• Philippa
    ****

    Hanč a Vrbata si svůj pomníček zasloužili. A tehle byl navíc i dost povedený.(24.12.2008)

  • Hellboy
    ***

    První polovina je do značné míry ovlivněná dobovou ideologií, což se dá skousnout jen kvůli autentickému zachycení života na horách. Druhá polovina týkajícího se samotného závodu je podstatně zajímavější a lepší, ačkoliv i zde je ideologie přítomná ("Němci nesmí vyhrát"), jenže to není ani tak tím, že by byla nějak mistrně natočená, ale čistě díky neuvěřitelnému příběhu, který jako mnoho dalších hrdinských/zbytečných/záhadných/předčasných úmrtí lidi vždy tak fascinuje. Když tady lidé píšou, že snímek zachycuje krásnou sílu přátelství a podobně, tak do filmu jen projektují své vlastní vědomosti o reálné události. Nijak zvlášť to akcentováno není. Vrbata Hančovi pomůže ne proto, že by k tomu ten film směřoval, ale protože mu to tak předepsal scenárista. Synové hor je film průměrně napsaný a zrežírovaný, prodchnutý atmosférou doby vzniku, přesto z něj však (hlavně v druhé polovině) nepříjemně zamrazí. (pun absolutely intended). A Josef Bek je herecké poleno, jeho projev, to jsou šílené deklamace.(19.6.2013)

  • Snorlax
    ****

    Zatraceně dobře natočený film o síle přátelství.(23.12.2012)

  • Orlau32
    ****

    Životopisný snímek dvou kamarádů lyžařů, kteří každým rokem pořádali závody v Krkonoších se sousedními státy ( v tomto případě Němci). Je to tragický snímek se vším všudy, ale je dobře natočen a musím říci, že na tu dobu byl i dobře herecky obsazen. Lze se na něj i po 50.letech bez obav podívat.(8.10.2007)

  • Karlos80
    ***

    Takový malý skoro zapomenutý klenot a pěkný životopisný snímek. Jen by mě zajímalo jestli ten silný vítr a sněžení, a určitě i krutý mráz, nebyl tenkrát jen simulovaný a byl skutečně věrohodný..? Jinak Josef Bek (Bohumil Hanč) a Jiří Vala (Václav Vrbata) v nerozborném přátelství dvou lyžařů kamarádů i jejich uvědomělosti, ztvárnili oba hlavní protagonisté skutečně výtečně a téměř věrohodně. Konec je holt smutný, tak to v životě bohužel při vší úctě k člověku chodí, a to i s tím památníčkem na Zlatém návrší v Krkonošších, který tam je ostatně a snad i dodnes. Člověk nemůže za žádných okolností podcenit sílu hor, ani když tam vyrůstal odmalička tak jako oni.(28.1.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace