Tři princezny tanečnice

Příběh o třech mejdanumilných courách, kterým Přeučil každý večer podává v krabicáku éčko, aby mohly pařit až do rána, ač jim zahradník nabízí vhodnější alternativu, přírodní THC místo syntetické drogy. A propos, Přeučil, při pohledu na něj se mi chodidlo kroutí v pěst, nic platné, i přestože ze všech stran celá léta slýchám, jaký je to skvělý divadelní herec, to máte jak s Baruškou Hrzánovic, té bych ho taky nepůjčil ani za úplatu a prý je to hérečka par excellence, no, brrr... (19.10.2013)

Jan Přeučil byl dokonalý. Od něho se ani nedá očekávat nic jiného. Podzemní říše, kam princezny chodily po nocích prošlapávat střevíčky, byla strašidelná. Budí ve mě hrůzu ještě teď a to už dávno nejsem malé dítě. Všechno to dolaďovala ta děsivá hudba a masky tanečníhů. Pohádka má tak krátkou stopáž, že ani nudit nemůže. (07.04.2013)

Docela oblíbený motiv, který putuje pohádkami často. Buď jedna nebo rovnou tři princezny jsou většinou v noci unášeny někam daleko a prince pak šeká noční šichta. Škoda jen, že tajemství zde nebylo vysvětleno až do konce. Na druhé straně se rolí tří princezen ujaly skvělé a hlavně sympatické herečky. A dobré masky na tanečním bále, které působily místy až hororově. Ovšem Karel Greif se svým ospalým projevem zrovna nepůsobil dojmem, že má někoho zachraňovat. A princezny byly po protančené noci až moc bdělé. Takže spaly vlastně kdy, když ve dne buze...aly poddané? (29.03.2021)

Až mne překvapilo, že scénář psal Miloň Čepelka. Je to bez vtipu, strojené, mladý Greif až moc chlapec k nakousnutí a z princezen si neomylně vybere vybledlou vychrtlou bloncku. Proč holky chodí v noci tančit, co za divného čaroděje je Přeučil, to se zde nedozvíte, přečtěte si pohádku v knížce nebo koukněte na Deváté srdce. Takové ty chyby skriptu, logické nesmysly, to už snad ani nemá smysl řešit, kolik jich bylo. (23.11.2014)

Příjemně milá nedělní pohádka, ostatně když ji napsal Miloň Čepelka a dramaturgii měla na starost Štěpánka Haničincová, těžko to mohlo dopadnout jinak. Škoda prkenného Karla Greifa v hlavní roli, protože ten byl vážně k uzoufání nijaký. Velice se mi ale líbil Jan Přeučil v pro něj netradiční roli starostlivého otce - vévody (jako jeho démonický bratr nic nového nepředvedl) a zaujala mě také hudba Jiřího Václava, která místy zněla jako něco z Pána prstenů (samozřejmě v komornějším podání) a v závěrečné napínavé scéně s poháry mi dokonce připomněla Goldsmithova Vetřelce. Vážně. (23.11.2014)