Režie:
Martin ŠulíkKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Vladimír GodárHrají:
Dorota Nvotová, Marián Labuda st., Božidara Turzonovová, Július Satinský, Emília Vášáryová, František Kovár, Marián Zednikovič, Oľga Vronská (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Šestnáctiletá Terezka (D. Nvotová) odchází z ústavu, kde se učila švadlenkou a kde všechno bylo tak jednoduché, protože jiní rozhodovali za ni. Rozhodne se, že v hlavním městě vyhledá svou matku (E. Vášáryová), která o ni už léta neprojevila zájem. Podivuhodná cesta křížem krážem celým Slovenskem je nejen citovou výchovou, ale i Terezčinou zkouškou z dospělosti. Prožívá situace groteskní až absurdní a všechny pečlivě zaznamenává do staré slepé mapy. Reálný příběh se prolíná se sny a je naplněn hravým humorem… (Česká televize)
(více)Recenze (39)
Po magické Zahradě se tenhle film o putování dívky Slovenskem moc nevydařil. Zahrada byla jednotná v místě, zde se Šulík pustil do road movie s filozoficko-magickým přesahem, obsadil spoustu herců a slovenských hvězd, příběh zalidnil spoustou postaviček, jenž se objeví a po té co něco chytrého řeknou či udělají tak opět zmizí. Škoda této promarněné šance, naštěstí Krajinka se už Šulíkovi vydařila lépe. Prostě poctivé *** ()
Dej som veľmi neočakával, ale predsa tam nejaký bol. Len nedával zmysel. Dorotka ako Terezka prechádza zvláštnou karikatúrou sveta, ponúka nám z neho nečakané obrazy a my ich máme lúštiť. Nerozlúštil som žiadny, pekne ich tu rozpísala jatamansi, takže nemusím spomínať ani jeden. Nvotová je hlavnou postavou nevýraznou a Emília mohla byť o niečo väčšia. Prečo väčšia, to je dosť ťažko vysvetliť. ()
Nezletilá Terezka je propuštěna z dětského ústavu a s dopisem pro svou matku se ji vydává hledat do hlavního města. Cestou potkává rozličné lidi a prožívá podivuhodné a absurdní situace. Škoda, že v druhé polovině se poetická rovina kamsi vytrácí a příběh přestává být poutavý. Poslední čtvrthodinka je vyloženě mimo. Zatímco předchozí Šulíkova Záhrada byla dokonalá v každém ohledu, Orbis Pictus zůstává kdesi v půli. Miluji hudbu Vladimíra Godára a i v tomto případě je naprosto za srdce chytající. ()
V momente, keď Terezka nastúpi do auta ku Labudovi, nejako som sa prestal baviť. Dovtedy krásne jednoduchý a čistý príbeh s prvkami, ktoré mi veľmi učarovali v Záhrade, sa teda neskôr mení v zmesku lepších momentov s tými horšími. Nakoniec je z toho lepšia nuda bez výraznejšieho a silnejšieho rozuzlenia. Pre mňa niečo medzi 3-4, skôr však dole. ()
Poetické putování jedné dívčiny s kloboukem na hlavě, po slovenské krajině, dle mapy ručně malované... Martin Šulík má dar a cit vést podobné příběhy, se všedními i nevšedními příhodami, protkané mezi tím humornými zastávkami, odkazy na slovenskou kulturu a pestrými střípky lidských osudů, v nichž se v tomto případě víckrát zrcadlí i cosi ze života v první dekádě nové (kapitalistické) epochy po roce 1989. Předchozí Zahrada mě místy fascinovala víc, ale i tady mě po celou dobu bavilo sledovat poetický děj v podobně osobité atmosféře, za účasti řádky legendárních herců, občas i v lehce muzikálním opojení (např. ve skvělém finále epizodky s dvojící Labuda – Turzonovová) a opět fantaskním finále... v němž se objeví Emília Vášaryová v hned dvounásobně překvapivé podobě, v jaké bych tuto za jiných okolností šarmantní dámu nečekal. Především jsem však byl v očekávání silnějšího, víc uzemňujícího závěru, který jsem s tímhle neotřelým povznesením se kamsi mimo realitu pocítil spíše jen částečně. Jinak ale hezké filmové putování (walk/road movie) podél kousku „mapy života“... [80%] ()
Galerie (5)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (2)
- Nakrúcanie filmu prebiehalo na Myjave, Devíne, Strečne, v Piešťanoch, Bratislave i Ružomberku. (dyfur)
- V 14. minúte sa Terezke (Dorota Nvotová) zasekne noha v žľabe na spúšťanie dreva, pričom z lesa sa ozve výkrik "Varúj". Ide o jasne čitateľný odkaz na scénu z filmu Vlčie diery (1948) režiséra Paľa Bielika, v ktorej sa postave Ondreja Svrčinu (Jozef Budský) rovnakým spôsobom zasekne noha. (GTS_PUNK)
Reklama