Synové hor

Střídmá filmová řeč přibližuje skutečné životní osudy dvou skromných severočeských tkalců z Podkrkonoší a s nimi kus děje z tohoto českého regionu na někdejším německo-českém vnitřním jazykovém rozhraní. Vzpomínky dnes již mrtvých někdejších českých hraničářů, že mezi prostými lidmi byly národnostní problémy vždy ztlumeny, že více je spojovala blízkost práce, nouze, společně sdílených skromných životních existencí, než dělil rozdíl jazyka, jsou tu převedeny do dvou typických osudů vyjadřujících za jiné obsah těcho zdánlivě banálních slov a vět. Bohatý společenský i kulturní a posléze také tělocvičný život, jímž tito skromní, hrdí lidé, naši předci plně a šťastně žili, je tu představen ve svých skutečných konturách. I to byl český národ, i tak vypadalo skutečné vlastenecké - ne šovinistické - češství. Jsou to naše kořeny, jimž jsme tolik dlužni. Je to úcta, kterou si odpíráme a již se sebeochuzejeme. Je to poklad, jehož hodnota uplývajícími desetiletími, která se pomalu začínají proměňovat v staletí, stoupá a neustále se zhodnocuje. Krkonošské stráně zásluhou lidí, jakými byli Hanč i Vrbata, venkovští učitelé, jejich ženy, rodiny, i těch, kteří dokázali jejich osudy zživotnit na stránkách knih i ve svitcích filmových pásů, zůstávají osobitým, výrazným českým regionem. Krajinou s nezaměnitelným osudem. Výzvou i snem. Českým údělem. (21.12.2008)

V sobotu v kině Poslední závod, pak doma Kruté Velikonoce a hnedla na neděli kouknout na tuhle starou českou záležitost. A musím uznat, že i z tohodle podání příběhu mrazí. Je mazec, že tady tvůrci museli uplně odstranit postavu Ratha, kterej sehrál obrovkou roli v tomhle příběhu- inu komunisti byli dycky zmrdi. Co se týče pohledu na manželku, tak tady snad ještě větší semetrika než v Posledním závodu. Co se týče Vrbaty, tak bez něj by se nestala tahle legenda, ale podle mě to strašně zazdil, když se bez kabátu snažil někomu pomáhat... (30.03.2022)

Film je velmi dobře zvládnut po herecké i režisérské stránce. Nese mnoho poselství. 1) lyžařský sport je pro člověka daleko nebezpečnější než cigára, chlast, promiskuita bez prezervativu a drogy. 2) Žít v Krkonoších v r. 1912 muselo stát naprosto za hovno a tento talentovaný žák pana řidicího raději zhebnul v nesmysleném závodě, než aby se stal váženým stavbyvedoucím v Brně jako můj prastrýc 3) Život zimního tkalce byl nesmírně krutý, kombinovaný se životem letního zedníka bez jistot a odborové organizace. Je mi záhadou, kde tedy tihle lidé brali čas na lyže, na divadlo a muzicírování. Když jsem ještě nebyl mrzák, neměl jsem vůbec žádný volný čas. No prostě, něco tu nehraje. (16.01.2013)

Tento film je na mne už moc velká prehistorie a vizuálem to působí jako prvorepublikové veselohry, ale musím dát čtyři hvězdy za 1) námět sportovní tragédie lyžařů Hanče a Vrbaty z roku 1913, důstojný filmový pomník 2) herecký koncert sympaťáka Beka 3) je to snad první československý film se sportovními záběry ( hned úvodní sjezd na horách byl na svou dobu asi velkou podívanou v kinech ) zimních sportů točené v přírodě. (23.12.2019)

V dětství jeden z mála hororů, které byly k vidění. Umrzlý umrlec s bílým (ojíněným) obočím mne strašil ve snech. K tomu ta dramatická hudba. Brrrrrrrrr! Ta jména (Hanč a Vrbata) jsem doposud nezapomněl. Ale i po letech působivý film, byť ta sportovní motivace, která vedla k tragédii, je pro mne vlastně dost nepochopitelná (07.03.2017)