěrák, na filmu se podílelo celkem 180 lidí, z toho 80 film přímo natáčelo a 100 pak sedělo u svých PC a vyrábělo počítačové efekty, retušovalo atd. Ten poměr napovídá mnohé o dnešním fenoménu zvaném film... (Kdeže časy skromných Ropáků jsou...) () (méně) (více)