Domov šedých motýlů

Král z ostrova Bastøy po finsku. Severská atmosféra zůstala, ale film není tak drsný, protože zdejší nápravné zařízení je spíš letním táborem, kde jsou místní chovanci spokojeni, než místem, ze kterého chce člověk stůj co stůj utéct. A ani pan ředitel není psychopat, ale chápající starší kamarád. To ale neznamená, že jsou chovanci imunní vůči démonům minulosti či dívíčmu šarmu. A na tom je vlastně celý příběh založen. Sice nejde o nějakou kruťárnu charakteristickou pro chlapecké polepšovny, ale spokojen jsem nakonec i s tímhle. Jen by mě zajímalo, jak pracuje finský sociální systém. :D 70% (05.11.2014)

Domov šedých motýlů je film, který rozhodně nepatří k nudným večerům. On sám je totiž nudný, až až. Tento film nám ukazuje příběh, který se dá s přehledem odvyprávět během třiceti minut. Je příšerně zdlouhavý, bez šťávy. Hlavní pointa filmu, zasazená do flashbacku je roztahována přes celý děj a prokládá tak nudné pasáže, žití v domově. Mnohem zajímavější mi přišla milostná zápletka ženy ředitele s jedním z chlapců. Vzpomínky chlapce vyzněly, jako stéblo potápějícího scénáře, jakoby film chtěl něčím oslovit a šokovat, ale zároveň měl v kapse jen vypálené sirky. 60% 29.12. 2009 (29.12.2009)

Začátek byl slibný, potom se to ale dostalo do ploché roviny, kde bylo vyřčeno málo otázek a ještě na méně bylo odpovězeno. Pravda je ta, že důležitá je výchova rodičů. Pokud ta je defektní, můžeme volit stovky humánních i nehumánních způsobů, ale málokdy se nám podaří takovéto hajzlíky přetvořit v normální lidi. "Jsou nemocní a nebudou nikdy úplně uzdraveni". Bylo jen otázkou času, kdy se na ostrově něco nebo všechno zepsuje. PS: Kdyby tomu debilními idiotovi manželka ředitele nedala, prostě by ji znásilnil. Podobná scéna s osahaváním pozadí ředitelovy dcery hlavním "hrdinou". PPS: Člověk nakonec zjistí, že se stejně staral zbytečně (pan ředitel). (17.12.2009)

Ponuré severské drama s dobrou atmosférou. Z hereckých výkonů mě zaujal pouze "bůh" Olavi Harjula. Hudební doprovod je také podařený. První polovina filmu má spád a téměř nenudila. Ve druhé se příběh rozmělňuje s touhou ukázat nám charaktery jiných "obyvatel" ostrova a to filmu škodí. Tam už jsou pasáže, kdy se divák bude trochu nudit. I přesto je to lehce nadprůměrný film a doporučil bych ho shlédnout každému fanouškovi kinematografie. (28.12.2009)

Každý dělá své vlastní chyby ... O tom, že ani ředitel domova pro problémové chlapce nemusí mít všechno pod kontrolou - i když to tak nevypadá. O tom, že historie se opakuje - i když v různých obměnách. O tom, jak je těžké zúčtovat s vlastní minulostí ... Možná vytušíte, co skrývají vzpomínky Juhaniho - a třeba v hrubých rysech odhadnete, kam příběh směřuje. Ale dramatický zvrat finální scény jsem absolutně nečekala - a chvíli mi trvalo, než jsem ho rozdýchala. (19.04.2010)