Seriózní muž
-
Serious Man, A
-
Seriózny muž
Drama
USA / Velká Británie / Francie, 2009, 106 min
Režie:
Ethan Coen, Joel CoenHudba:
Carter BurwellObsah
-
V rádiu hraje Jefferson Airplane, píše se rok 1967 a Larry Gopnik (Michael Stuhlbarg), profesor fyziky na klidné univerzitě na Středozápadu se právě dozvěděl, že ho jeho žena Judith (Sari Lennick) opouští. Zamilovala se do jednoho z jeho okázalejších známých, Sye Ablemana (Fred Melamed), který na ni působí rozhodněji než nesmělý Larry. V bytě s nimi bydlí jeho věčně nezaměstnaný bratr Arthur (Richard Kind), Larryho syn Danny (Aaron Wolff) je neustále v potížích a dcera Sarah (Jessica McManus) krade Larrymu peníze z peněženky a spoří na plastickou operaci. Anonym se ho snaží připravit o místo, jeden ze studentů ho uplácí a současně vydírá a sousedka odvedle ho mučí tím, že se opaluje nahá. Zoufalý Larry se vydá s prosbou o pomoc za třemi různými rabíny, aby mu pomohli vypořádat se s jeho problémy a stát se lepším člověkem. Seriózním mužem. (oficiální text distributora) -
Film se odehrává v roce 1967 a Larry Gopnik, profesor fyziky na zapadlé středozápadní univerzitě, se právě dozvěděl od své ženy Judith, že ho opouští. Zamilovala se do jednoho z jeho kolegů, Sy Ablemana, který se jí zdá zaopatřenější než bezradný Larry. Larryho nezaměstnaný bratr Arthur spí na gauči, jeho syn Danny je problémový a ve škole líná kůže, a dcera Sarah krade peníze z jeho peněženky, aby ušetřila na šňupání. Mezitím co jeho žena a Sy Abelman radostně tvoří domácí prostředí a jeho bratr se stává větší a větší přítěží, tak neznámý nepřátelský pisatel se snaží sabotovat Larryho šance na další funkční období na univerzitě. K tomu se ho snaží jeden ze studentů podplatit, aby udělal zkoušku a v tu samou dobu mu hrozí, že ho zažaluje za pomluvu. K tomu ho překrásná sousedka mučí nudismem při opalování. Larry se s tím snaží vyrovnat a hledá radu u jiných rabínů. Může mu někdo pomoci zvládnout jeho postižení, aby začal být spravedlivý člověk? (DannyBoy80)
Komentáře uživatelů k filmu (327)
-
Houdini
Oscar 2 nominace: Nejlepší film, Scénář(5.2.2010)
-
kOCOUR
Buď zcela nejosobnější nebo naopak nejméně osobní film bratrské dvojice. V tom, že se pravdu nikdy nedozvíme, tkví celá ta dráždivá sofistikovanost. Osobně mě ale nebaví hádat, když mě až tak úplně nebaví sledovat (jelikož chápu kontexty a vím, že na konci nic nečeká, protože to, ehm, "není důležité"). Odprostí-li se člověk od té diskutabilní hry s neustálou touhou po uzavírání kruhu, zbývá klasická coenovská šablonka v úžasném retrobalení. Ale to je všechno! (6-7/10)(14.1.2010)
-
Blizzard
Obecně filmy bratří Coenů mám rád, vždy jsou něčím ujeté a výjimečné, čehož si obzvláště v dnešní době neustálých mainstreamových blbostí a remaků značně cením. Vyjma jedné výjimky - The Big Lebowski, mě však jejich filmy nikdy nedokázaly pohltit zcela, vždy mi něco chybí a vnímám je jako nedotažená díla. A Serious Man je seriously weird, ale ne nutně v tom špatném slova smyslu. Výborný úvod střídá rozmanitý a místy i dost zábavný střed filmu - např. úplatky ve škole + Sy Ableman. Zakončení jsem sice vstřebal a interpretoval si ho ve smyslu, že každá akce vyvolává důsledky, ale závěr bych si přál malinko jiný/delší. Každopádně chválím dobové zpracování, kameru, herecké výkony a to především těch méně známých herců. Bohužel jen (7/10) a stále čekám až mě bratři opět posadí na prdel.(10.1.2010)
-
Renton
Scénář: Joel Coen, Ethan Coen .. Když Coeni přeladí svoji anténu na komediální vlny a vysílají je, jsem z toho povětšinou rozladěn. A Serious Man hodně šumí. Máme tu vycizelovanou dobovou výpravu, absurdní židovské figurky v ní a spoustu neurčitostí a neslučitelností. Tímto jejich světem jsem prošel sice bez úhony, nenudil jsem se, ale nic jsem si neodnesl.(11.1.2010)
-
Marigold
Nejlepší, nejcyničtější a nejvybroušenější Coeni od Muže, který nebyl. Nádherně nevzrušivý film o smolaři, kterého Bůh vroucně miloval, a proto jej mnohými protivenstvími navštěvoval... Židovská anekdota s naprosto bestiálním závěrem.(12.7.2010)
-
Radek99
Významový protipól ,,Americké krásy". Bratři Coenové nerevoltující... Komorní variace na biblické podobenství o Jobovi, podané ve formě takové příjemné židovské anekdoty, která vlastně více než vtipná jest hořká jako sám život...(31.1.2010)
-
Superpero
Bez pointy. Sice na to tvůrci během filmu neustále upozorňují skrz všechny ty podobenství a historky, ale zas taková zábava, aby obstála absenci dějového vyvrcholení, to není. A je tam přežidováno. Už mi tam všichni ty židi vadili.(29.8.2010)
-
TheMaker
Co to zase bylo panebože ? Asi jsem vážně na ty Coeny příliš mladý nebo nedostatečně inteligentní ... proč mě ty jejich filmy tak nebaví ? Bratříčku, kde jsi ? nebo Lupičí paní domácí byly super, ale to ostatní co vytvořili jsou jen směs zvláštních a podivných scének, které nedrží pohromdě. To, že se jejich filmy vymykají všem zajetým filmovým konvencím ještě neznamená, že točí geniální díla, ne ? Ale pokud to někomu stačí .... Ano, možná tenhle film poukazuje na nějaké závážné otázky, ale co je to platné, když k nim nenabízí žádné odpovědi ? Nesnaží se otázky řešit ? Ten film mi jen nabídl otázky, které už mám dávno v hlavě a nad kterými alespoň trochu inteligentní člověk, který se někdy dostal (nebo ani nemusel) do srabu, už dávno někdy uvažoval. K čemu ten film vlastně slouží ? A já Vám narozdíl od filmu nabídnu odpověď: K ničemu.(14.1.2010)
-
T2
║Rozpočet $7miliónov║Tržby USA $9,228,768║Tržby Celosvetovo $24,173,665║(5.3.2010)
-
DaViD´82
Zdaleka ne nejvíc košer Coenovci, ale i navzdory vší té "nediváckosti" je to zdařilé, byť v zásadě ani trochu vtipné. I když nejen ze závěru je jasné, že nic jiného než jeden velký vtípek to od bratrského dua nebyl. A vyvedl se jim náramně, to se jim musí nechat (jakkoli jsem podezření pojal již po té zubařské vsuvce).(10.1.2010)
-
J*A*S*M
Proč dávám tři hvězdičky se ale nedozvíte! Chachachá(12.1.2010)
-
Shadwell
Názory na postmodernu se různí. Tam, kde pojímá Baudrillard postmoderní situaci bezmála jako konec světa, nachází Lyotard potenciální zdroj zcela nové hry, jejíž možnosti zůstávají otevřené. Tento rozdíl se stal jedním z pilířů toho, co se vzápětí – když do půtek vstoupil Jürgen Habermas – mělo stát nejznámější verzí „modernisticko-postmoderních debat“. Zatímco Habermas kritizoval všechny, včetně francouzských poststrukturalistů, kdo se staví za odluku od modernistického projektu osvícenství, neboť v době globálních krizí je třeba nalézt „společný jazyk lidstva“ a na postmoderní flirtování s relativismem nezbývá času, Lyotard varuje před totalizací vědění, společnosti i kultury; před pokušením nerespektovat pluralitní komunikaci. Příklonu Coenů k postmoderně nasvědčuje ohlášení konce snu v habermasovské pojetí rozumu a v univerzalismus matematiky, kterým se Larry doteď zaštiťoval, ale i silně spletité scénáře, které popírají možnost jakékoliv základní jistoty nebo úniku k jednoduchému, vysvětlujícímu, třebas jen náboženskému ideálu; ať už se spletitým scénářem míní síť vypravěčských komplikací (Fargo), pravděpodobností mapa vesmíru (na které pracuje bratr Laryho, strýc Arthur), osudové hody mincí (Tahle země není pro starý), camusovská absurdita (Muž, který nebyl - nahodilost pojatá jako osudová zákonitost ochromující lidskou vůli), variace na princip neurčitosti (Po přečtení spalte - vzhledem k nevypočítatelnému chování občanů je jejich měření-monitorování orgány CIA v praxi neproveditelné) či deterministický chaos (Zbytečná krutost - Abby zabije místo svého manžela úplně cizího maníka). ____ Využití známého paradoxu Schrödingerovy kočky – ani živé, ani mrtvé –, skrz níž objevila širší veřejnost nespolehlivost a relativnost vědeckého poznání, se ve filmu ozývá z vícero míst: dybbuk na začátku je mrtvý i živý; Clive tam „ty peníze buď nechal, nebo nenechal“ ap. Larry není moderní ztracená bloudící figura v klasickým světě, ale klasická racionální figura v postmoderním světě, kde přestaly platit bipolární zákony, na něž bylo dříve spoleh. Někdo Larrymu doslova vytrhl koberec zpod nohou a rozpustil jeho „já“. Svět, v němž se ocitá, splňuje všechny nezbytné předpoklady fuzzy logiky. Je to svět, kde přestala platit opozice malý/velký, černý/bílý, chytrý/hloupý, 1/0. Co zůstalo, je neprozkoumané místo mezi tím; oblast, pro níž nemáme slova – tornádo rozkládající se mezi zemí a nebem. Jazyk nám svět „předžvýkává", deformuje, strukturuje; jazyk rozděluje nediferencované kontinuum, kterým svět původně je, a vytváří tak rastr, kód, strukturu. Cosi obdobného přichází už s počátkem novověku, který pasuje idealizovaný svět na reálný a snaží se „vecpat" reálné tvary do ideálních. Dochází k matematizaci přírody a k tomu, že matematizovaná příroda začíná být považována za pravou, reálnou, zatímco na přirozenou, skutečnou přírodu je pro její nedokonalost nahlíženo jako na odvozenou. Oba světy se od sebe odtrhávají, což vede k tezi, že při poznávání světa se k věcem musíme dostávat složitě oklikou. Proto není Serious Man ani zábavný, ale není ani nezábavný. Proto může uživatel kOCOUR tvrdit, že je to buď zcela nejosobnější, nebo naopak nejméně osobní film bratrské dvojice. Protože Serious Man ohledává neznámé území mezi body rastru; krystalickou mřížku složenou z velkého počtu elementárních buněk, ke kterým se nelze přiblížit. Tam je s božím souhlasem přenesen i Satanem zakoušený Larry, na území nikoho, kde se vyjímá v celé své hrůze a kráse jako gigantická nahá oční bulva, která opustila oční důlek. „Vo to ale právě víc, vole, když se nedaří a zlomí se to, že jo. Když se daří a padá to tam, to umí každej blbec.“ Larymu je nabízeno v průběhu filmu dvojí východisko: fatalistické „Who cares?“, jinými slovy je třeba přijmout realitu, jaká je, anebo mantra táhnoucí se napříč celým dějem: „When the truth is found to be lies, and all the hope within you dies, you better find somebody to love.“ Láska jako jediná neleží v bodech rastru, taková je leda sebeláska bodu k sobě samému; na lásku je zapotřebí dvou lidí. Nákazu vidí Coeni v zaobírání se sebou samým, v odvratu od zdravého sebevědomí otevřeného objektivního života k sobectví, k sebelásce a konečně k solipsismu. Pro Coeny i pro Ježíše je solipsismu vrcholem nemocné duše. Jeho nemocí je zaujetí sebou samým, zatímco zdraví je otevřená orientace k druhému a ke světu. Láska – poslední známé útočiště hloubky v postmoderní éře povrchu – je pozitivní protiargument k pesimistickým názorům, které propracoval Jean Baudrillard.(18.1.2010)
-
Bluntman
Postmoderní zvěstování konce malých i velkých dějin a nemožnosti dosáhnout odpovědi kvůli proměnným a nahodilostem ve variaci biblického příběhu o Jobovi. V porovnání s předchozími mistrovskými kousky (TAHLE ZEMĚ NENÍ PRO STARÝ a PO PŘEČTENÍ SPALTE) bratrů Coenových není SERIOUS MAN košér, ale stále je dostatečně chucpe na plný počet a zachovává si přístup míchání vysokého a nízkého, zdánlivě neslučitelných a nespojitelných prvků.(10.1.2010)
-
movie
To lepší z Coenovic edice "zvláštních" filmů (BRATŘÍČKU, KDE JSI?, NESNESITELNÁ KRUTOST) s hodně podivnou atmosférou, která se tváří že šedesátky nebyly nic moc (zvláštní prázdno a mrtvo). Koncept člověka, kterému se nedostává odpovědí a jeho osud je kompletně v cizích otěžích mě občas iritoval. Nicméně A SERIOUS MAN nemůžu upřít pár povedených scének, třeba závěrečná bar micva nebo rozhovory s japonským studentem a jeho otcem.(1.10.2010)
-
KarelR
Coeni jsou zase jednou docela originální a neotřelí, o to víc proto zamrzí, že je taková nuda se na to dívat. A Serious Man je vyzrálý pokus o film, řešící velké otázky, jenže tak činí způsobem, který asi sedne málokomu. Proč chybí uspokojivé pointy je sice úplně jasné, nic to však nemění na tom, že by ve filmu na tohle téma mělo být alespoň něco, o co se lze opřít. A místní sbírka podivných postaviček ani těch pár lepších fórů na to zdaleka nestačí, i když se Coeni sympaticky nezdráhají sem tam shodit sami sebe. Anebo mi ta genialita vážně unikla? [Londýn](17.12.2009)
-
Jossie
Moc hezký film, moc dobře natočený, ten chudák, o kterém to celé je, byl namouduši svatý, že to všechno nejen vydržel, ale že to navíc tak klidně snášel. Konec mě ovšem otrávil, protože tyhle filmy bez nějakého zakončení já nemám ráda.(3.2.2010)
-
B!shop
No zadnej masterpiece se nekona. Dokonce bych rek, ze si Coeni uvedomili, ze v ruce nedrzi buhvijakej scenar a proto to cely zasadili do zidovsky komunity. Coz filmu pomaha v tom smeru, ze vypada radne divne. Divny postavy se chovaj divne a obcas pronasej nesrozumitelny veci. Ale jinak to je takovej ne zrovna dvakrat originalni pribeh o skoro looserovi, co mu kazdej dela problemy a presne se stalo, co jsem cekal. Proste me kazdej druhej zacal srat a doufal jsem, ze mu hlavni hrdina nakope prdel. Jenze od tohohle schematu se Coeni ke konci odklonili, takze ve vysledku je celej film proste takovej divnej a vypada jine, az je to svym zpusobem originalni. Navic obcas, misty docela necekane, tam Coeni flaknou nejakej brutalni cernohumornej for, ale jinak to zadna velka komedie neni, spis drama. Co se tyce hercu, nikdo nehraje spatne, ale jsou to pro me samy neznamy, divny xichty. No a co se tyce konce, docela nastve, ze tu zadnej konec nebo pointa nejsou a tak ty jednotlivy dejovy linie zustanou otevreny a vsechny vyzni do prazdna. Takze nevim, jak hodnotit. Na jednu stranu Coeni maj na vic a film me buhvijak nebavil, hlavne v prvni polovine, ale jakmile jsem si na ten divnej look filmu zvyknul, tak se z toho stala docela zajimava podivana.(11.1.2010)
-
novoten
Při znalosti libovolného množství coenovek bude po prvních pár minutách jasné, že to na nás tvůrčí bratrská dvojice zkouší zase podobně. Nešťastník v hlavní roli (tentokrát zase jednou doslova životní ztroskotanec) má smůlu doma, v práci i všude jinde a divák může jenom čekat, kam ho ta hromada nešťastných náhod a nehod zavede. Vyprávěcí um sice samozřejmě nechybí, ale záměrná nedořečenost a absurdnost je jenom příjemně originální. Výrazněji zapamatovatelná už bohužel ne.(17.2.2010)
-
EdaS
Tak nevím.(10.1.2010)
-
Flipper
Ďalšie vykašľanie sa na divácke očakávania a svojská jazda Coenov. Určite však neurobili zle a s hroznou vážnosťou nám rozprávajú príbeh plný absurdít, ktoré sa dejú racionálnemu matematikovi. Preto mi to miestami znelo ako veľký paradox, čo sa týka búrania konvencií a zaužívaných metód v a) diváckom očakávaní b) tvorbe Coenov. A práve takýto paradox je podávaný absurdne z vážnou tvárou, pričom rozoberané otázky tradícií, nevery, alebo pracovného postupu si môže každý vysvetľovať, alebo sa s nimi stotožniť/nestotožniť po svojom. Pri skvelej Coenovskej kamere, je to najlepšie miesto, kde sa z absurdného stáva reálne a naopak.(11.1.2010)
