Lovci lidí

Jako by to tu nebylo už tak dvacet tisíckrát, máme tu další naháněčku v lese chlapci. Tentokrát jsou obětí (jak jinak) teenageři na cestách (dva tupci a dvě uřvaný nány, ty tam nesmí chybět), nahání je myslivci, jsou v lese, teče krev..to byla kurva taková nuda, jo a z tý kvality mi bylo taky zle, to zas točil nějakej bělorus. Tohle není film..to je špína..bahno..sračky prostě. (03.02.2020)

Norský Pach krve bez incestního pozadí, i když v těchto venkovských končinách člověk nikdy neví.. Rovdyr (Dravci) nevnáší do žánru prakticky žádný osobní vklad, kamerový filtr působí jako by nedávno poblíž explodoval vulkán a pokud vám nestačí k satisfakci krátký záběr na vyhřezlá střeva a rozstřelený kotník, musíte se smířit s tím, že jediný nadstandard přináší hudba se zvukem (ruchy, šumy, či lesní roh jako předzvěst honu ve vidlácké leči).. Shadwellova výstižná teze tentokrát pochopitelná i pro širší čtenářskou obec, ale co třeba takový seriál Chalupáři? Ustřelil snad někdo z místních buranů panu Humlovi hlavu brokovnicí s upilovanou hlavní? Nebo ho Bohouš Císař análně zprznil před orchestrionem a pak mu loveckým nožem vyndal útroby? Kdepak, není to vždy pravidlem… (06.08.2012)

Je to dosť dobrý horor. Má síce jednoduchý a často používaný príbeh, ale to vôbec nevadí, pretože tento typ príbehu je skoro vždy zárukou dobrej zábavy. V tomto prípade má dosť krátku stopáž, čo moc nepoteší, ale zase aspoń netrvá dlho, kým sa začne diať to dôležité. Krvavých scén je celkom dosť a sú zaujímavé a aj rozmanité, takže po tejto stránke som spokojný. Hlavní hrdinovia sú priemerní, ale zase ma potešili záporáci, ktorí vyvolávajú dostatočný rešpekt. Najväčšou nevýhodou tohto filmu je neprítomnosť napätia, za čo môže jeden dôležitý fakt. Zatiaľ, čo prakticky vo všetkých filmoch tohto typu chytenie obete zabijakom znamená smrť alebo mučenie, tak v tomto filme sa zabijaci s obeťami často hrajú a tak ak aj niekoho chytia, tak ho napríklad iba oddelia od skupiny. Ale to už je skôr len taký detail, ktorý zase až tak moc neprekáža. Tento film ponúkne presne to, čo sa dá od neho očakávať, takže kto má tento žáner rád sa tohto filmu vôbec nemusí obávať. Objektívna kvalita filmu- 65%, film sa páči mne na 72%. (21.02.2009)

Zavítá-li ve filmech měšťák do přírody, je z toho horor (Eden Lake, Deliverance), zavítá-li naopak venkovan do města, je z toho komedie (Krokodýl Dundee, Nástrahy velkoměsta). Ale proč tomu tak je, proč tomu není například obráceně? A když už musí být zachován výchozí model, proč není úvodní dvacetiminutovka věnována představení zálesáků, do jejichž rajónu vrazí nevycválaná partička z města? Evidentně proto, že v éře masového turismu a velkopanského vztahu k přírodě, kterou mnozí z nás považují za zásobárnu potravin, energie a zábavy, je poslední zvíře-venkovan, které zatím nepodlehlo, nepříjemnou anomálií. Soustředění filmových studií, dnes bychom řekli spíše clearingových bank, a obrovitých továren vyrábějících filmy do měst dosti jasně napovídá, kdo a z jakých pozic filmové příběhy vlastně vypráví. Scénáristé, producenti, režiséři ad., ti všichni se rekrutují z velkých měst. Zjednodušující a zpátečnický pohled kinematografie je pak daný i tím, jaké postavy v příběhu sleduje a favorizuje kamera. To si jako jeden z mála uvědomil Rob Zombie, který ve svém diptychu Dům tisíce mrtvol a Vyvrženci pekla schéma hixploitationu dodržel, ale oba své filmy odvyprávěl očima padouchů – pro něž je příznačné ono werfelovské „ne vrah, zavražděný je vinen“. (19.09.2009)

Autoři Rovdyru si poctivě odškrtávali vše, co do správného buranského horroru patří, až se nakonec jejich dítko stalo příliš dokonalým. Absentující moment překvapení by ještě šel odpustit, vždyť kvůli tomu tady nejsme a občas se dá vyvážit hromádkou střev, ale to že v celém filmu není jediná zapamatování hodná scéna je už na pováženou. Herci jsou samozřejmě neokoukaní, ještě aby ne, ale atmosféru sedmdesátek neuděláte jen obřími kotletami, věřte mi, vím o čem mluvím. Souhlasím s několikrát uváděným přirovnáním k Fritt vilt, Rovdyr je stejně dobře natočený a stejně nezáživný. Srovnání s Villmarkem už notně pokulhává, ten měl totiž atmosféru. (01.09.2008)