Režie:
Čeněk DubaKamera:
Josef StřechaHudba:
Jiří ŠustHrají:
Josef Bek, Svatava Hubeňáková, Jiří Vala, Jaroslav Vojta, Vladimír Řepa, Miloš Nesvadba, Miroslav Polach, Jaroslav Rozsíval, Vladimír Hlavatý (více)Obsahy(1)
Příběh o přátelství na život a na smrt zachycuje skutečnou událost, ke které došlo v zasněžených Krkonoších v roce 1913. Aktéry dramatu byli Bohumil Hanč, jeden z našich prvních lyžařských závodníků, a jeho přítel Václav Vrbata. Děj filmu se odehrává mezi roky 1912 a 1913 a je zarámován dvěma mezinárodními závody v běhu na 50 km. Bohumil Hanč chce po vítězství v roce 1912 na prosby své ženy Slávky závodění zanechat. V roce 1913 se na závody přihlásí silní zahraniční soupeři, proto Bohumil podlehne prosbám kamarádů a rozhodne se naposledy jet. Při závodech se však změní počasí. Začne vát silný vítr a sněžit, přijde krutý mráz a pro závodníky to znamená boj o holý život... (Česká televize)
(více)Recenze (87)
Hanc a Vrbata, to jsou pojmy... :) Film je to udelanej poctive a ja s nim nemam zadny problem. 4+ ()
Film ponúka hrubý, ale srdečný hlas Jaroslava Vojtu, krásne zábery lyžovania a sympatických hlavných hrdinov. Nadšenie, ktoré z tohto filmu ide, je veľmi nákazlivé. Ktovie, či taká atmosféra za socializmu naozaj niekde bola, ale široký úsmev, krásna príroda a radosť zo života sú hlavným prínosom filmu s dejom pred prvou svetovou vojnou. Štyridsaťosem minút príhod zo života hlavnej postavy sa nezdá, žeby niektorá udalosť mala zásadný vplyv na ostatné, všetky len prirodzene zapadajú do seba ako každodenný život, až sa človek pýta, či má tento film nejaký cieľ. Niečo vyše posledných dvadsať minút sa film zaoberá už celou svojou pointou, a to poslednými pretekmi českého pretekára Bohumila Hanča. Wikipédia aj respekt.cz hovoria o osudných pretekoch čosi iné, ako film, a to, že Hanč dosiahol prvenstvo medzi 7:55 až 09:00 a odvtedy ho nikto nepredbehol, nie že potreboval predbehnúť nemeckého pretekára Bartela. Nezrovnalosti sú aj v osobnom živote Bohumala Hanča, poznamenaným tragédiou, ktorá bola z filmu vynechaná, ako aj vo vyobrazení idealizovaného bojovníka proti Nemcom, rivality medzi českým a nemeckým pretekárom, ako aj záchrannou akciou. Nebyť týchto úprav skutočného príbehu, mohol to byť áčkový film. https://www.respekt.cz/tydenik/2012/51/osudny-den-v-krkonosich ()
V sobotu v kině Poslední závod, pak doma Kruté Velikonoce a hnedla na neděli kouknout na tuhle starou českou záležitost. A musím uznat, že i z tohodle podání příběhu mrazí. Je mazec, že tady tvůrci museli uplně odstranit postavu Ratha, kterej sehrál obrovkou roli v tomhle příběhu- inu komunisti byli dycky zmrdi. Co se týče pohledu na manželku, tak tady snad ještě větší semetrika než v Posledním závodu. Co se týče Vrbaty, tak bez něj by se nestala tahle legenda, ale podle mě to strašně zazdil, když se bez kabátu snažil někomu pomáhat... ()
Tak na to jsem se ani nechtěl dívat (musel jsem se učit na zkoušku) ale otec mě zavolal a začal něco o tom, že je to podle skutečné události a že se na to mám podívat. Josef Bek (jako Bohumil Hanč) to zahrál velmi výtečně, dokonce jsem se taky klepal, když tam ležel na prahu života, klepal se zimou a v duchu jsem řval: "zvedej se kámo to dáš, tady nemůžeš zůstat, běž domů za svou krásnou manželkou..." ale on tam zůstal a skonal. Rozhodně až pojedu do Krkonoš zastavím se před náhrovkem Bohumila Hanče a položím mu tam kytici.....Velice se mi tento film líbil, škoda jen, že musel zkončit takhle:-( ()
Tento film ukazuje aké sú hory - krásne a kruté. Zároveň nám ukazuje, veľké športové kamaráctvo. Výborné hlavné postavy ( Bek + Vala). Hodnotím 65%. ()
(Na Sudeťáka při ochotnické inscenaci, suše:) Tleskejte taky... Byv sám synem hor (či synem podhůří :-)), filmovému zpracovávajícím tragédii sportovního a vlasteneckého šílení jsem se vyhýbal nepochopitelně dlouho. Hradečák a nelyžař Josef Bek, poněkud lépe stravovaný než šampión, byl pro roli v takto pojatém zpracování určitě jedinou volbou. Čeněk Duba podává Hančův život před tragédií a v jejím průběhu jako hrdinský epos, horáckou idylu a důležitou epizodu v zápasu o národní identitu. Přes všechnu snahu ale skrz propagandu prozaické skutečnosti vysvítají: Češi byli fér, ovšem, ale fér jsou i Němci, Norové a fér byli dokonce i Češi s německými jmény. Svatava Hubeňáková v roli Hančové vyhlíží jako věru podezřelá ženská, která na šampiona nasazuje špatné zbraně; její vražedný kukuč by byl dostatečným důvodem nezůstávat doma a raději cvičit smrady v lyžování, mrznout na pláních a věnovat se ochotnickému divadlu, byť by šlo o sebeodpornější agitační kýč. Hanč byl geniální sportovní magor, kterého doma neudržela ani zodpovědnost za rodinu, a pro vítězství jednoduše nasadil krk. V košili, bez šály a bez čepice, kteroužto ztrátu navíc zaplatil životem i jistý Vrbata. Anebo jak to vlastně sakra bylo. Film mi ale udělal radost obrazově dokumentární složkou: Pomlázkou na Rezku, utěšenými výhledy na (hotely nezastavěné) stráně Rokytnice nad Jizerou, starou Labskou boudou a dalšími. Režisér s kameramanem vytvořili v ne-širokoúhlém formátu překvapivě funkční výhledy na dobová panoramata; hory nikoliv netknuté, avšak nedevastované turistickým a sportovním průmyslem. Hory, z nichž by Hanč neblil: Prosím závodníky, aby se dostavili pro odznaky. Nepatetické zpracování legendy z rukou disciplinovaného režiséra by mohl být kinematografický nářez. ()
Konec je skvělý napínavý, je to příběh co napsal život a dodnes z něj mrazí. To co mu předchází napsal scénárista a je to naivní pohádková výplň typická pro tehdejší kinematografii. ()
Tento film je na mne už moc velká prehistorie a vizuálem to působí jako prvorepublikové veselohry, ale musím dát čtyři hvězdy za 1) námět sportovní tragédie lyžařů Hanče a Vrbaty z roku 1913, důstojný filmový pomník 2) herecký koncert sympaťáka Beka 3) je to snad první československý film se sportovními záběry ( hned úvodní sjezd na horách byl na svou dobu asi velkou podívanou v kinech ) zimních sportů točené v přírodě. ()
Vždy v zimě nás nějaká televize oblaží příběhem dvou nejslavnějších umrzlých v českých dějinách. Pánové Hanč a Vrbata se zachovali jako mnoho jiných před nimi i po nich a hrdinně zahynuli v krkonošském bílém pekle. Právě scény ve sněhové vánici mě nepřestávají bavit. Ostatek je jen ilustrace krkonošské idyly s nádechem sociální kritiky. ()
Odpustíme-li snímku naivitu a mírně přehrávající herce (na obojí jsem si u starších filmů zvykl, protože tohle prostě sebou nesla doba) , výjde z toho koukatelný film, který naštěstí není příliš ideologický a svým vizuálním pojetím krásy i krutosti hor je spíše ojedinělý. Taktéž zaznamenává skutečnou událost , tedy tragédii sportovců a proto má svou váhu. ()
Bekovi a Valovi moc nevěřím, že by byli schopni nějakých sportovních výkonů. Ten film mě ovšem provázel celým životem. Snad jsem ho poprvé viděl ještě předtím, než jsme při školním výletě v první třídě v roce 1960 procházeli kolem Hančovy a Vrbatovy mohyly na Zlatém návrší. Nebo jsem právě u ní slyšel vyprávět ten pohnutý příběh dvou nerozlučných přátel z krkonošských hor, prostých českých lidí. Ten film je udělán opravdu dobře a věrohodně, však také Kožík nebyl žádný fabulátor a jeho životopisy se snaží být věrné. Vystupuje tu i postava lidového písmáka, štěpanického kantora Jana Buchara, v klasickém provedení Jaroslava Vojty. Film je zároveň zdařilou ukázkou přátelství mladých mužů neznající hranice. V době, kdy jsme ještě neviděli Němce jako dobré sousedy, bylo kamarádství mezi sportovci obou národů velmi dobře prezentováno. Některé pasáže přesto působily trochu vyumělkovaně, strojeně a nadneseně. Čtyři hvězdičky jsou ale zasloužené. ()
Jen díky zdařile zobrazenému tragickému závodu a dojemnému vyznění dávám 4,ale jalový Bek a ty budovatelské úsměvy mi film jinak celkem kazily.. ()
Sice se to podle pamětníků od skutečnosti liší, ale je to dobře natočené a navíc se to odehrává v mých milovaných Krkonoších. Další půlhvězdu přidávám za obsazení Emericha Ratha do jedné z vedlejších rolí (hajný s plnovousem jedoucí na lyžích). Rath v onom závodě Hanče našel, ale neměl sílu dotáhnout jej do tepla na Labskou boudu... ()
Konečně jsem tento známý film viděl, je pozoruhodné že i po těch letech (a i když víte jak to celé dopadne) má snímek velmi silný dopad. Jediná filmová "role" sportovního multitalentu Emericha Ratha (Běchovice měl tehdy za 40 minut!). ()
Těžko kdy znovu najdeme herce, který by přinesl větší dávku optimismu než Josef Bek, přičemž Jiří Vala se skutečně snaží ho trumfnout. Z velké části samozřejmě notně zidealizované a naivní ve filmovém duchu 50. let, přesto kouzlo filmu spočívá možná i právě v těch bezelstných charakterech, kteří se mají všichni strašně rádi. Ani ten Němec Bartl nebyl tak hrozný, jak by se někdo mohl z některých komentářů domnívat. Vlastně v dnešním měřítku by byl v realitě nejspíš ještě za toho nejslušnějšího. Jeho největším proviněním je, že se pořád nesměje a soutěž nebere jako sjezd kamarádů, ale jako skutečný závod soupeřů. Krom toho se na konci s Hančem ještě skamarádí a mluvit o nějakém antigermánství se skutečně nedá a ani mě to nenapadlo. ()
Romantická epizoda krkonošských pohádek s neslavným koncem. Jednu z vedlejších rolí, hajného Lenze, si zahrál Emerich Rath, skutečný účastník tragického závodu z roku 1913, který pomáhal Hanče zachraňovat. ()
Dne 24. března 1913 se na Zlatém návrší v Krkonoších stala tragédie během lyžařského závodu. A o tom byl v 50. letech natočen film, přibližující jak onu událost, tak i nelehký krkonošský život. V tomto případě prostřednictvím tkadlece a zedníka Bohumila Hanče, o kterém to celé je. Nelehkému chudému životu je vůbec dán větší prostor a po technické stránce snad ani není divu. Natáčelo se i při teplotách -22°C . Takže co se týče lyžařského závodu, snímek přináší jen skromné a cílené odvyprávění. Ale vidět vnitřek chalupy se stavem a prací na ní a vůbec jak to v takové světničce vypadalo, se nám už nikdy nepoštěstí. Současní tvůrci tohle prostě vynechávají. Na 50 léta je v tom samozřejmě kus ideologie, ale nedá se říct, že by to tam nějak výrazně vadilo. Jen je to skutečně na úkor daného námětu. Největší zajímavostí je, že ve filmu dostal prostor i přímý účastník závodu a jeden ze zachránců Emerich Rath a to postavou starého lesníka. Filmařům tak mohl být užitečný i jako poradce, ale nestalo se. Není divu, že se po premiéře nechal kriticky slyšet, že snímek skutečnosti vůbec neodpovídá. Zpracovaný příběh tedy není historii úplně věrný, ale je jím jen inspirovaný. Ani tak po divácké stránce ve filmovém zážitku v rámci filmové klasiky nezklame. ()
Škoda té chybějící role Emmericha Ratha. Režim byl režim (r. 1956), takže faktická věrohodnost filmu je s rezervou. ()
Sportovně-horské drama podle skutečné události. ()